Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (221)

plakát

Susanghan pateuneo (2017) (seriál) 

Ok: Ji Chang Wooku, až se vrátíš za dva roky z vojny po tomhle proposalu, tak mi budeš muset ukázat další výkon, kterým mne zase citově nakopeš. Toliko ke zprávě pro pana No. A teď k celému seriálu. Ten mne snad ani na vteřinu nenudil, až se sama divím, ale je to tak. A i když je to, jak hodně z nás ví klasická zamotaná (žánrově) korejská normálka, přeci jen si to získalo mé srdce. Hodně jsem si oblíbila postupně všechny členy té trhlé bandy. Seriál i na pěkný počet 40 dílů utíkal jak voda.

plakát

Deobeulyu (2016) (seriál) 

W pro mne nebylo těžké ohodnotit. Do první poloviny skvělá, promyšlená a pěkná podívaná. Asi už lze tušit jak to pak na člověka působilo po přehoupnutí do druhé poloviny, kdy se vše absolutně nevím ani jak změnilo a seriál se snažil protáhnout děj a vůbec celou tu myšlenku do nezdárného konce. Konec jako takový byl už opravdu poslední kapkou. Nelogičnost a vůbec mi to tedy nepřišlo jako happyend. Je mi to docela líto, protože to mělo super myšlenku a tak nějak jsem si i zvykla v průběhu na Lee Suka, ale tohle se jim opravdu nepovedlo.

plakát

Co jsme komu udělali? (2014) 

Čistá komedie, která mne pobavila a nic jiného jsem od toho ani nechtěla...

plakát

Deokhyeongjoo (2016) 

1. Hidden Fortress: The Last Princess 2. The Last Emperor 3. The Last Princess To je pořadí, ve kterém jsem asijské historii věnovala vždy filmovou pozornost s podobným názvem a podobným životním příběhem jednoho posledního vladaře třech Asijských zemí. Určitě mi dovolíte v tomto duchu srovnání mezi těmito třemi. Nejsilnější byl určitě Poslední císař, nejslabší Poslední japonská princezna a někde mezi mi lítá Poslední korejská princezna. Až na hlavního představitele jsem znala snad všechno herecké osazenstvo a že se činili. Ale přeci jen jsem chtěla něco víc, něco tomu přece jen chybělo.

plakát

Angkeumhan dolsingnyeo (2014) (seriál) 

Dávala jsem tomu až moc dlouho šanci. Před asi dvěma lety jsem se na to začala dívat a strašně moc se mi to nelíbilo. Moc často se mi nestává, že by se mi tak moc nelíbil nějaký korejský seriál už od prvních minut. Ne jen že se mi nelíbilo jak se v k sobě všichni chovali, ale především mi lezli na nervy všichni kdo tam hráli. Především hlavní mužská postava Sang-wook Joo. Vždy když chtěl promluvit nebo bože zaplať promluvil, tak jsem ho chtěla něčím praštit. A takhle to šlo i s hlavní ženskou postavou. Říkala jsem si, že to bude jen tím jak byla napsána jejich postava, ale u hlavního protagonisty jsem si uvědomila, že on prostě nehraje dobře. Po dokoukání půlky seriálu se zaťatými zuby a křikem jsem koukla na poslední epizodu. Tím to to ukončuji a už nikdy více ničemu takovému z JK nedám už nikdy šanci.

plakát

Jen my víme kde (2015) 

Pro mne je tento film až moc podhodnocený. Líbila se mi postava babičky a bylo dobře, že ji filmaři dali prostor. Jinak přiznám se bez mučení, že jsem chtěla tento film vidět už dávno hlavně díky Wu Yi Fanovi (je tam nádher...). Ale i tak jsem se od něj dokázala odtrhnout a vnímat film. Ten mi přišel malinko naivní až bych to přirovnala k oblíbenkyni dnešní TV Lindě Lindstrom. Film, ale nepůsobí špatně a určitě nelituji, že jsem se do něj po třech letech konečně pustila.

plakát

La La Land (2016) 

Vím, že se k tomuto snímku ještě vrátím. A písně se mi líbily moc. Pořád mi jedou na youtube. Navíc bylo pěkné, že byly jen ve chvílích kdy jste si chtěli zatančit nebo se jen uklidnit. Film je poměrně pomalejší než jsem z prvu čekala. Hlavní dvojice se k sobě hodí, přecijen to nebylo jejich první střetnutí. Navíc mají oba moc pěkné hlasy a zpěv se jim velmi dařil. Líbilo se mi, jak se k jejich vztahu přistupovalo pomalu a ne rychle a tak jsem se do nich zamilovala. A přeci jen je to trochu umělecký film.

plakát

Kráska a zvíře (2017) 

Některé efekty byly hodně pěkné a nereálné postavy byly skvělé. Hlavní postavy jako Emma, tatínek, hlavní záporák a zvířátko byli pěkně vtipně zahraní. Ale hlavním kamenem úrazu byly písně... ne ty instrumentální a známé z traileru, ale ty zpívané muzikálově snad u každé chvíle, kterou bych tam vůbec nečekala nebo spíš nechtěla. Nemám ráda, když jsou zpívané i chvíle, které můžou postavy prostě jen říci a ne tim protahovat celý film. Vztah mezi kráskou a zvířetem byl pěkný, ale přišel mi poněkud krátký. Asi se mi nelíbilo to, jak moc se do toho dalo a jak dlouho se to natáčelo, a pak si uvědomíte, že to mohli udělat ještě mnohem lípe. Nejraději jsem měla McGregora, konvičku a hrneček a hodiny. A jedna scéna před koncem byla krásná ta, jak se spolu všichni loučili. Tímto se loučím a hodnotím tak, jak to cítím. 3 hvězdy by byly za muzikál. Po nejaké chvíli přemýšlení dám nakonec asi 4 hvězdy. Možná proto, že některé hodnocení si musím nechat trochu déle uležet v hlavě. A tu čtvrtou hvězdu dávám na konec za to, že nezničili můj oblíbený animovaný film a opravdu se řídili vším, co bylo potřeba. A i když to na mne bylo hodně barevné, bylo to hodně pěkně zfilmováno.

plakát

Všechno nebo nic (2017) 

Po dlouhé době a možná docela vůbec dobrý komediální český film. Možná je to i tím, že jsem od toho moc nečekala, ale zábava byla.