bloodcountes

Já tu podkrušnohorskou atmosféru miluju. Jakživa jsem tam nebyla a má to pro mě totální uhrančivost. Kuneš na rozdíl od Harry Holeho nechlastá první ligu a toho si fakt cením. Ostatní posádku jsem si tedy nějak extra neoblíbila. Ty postavy nejsou tak specifický a osobitý, ale v tom je právě kus reality, protože ve skutečnosti nejsou asi vyšetřovatelé, detektivové a další šarže kdovíjak charismatické a extravagantní, snadno zapamatovatelné osobnosti. Spoilery: že Dolanský zase hraje špatnýho poldu je takové nešikovné a trochu mě zamrzelo, že Martin Finger opět hraje takového toho chudáka padoucha, protože s ním bych se ráda setkávala po celý seriál, nejraději jako s detektivem. Atmosféra, kamera, nádherná krajina a hudba jsou další významná pozitiva, takže jsem ráda, že Rapl běží.--po skončení první série: Postavy se nám prokreslily a probarvily, takže pohoda:)

Někdy mě podrobné detailní sledování zviřátek na dvou nohách nudí, otravuje až sere, ale někdy se stane, že na to tak nějak fascinovaně hledím jako králíček na kobru a nemůžu se od toho odtrhnout. Tohle je ten případ. Možná i to pomalé tempo přospívá k tomu hypnotickému efektu, rozhodně ale herci a výprava. Samozřejmě Jonathan, kterého jsem viděla asi poprvé v tkto rozsáhlé a herecky náročné roli. Uvěřila jsem mu všechno, ten Jindřich VIII. je prostě bytostně v něm, nemusí ani moc hrát :) Uvědomila jsem si u toho seriálu, jak je všechno pořád stejné, jak mezi lidmi, tak mezi národy a vládci, a jak se lidstvo pořád motá v kruhu a nedokáže ten středověk v sobě překočit někam dál. Původně jsem podle komentářů myslela, že to bude nějaké pouťově erotické, nějak pouťově násilnické a byla jsem připravena to kdykoli opustit, ale přišlo mi to docela střízlivé, co se sexu týče (další řady byly málem úplně bez sexu), takže za mě jsem s tímto seriálem velice spokojená.

zajímavá psychohříčka na pondělní večer, tento formát je atraktivní, co se verdiktu týče, tak z obou stran vidělno říkám, že pravda je na obou stranách, rozhodně bych to neviděla nějak rozřešené, navíc tam úplně opoměli řešit neposlechnutí příkazu. Ale výsledný verdikt mě trochu znepokojuje, neboť teroristům říká: klidně si unášejte letadla, vlaky, lodě, my vám ještě pomůžeme pozabíjet ty pitomce, co do nich s důvěrou nalezli, můžou poděkovat jenom sami sobě nebo blbý náhodě:)))). Navíc já prostě nevěřím, že "nejde nic jinýho udělat". Ano, tlak je, vypadá to blbě, ale do poslední chvíle se nedá říct, jak to skončí. Obětování lidí, armách a dokonce celých měst (Coventry) je už jaksi tradicí, obzvláště ve válkách a asi opravdu měli pravdu ti, kteří modelovou situaci označili za válku (jsme ve válce) a ve válce platí poněkud jiná pravidla... příběh byl ale prezentován trochu neuměle a kostrbatě, neúplně a nekomplexně. Asi by to trvalo déle, ale prostě to nebylo úplně dokonalé. Zajímavé to bylo i díky vložené diskusi ze studia.

No tak tohle mě fakt dostalo! Sice tuhle písničkářskou americkou hudbu nijak zvlášť nemusím, ale tady mi nijak nevadila, patřila úplně přirozeně k příběhu a vlastně ho potom celý pohltila. Ten zvrat mě opravdu překvapil a závěr mě opravdu dostal. Skvělý výkon herců, říkala jsem si, odkud já jenom znám toho krásnýho kluka a on je to Toníček Jelcin a ach, jeho smrt jako by dokreslovala ten film a - a bylo to prostě hustý. Nemám ani zdání, jak jsem na tenhle film přišla, ale je to dobře - filmy, kde hraje hudba hlavní roli, mám moc ráda. Jo a komedie to není ani náhodou.

