Ulrich

Willa Smithe jsem nikdy nemel rad. Nevim cim to je, mozna tim, ze ac hral v Alim, Fresh Princovi, Bad Boys, Ja, Robot nebo MIB, porad jsem v nem videl toho sameho Smithe, ktereho znam z rozhovoru a dokumentu (Ja, prezident USA). Nicmene v tomto filmu, nejen, ze se dokazal od sveho smithovstvi naprosto odpoutat, navic dokazal byt vynikajici v teto pro nej nove poloze. K pribehu samotnemu - myslim, ze clovek (navic prumerny Evropan, ktery tyto starosti ani zdaleka nemuze pochopit nebo zazit) bude mit chvili problem najit si body k ztotozneni, ale uz brzy (a opet hlavne kvuli Smithovi) objevi lidsky aspekt tohoto pribehu o padech, nadeji a vuli pokracovat. Zkratka a dobre - film, ktery zahreje u srdce, coz je misto, na ktere drtiva vetsina filmove produkce zapomina.

No, zadny film Larse von jsem predtim nevidel, takze nevim jestli ta forma byl experiment i v ramci jeho tvorby, ale priznam se, ze to mozna bylo trochu moc na muj mozecek, aby to pobral :)) Ale kupodivu jsem se nenudil (tak moc), jak jsem cekal - mozna je to Bryce Dallas Howardovou v hlavni roli, kterou mam docela rad.

Nemám větší výhrady. Ač většinou je mi u podobných filmů nepřítelem stopáž, tentokrát mi utekl jako voda. Zřejmě proto, že nejenže Ridley Scott dokázal skvěle vytvořit atmosféru doby, ale i proto že příběh Franka Lucase opravdu je nesmírně zajímavý a člověk je zvědavý, jak se budou události vyvýjet dál. Velký klad jsou jak hlavní představitelé, tak i kvalitně obsazené vedlejší role (Josh Brolin rulez) a vybraná hudba. Samozřejmě srovnávat Gangstera s Kmotrem a Scarface by nevyznělo až tak dobře, ale myslím si, že třeba vyzdvihované Scorceceho Departed s přehledem nechává za sebou.

Za to fanouškovské nadšení, které navíc jde ruku v ruce s talentem a citem pro comicsový look nemohu dát míň. Líbí se mi, že ač je to amaterský kraťas party nadšenců, tak z technické stránky vůbec není cítit neumětelství a levnost (možná kromě batmana v muscleshirt - ale i ten takhle vypadá v comicsu). Mohu si jen říci: Odkud jen tvůrci vzali ty krásné hračky (AvP :))

Dodnes stále nejlepší dobrodružný film, který asi jen tak něco nepřekoná. Spielberg s Lucasem stvořili něco, co mi bude vždycky mnohem bližší než Star Wars. Ford se pro tuhle roli narodil a nejspíš navždy zůstane Indianou Jonesem spíše než Hanou Solem. Spielberg, který dneska přecejen trošku zvážněl, je zde v nejhravější formě a tempo, kterým Dobyvatelé ubíhají je neuvěřitelné. Stejně tak neuvěřitelná je snad nejlepší automobilová honička, jakou jsem kdy viděl. Jasně, Michael Bay je více destrukční, ale z čistě technického hlediska je tady všechno více naživo, opravdu jde o skutečné lidi, co skáčou z koně na náklaďák, prolezou pod rozjetým autem a nebo se jím nechají táhnout. Závěr? Jsem rád, že jsem mohl vyrůst na Indianovi Jonesovi. Mám takový hřejivý pocit, že to bylo dobré dětství :)

Ač nejsem zrovna přítel francouzského filmu a z Amélie jsem vážně nebyl nějak nadšený, tak Zásnuby na mě zapůsobily celkem příjemně. Sice bych se mohl pozastavit nad tím, proč Jeunet pořád do vážně vyznívajícího filmu cpe ty své fantasmagorie, a divné kamerové záběry, ale to by asi bylo to samé, jako ptát se proč David Lynch točí...no...však víte. Ovšem ve scénách, kde spíše sází na poetiku a ne na bizarnost je film kouzelný a poutavý, takže - i když je příběh v podstatě banální - je radost jej sledovat. Spokojenost.

Pohádka, která mi zlepší náladu kdykoliv je to třeba. Optimismus čiší z každé minuty a pozitivita, které se mi nedostalo snad v žádném jiném filmu. Stačí si jen vzít samotný příběh, jehož naivita je tak kouzelná, že se člověk musí ptát, proč sledujeme stále do kola vynucené kostrbaté zápletky, kdy hrdinové musí bojovat proti celému světu, když jdou za svým snem. Je neuvěřitelně osvěžující vidět, jak hlavnímu hrdinovi postupně bez větších problémů všichni uvěří jeho bláznivý nápad s baseballovým hřištěm a přesto nás zajímá, jak to celé dopadne. Opravdu se nebojíme o to, jestli Ray přijde o svou farmu a tak to není prezentováno jako až tak moc velká hrozba. Zkrátka víme, že nás čeká happy end a že jde o opravdu jeden z nejhezčích, co jsem kdy viděl. Paráda.

