ArthasKarfa

Podobně jako léčba provedená na Alexovi, stejně tak působil celý film i na mě a bylo mi z něj v podstatě fyzicky velmi špatně. Nedovedu si představit, že bych se na něj podíval znovu a neměl stejný pocit v břiše jako při první příležitosti.

Mně se asi víc líbili ty první díly, tady se pořád křičí a něco hrotí a legrace už to ani zdaleka není taková.

Tyhle generační filmy o něčem co sice existuje, ale filmaři to vyženou do extrému by měli zakázat. Banda civilizačně postižených kluků, kteří narazí při nesmyslném výletě na soustředění holek rychlobruslařek? Myslím, že lepší scénář by vymyslel i nějaký sudokopytník. Škoda filmu na tyhle věci opravdu. Takhle to prostě není, závislost na internetu ani podobné nesmysly, které film servíruje tak při-hloupě a extrémně, že akorát většinu populace popudí. Nechápu proč nehraje teplouše Mišík, ten by nemusel vůbec nic hrát. Vezměte kotel, tři divný týpky se skillem na kytaru, či co a tři sexy baby, vařte na třetí převod na kole hodinu a půl a vyleze taková pitomost. Nejsem největší cyklista, ale ujet 100km za den není nic hrozného, tak nechápu jak někomu přijde normální jezdit to týden a ještě o tom točit film. Cyklista co má kolo za 20k a neumí si nahodit řetěz, tak tohle mě dostalo zcela. Ty věci co mají na sobě celou to dobu na kole, by byly hodně zpocené - každý kdo jel někdy na kole ví dobře jak, a oni v nich jsou celou dobu. Ten konečný kopec je ale opravdu "krpál", kdyby to natáčeli na Šumavě, kde jsem byl loni na kole tak by pro ně asi tamější kopce byli Himálaje. Dialogy a logika nulová, hvězdička jen za přírodu.

Cesta hlubokou kolektivizací s doprovodem hudby od Zdeňka Lišky podbarvuje příběh ze Šumavy, která se stane dějištěm tragického příběhu.

Krásný příběh Garpa a jeho světa, který se vyvíjí zdánlivě v normálních intencích života běžného a normálního, který žijeme všichni kdo jsme viděli film nebo četli knihu. Ovšem pochody a myšlenky jeho jsou na míle vzdálené normálnímu uvažování o světě a lidech kolem něj. Velmi silný příběh o životě, lásce a nesmyslu některých lidských skutků.

Imagine there's no heaven.....It's easy if you try. Písnička, která zazní na konci a přesně o tom ten film je, někdy se všechno vytratí a zůstávají jen věci jako přátelství Prana a Sydneyho.

Potkal jsem zmiji, užírá mi srdce.....

Neslané a nemastné dialogy v prostředí již pokročilého léta za doprovodu Brutusáků, jestli to má mít nějaký širší přesah, tak já ho nenašel.

Nechápu proč se musí každý komu dají do ruky mikrofon a prostor vyjadřovat k politice, k takovému večeru se to absolutně nehodí a není to důstojné celé práci, kterou lidé na těchto snímcích mají.

Pěkně zpracovaný dokument o válce v Africe, rozhodně stojí za zhlédnutí všem, kteří mají rádi filmy a dokumenty z druhé světové války.