Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (99)

plakát

Červený trpaslík (1988) (seriál) 

Zase tak geniální mi to nepřijde. Tohle že má být inteligentní humor? Zatím nejhorší z britských sitcomů! Asi jsem měl příliš velké očekávání, protože mi tam nepřijde směšné prakticky nic a trapné prakticky všechno. Přitom britské sitcomy miluju. Ale dám tomu ještě šanci.

plakát

Den, kdy se zastavila Země (2008) 

Mno nic moc teda. Čekal jsem nějakou přemýšlivou sci-fi, ale ta se bohužel nedostavila. Předlohu jsem neviděl, takže nebudu srovnávat. Herecké výkony mi přišly poněkud trapné. Připadalo mi, že jediný kdo se snaží je Jennifer Connelly. Keanu Reeves tradičně nasadil masku, která mu zůstane až do konce filmu, ale to byl nejspíš záměr. Ten, kdo nechal obsadit toho protivného malého spratka, by zasloužil nařezat. Samozřejmě nechybí potřebná dávka nechutného amerického patriotismu, jak už bývá zvykem. Celkově na mě film působí dosti jednoduše a nezáživně. Je to jenom další nepovedená a odfláknutá scifárna.

plakát

Bratz (2007) odpad!

Jedním slovem, tragédie. Tohle by mohlo vyhrát nejen zlaté maliny, ale taky zlaté jahody, ostružiny a klidně i meruňky.

plakát

Putování s dinosaury (1999) (seriál) 

U tohoto dokumentu jsem si krásně zavzpomínal, jak jsem byl jednu dobu zažraný do dinosaurů. Ještě teď bych uměl většinu poznat a zařadit do období. :)

plakát

96 hodin (2008) 

Konečně nějaký akční snímek, který mě nenudil a jeho sledování jsem si užil. Děj není sice nic extra a tvůrci pečlivě dodrželi všechny šablonky žánru, přesto má film ten správný spád. Akční a bojové scény jsou svižné stejně jako celý film. Nepřátelé si chodí pro smrt v podstatě dobrovolně, ale na to už jsem si nějak zvyknul. Čekal jsem, jestli tvůrci nevymysleli nějaký originální závěr, načež jsem se dočkal klasického happyendu. To nic němění na tom, že moje očekávání bylo naplněno a dobře jsem se bavil.

plakát

21 gramů (2003) 

Moje první setkání s tímto režisérem dopadlo na výbornou. Zpočátku to sice vypadalo na náročný film, ale jak jsem si zvykl na jeho koncepci, tak se stal docela lehce stravitelným. Výborné herecké výkony, kde bych vyzdvihl především Naomi Watts, která se tak zařadila mezi mé oblíbené herečky. Strašně mi to připomínalo Crash a oba filmy zde mají taky shodné hodnocení. Já tento druh filmů prostě můžu.

plakát

Srdce je osamělý lovec (1968) 

Budu se opakovat, ale opravdu krásný, dojemný, lidský a taky smutný film. Herecký koncert Alana Arkina, kde Sondra Locke vůbec nezaostává. Však ty nominace na Oscara nebyly pro nic za nic. Jenom škoda, že je tento snímek tak opomíjený a to nejen u nás, ale podle počtu hodnocení na IMDb také ve světě.

plakát

Transformers (2007) 

Jak to začínalo, říkal jsem si, že by to nemuselo být špatné. Ovšem jak tam začali poskakovat roboti, nadšení mě rychle přešlo. Plno hloupých amerických stereotipů a komplexů pohromadě. Zachrání nás úžasná US army plná statečných vojáků, skupina studentíků a největším počítačovým expertem je retardovaný černoch. Navíc podle mě celkem hloupý příběh o nějaké kostce z vesmíru. Mno ani krásná Megan Fox to nezachránila, na to tam nebyla dost často. Nejsem žádný velký fanoušek akčních filmů a po Transformers se jim určitě taky nestanu. Ale zas tak hrozné to nebylo. Akorát mě, jako akčního analfabeta, neuchvátí téměř žádná akční scéna. Kdyby byla stopáž o nějakých třicet minut kratší, tak bych se ani nezačal nudit.

plakát

Zrcadlo (1975) 

Zrcadlo se směle vyhouplo do čela nejsložitějších filmů, co jsem zatím měl tu čest vidět. Obsahuje tolik náznaků, podnětů, symbolů, metafor a vůbec myšlenkových pochodů, že nebylo v mých silách je ani zdaleka všechny vstřebat. Ještě nejméně hodinu po skončení snímku jsem byl jak zhypnotizovaný a snažil se nějak zanalyzovat ten nemalý guláš, který mi v hlavě vzniknul. To se mi, i za pomoci několika zdejších výborných komentářů, docela podařilo. Přesto si myslím, že tak osobní dílo, jakým je Zrcadlo, musí každý prožít a v rámci možností pochopit individuálně. Zde neexistuje žádný univerzální návod, co by si měl divák ze sledování filmu odnést. Je to umělecké dílo, které je pro 90% populace neuchopitelné a nestravitelné. Sám si taky připadám, že nejsem zatím dost vyzrálý divák, abych dokázal naplno procítit Tarkovského. Na jeho filmy se totiž nedívá, ty se musí cítit. Přesto film splnil moje očekávání a určitě na něj jen tak nezapomenu. Navíc zvuková a vizuální stránka je opět na absolutním vrcholu kvality.