Chybel mi nejaky pozitivni vrchol. Hlavni myslenka, kterou mi tento film dava je: "Je jedno kolik nam je a co delame, stejne skoncime nestastni". Mozna je to pravda, ale proc o tom navic sledovat cely film? Opravdu je to to jedine, co mohu Last Kiss vytknout - realisticnost az to boli. Podivejme se na tri, rekneme "hlavni" pribehy: 1) par po 30ti letech manzelstvi. Nemohou se snest, ale presto nakonec zustavaji spolu, protoze uz to jinak ani neni predstavitelne. 2) mlady par, vychovavajici dite, ktery, ac ma vse, co potrebuji k dokonale rodine selhava, co se souziti tyce 3) typek, co ma na pohled dokonaly vztah, ale obava se (opravnene?), ze s tehotenstvim jeho pritelkyne zivot konci. Vsem neco chybi, a vsichni nakonec nedostanou od zivota ty spravne karty aby mohli byt opravdu stastni. Zivotni nestesti se v techto vztazich neustale preleva z jedne postavy na druhou, az nakonec zustane tak nejak spravedlive rozprostreno. Mozna jsem to vzal za spatny konec, ale vubec jsem se po sledovani tohoto filmu necitil dobre. Coz neznamena, ze je to spatny film. Mozna naopak, jenomze tentokrat proste nemohu dat plny pocet. Treba priste mi tenhle polibek kapne trochu vic do noty a zahraje i na trochu jine struny nez na ty, co vedou lidi k tomu, aby si nasli futro a poradny provaz :))

Dalsi Mooreova skvostna manipulace. Tady me uz ale nektere ty jeho trademarky zacinaji nudit a nekdy i jednoduse stvat. Jeho rezijni postup je za leta nemenny - Nejprve je ukazan srdceryvny pribeh, nacez nasleduji prostrihy na hloupeho politika, ktery bud rika nejakou naprostou hloupost, nebo se jenom hloupe tvari. Nektere sceny jsou podle me viditelne predpripraveny a akteri zrejme dobre znaji svuj text (temer veskere sceny ze zahranici). Vrcholem vseho je pak "prijeti" nemocnych lidi s otevrenou naruci v kubanske nemocnici, kde jsou vsichni okamzite vyleceni - at mi nikdo nerika, ze by je takto srdecne prijali, kdyby Moore nezavolal na Kubu a nerekl: "Hele, hodlam natocit film, co nasere vetsinu americkych verejnych predstavitelu..chcete nam pichnout?". Na druhou stranu je treba rict, ze zdravotnicky system USA je opravdu veliky problem na ktery je treba poukazat. Navic Moore toci filmy pro Americany a ti holt potrebuji dostan ranu palici, aby otevreli oci. Ale jako Evropan citlivy na manipulativni filmy jsem trochu na rozpacich. Ale nenudil jsem se ani minutu.

Pro me velike prekvapeni. Film jsem vubec neznal, takze pri koukani jsem nemel ani paru o pribehu ci zanru, takze na me pusobil asi mnohem vic, nez kdybych si zjistil, o co asi tak jde. Prvni polovina ma skvelou atmosferu. Zabery syrove prirody snimane za chladneho podzimniho pocasi nahaneji husi kuzi i sami o sobe. A co teprve kdyz se skupina hrdinek (ano, zadny muzsky element po cely film) dostane do podzemnich jeskyn a prolezaji neprobadanymi prirodnimi sachtami. To nastupuje klaustrofobie a taky funguje dokonale. No a pak se stane neco, co totalne zmeni zanr filmu a nastava hororova rez a je to opravdu peklo. Kdyz se nad tim clovek zamysli, film pouziva hodne technickych klise a take musi byt hodne laciny (uzke chodby, naprosta tma, kterou obcas prorizne svetlo baterky nebo svetlice) ale vyuziva je dokonale a na tech spravnych mistech, takze, kdyz ma clovek byt napnuty, bat se, nebo ho ma vydesit lekacka - stane se tak. Jedine, co mi jen trochu nesedlo, je zaver, ale na druhou stranu, v ramci logiky a vyvoje pribehu to sedi dobre, ale prece jen - clovek chce pro protrpenem filmu nejakou tu satisfakci :))