Pohádka o HUDBĚ, která je láskou a o LÁSCE, která je hudbou. Ale není to jen hudba, ale všechny zvuky světa vezdejšího i světů přilehlých včetně našich vnitřních světů. Pohádka o zrození, zmizení, hledání, víře a nalézání. Není to realistické, ale to vůbec není na škodu, nepřišlo mi to ani nějak moc dojákovité ( trochu se mi stáhlo hrdlo až v úplném závěru), ale celkově je to příběh neotřelý a velice povznášející, pokud do toho výtahu máte odvahu nastoupit.... Je snadnější zůstat cynikem, ale přínosnější je splynout s příběhem, protože může nakrmit naše vyhládlé duše.:)

Taková skoro školní říkánka o tom, jak se z mladého opičáka stane muž. Mno. Josepha, Scarlett i Julianne mám moc ráda, takže se na to dalo příjemně koukat, ale nejsem si úplně jistá, jestli takhle školometsky podaný film má vůbec reálnou šanci nějakého poronozávisláka vyléčit a obrátit :)) Je tu ale velmi vtipně podaný stereotyp života včetně návštěv v kostele, zpovědí a zdrávasů v posilovně:))) Je to celkem milé, takže tři hvězdy si to jistě zaslouží.

Když jsem teď shodou okolností viděla první díl Rapla, dopídila jsem se tu, že předtím byl Cirkus Bukowsky. TV nevlastním a tak mi něco sem tam uteče, nicméně tolik kvalitního českého tam není, abych na to jednou nenarazila. I narazila jsem na Cirkus a velice jsem potěšena, protože momentálně nemám co sledovat. Čili potěší mě velmi, když si mohu mezi Mosty a podobnými skvosty ukojit hlad i plody z české zahrádky, v což jsem donedávna (než jsem objevila Expozituru a Atentát) prakticky nikdy nedoufala. Ústřední dvojice mi skvěle sedne, vizuál celkově je hodně povedený, záběry z výšky, barvy, k tomu opravdu podařená hudba. Industriál, jo, ten kameraman má cit pro industiál a to cením:) Místama mě úsměvně napadlo, že přesto, že se tvůrci hodně snaží o chladný severský look, tak je zrazuje česká architektura a to je velice dobře, protože na tu severskou se sice ráda podívám, ale žít v tom celý život bych fakt nechěla. Barokní chrámy a domy jsou i přes všechny filtry a déšť milé, usměvavé a hřejivé:)) A tím je tento seriál rozhodně originální :))

Díky Bohu to nebyla komedie, ale taková milá neobjevná vyprávěnka o nerudném dědkovi (o kterém je jasné, že se z něho vyklube fajn člověk, jak jinak) a dalších poměrně schematických postavách a postavičkách jakéhosi amerického předměstí. Michael Douglas stačil celý film táhnout a Diane Keaton velmi schopně sekundovala. Zaujala mě linka o sledování housenek a líhnutí motýla a ani barový zpěv mi nepřišel nijak odpuzující či nepatřičný - ačkoli takhle v parném srpnovém nedělním poledni to tak nevyzní, jistě se velmi dobře hodí do večerních zadumaných barových nálad:) Ani děti neiritovaly, prostě takovej milej příběh s milým koncem, kterej k takovému filmu nutně patří.

Výbornej film, přestože mám neodbytný pocit, že by se ze zápletky dalo dostat mnohem mnohem víc:) Nejvíc si mě získal Brendan Fraser, který byl totálně přirozený, zatímco jeho protějšek střídal jednu grimasu za druhou a občas byl na facku:)))) Rodičové k zulíbání, hudba vynikající, celkově velice příjemný oddychový film.

Animáky ignoruju kromě..kromě těch Burtonových. Ale to je něco úplně jinýho, že? To je prostě poezie. Přestože mi nikdy mazlík neumřel, neboť jsem žádného neměla a tedy jsou mi ústřední pocity a motivy cizí, stejně jsem se na to ráda podívala, je to ohromně milej film. Burton mě nezklamal a ať si pindá kdo chce co chce, podle mě je to porád Pan režisér:)