pakobylka

"Sexmise" je dítětem osmdesátých let, která začala nesměle zvedat hlavu, když ucítila nový, svěží vítr - jako předzvěst konce jedné epochy. Je dítětem obdařeným nadprůměrně rebelskou náturou, osobitým smyslem pro humor a nespoutanou fantazií. Kráčí vstříc budoucnosti s důvěrou, temperamentem a odvahou mládí - v očích vzdor a v srdci touhu po svobodě. Možná má trochu strach ... ale nedává to najevo: Její kroky jsou sebejisté - a její slova jasná a srozumitelná.

----- "Jestli jsou umělci proroky, čeká nás pěkné století ..." ----- Nadprůměrně rozverný a lehce frivolní příběh, který si s ničím nedělá těžkou hlavu - s malováním ... ani se životem. Jakoby se bál být příliš osobní - aby na sebe náhodou neprozradil nějakou maličkost, která by pokazila obrázek prezentované bezstarostnosti. Zcela zbytečně se tak uchyluje k povrchnímu, někdy ne zcela opodstatněnému veselí, za nímž jen občas probleskne odraz skutečné Paříže, která nebyla ani zdaleka tak sladká, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Jsou zpátky ... jako věčná inspirace ... alespoň na 103 minut ... nesmlouvavé časy Západu, který si vysloužil přívlastek "divoký". Myslím, že pokud by tehdy ženská OPRAVDU chtěla obstát jako pistolnice ... mezi samými chlapy ... musela by být tvrdá jako kámen a chladná jako led ... bez sebemenšího náznaku slabosti ... alespoň navenek. Což Sharon Stone tak docela nesplňuje. Kromě toho základ zápletky zbytečně okatě odkazuje na filmovou klasiku "Tenkrát na Západě" (1968) a logicky tak vybízí ke srovnání, které prostě nemůže ustát ... ať se snaží sebevíc. Nelze mu upřít novátorské nápady, nadbytek energie, charismatické hrdiny ani impozantní finále, přesto mu něco schází. Možná větší hloubka ... možná závan osudu ... nebo tlukot srdce ... 3,5*

Nic pro otrlé cyniky. Ne že bych se k nim chtěla za každou cenu připojit, ale citové vydírání je tentokrát až příliš bezostyšné ... na můj vkus - především v závěru. Co se dá dělat ... musíte se vyrovnat s poměrně deprimujícím faktem, že každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán - a zároveň se připravit na to, že v reálu se bezúplatné plnohodnotné náhrady za zrušený osobní automobil hned tak nedočkáte. Dobrotivé nadpřirozené bytosti neexistují (nebo se někde dovedně ukrývají) - a co se týká všech ostatních ... bytostí rodu Homo, které se považují za "rozumné" ... myslím, že zcela zdarma by vám svého jaguára věnovalo pouze individuum, které je prokazatelně duševně choré.

Pohotová a duchaplná konverzační komedie, jejíž devizou jsou velice důkladné informace o mužském i ženském mikrosvětě. Je na sto procent nezávislá - a zároveň trochu lehkovážná, neboť navzdory svým všestranným znalostem nepropadá depresi a na rozdíl od hlavního hrdiny si uchovává pozitivní přístup k životu ... 4,5*

Šedesátá léta minulého století ... závažný zločin + rasismus po americku ... v těch končinách, kde se běžně vyskytují pole s bavlnou. Poctivé a nesmlouvané kriminální drama, jehož pohled je neobyčejně pronikavý ... a k vykreslení postav, jejich motivací a vzájemných vztahů mu neslouží jen kontrast mezi černou a bílou.

Dílem nadprůměrně komické ... a dílem nadprůměrně trapné. Hra na humor, jejímž prioritním úkolem je zařídit všeobecné veselí - a moc se přitom neunavit. O to víc překvapí finále, které vás bez varování katapultuje až někam ke čtyřem hvězdám. Bohužel s ohledem na předchozí dvouhvězdičkové trápení vás neočekávaná euforie záhy opustí a s povzdechem se vrátíte zpátky na zem. Při aplikaci prostých matematických zásad by celkové hodnocení vycházelo na čisté 3*, jenomže kvalitu filmu nelze posuzovat jenom za pomoci přesných a nezpochybnitelných početních operací ... 2,5*

O klanech tak trochu jinak ... v době, která nepřipouštěla diskusi. O okovech ... ukutých z pokrytecké, leč respektované dobové morálky spjaté s pochybnými předsudky - a posvěcené dovezenými tradicemi. O muži, který se jimi dobrovolně nechal spoutat, protože se bláhově domníval, že tak umlčí hlas srdce. O ženě, která věděla, co všechno by její láska mohla způsobit, a podle toho se zařídila. P.S.: 1) Jeden z nemnoha snímků, kde hlas vypravěče působí naprosto přirozeně a stává se neoddělitelnou součástí příběhu; 2) Myslím, že si začnu o něco víc vážit materialistického, egoistického, leč svobodomyslného 21. století ... alespoň v té podobě, jakou na sebe bere v našich zeměpisných šířkách a délkách.

Vcelku příjemná, osvěžující komedie se sympatickým obsazením a neotřelou zápletkou. Některé scénky jsou naprosto bezchybné a hodné zapamatování ... bohužel s ubíhajícími minutami se jejich četnost nenápadně, leč vytrvale snižuje - a závěr působí přece jenom maličko rozporuplně až rozpačitě.

----- "Führerovi leží mír na srdci jako nic jiného. Ale nedovolí, aby podřadná malá země dělala dlouhý nos na tisíciletou Německou říši." ----- Komorní snímek, v němž přelomové dějinné události nehrají žádnou z hlavních rolí - vykonávají pouze pomocné práce při stavbě kulis a zastávají úlohu komparzu. Jedná se o velice osobní a svým způsobem pokorný i tragický aristokratický příběh, který své emoce ukrývá hluboko v nitru ... a nikoho nežádá o soucit. Nelze popřít, že po soumraku obyčejně přichází rozednění - ale ne pokaždé ... ne pro každého. P.S.: A poučení ? Nikdy nestavte svoji profesi nade všechno ostatní, protože vám mezi prsty může lehce proklouznout váš vlastní život.