Lyncha

Jak poeticky natočit smrt dítěte? Přesně takhle. Neumím si představit, že by to někdo udělal líp. Prolog je dokonalý! I zbytek filmu je po technické stránce naprosto perfektní. Někdo si stěžuje na nudné pasáže terapií, ale mně to připadalo jako detektivka - odhalování podstaty strachu, blíž a blíž ke zjištění, co se vlastně odehrává uvnitř hrdinky. Další si stěžují na to, že drsné scény jsou účelové, mají provokovat a větší smysl nemají. Pro mě jsou jen logickým vyústěním příběhu. Navíc jsou tyhle drasťárny nakumulované asi tak v posledních 10 minutách filmu (nebo mi to tak rychle uběhlo), takže kdo nevydrží mít otevřené oči při všem, jako já, nepřijde o moc :-) A na úplný závěr malé překvapení, které se odhalí jen divákovi, nikoli přeživším hrdinům (a možná ani některým divákům ne, ale to už je jejich problém). Pro mě jeden z nejlepších Trierových filmů.

Připadala jsem si, jako když mi někdo vypráví hodně obsáhle, co se mu dnes v noci zdálo... stejně neosobní a nudné, až na pár okamžiků. Jediné, co se mi opravdu líbilo, byly ty kresby.

Dávat tři hvězdičky filmu s touto tématikou je asi trestuhodné, ale já jsem se po prvních minutách záběrů z vězení tak strašně bála, že zase uvidím nějaké to mučení, že jsem nedokázala ve filmu vnímat vůbec nic jiného. Uznávám a velmi oceňuji, že ono mučení bylo spíš maxímálně naznačeno, člověk spíš slyšel, tušil, viděl přes monitor, ne přímo, ale možná proto to bylo ještě drásavější. Pro podtržení hrůznosti tehdejšího režimu bych spíš zvolila něco, co by ukázalo, za jaké banality se lidé do toho vězení mohli dostat.

Člověk ví, jak to dopadne, kdo je padouch a kdo spasitel, žádné zvraty ani překvapení se nekonají, ale stejně MUSÍ být napnutý a MUSÍ dychtivě zírat na plátno. Ví, kdo se do koho zamiluje, kdo přežije a kdo ne, ale stejně MUSÍ být dojatý. Ví, že je to kýč, a stejně MUSÍ ronit kýble slz. Přes to, že film trvá 2 a 3/4 hodiny, jsem se ani chvíli nenudila, ale z kina jsem odcházela úplně vyždímaná a s pocitem, jako by mě někdo znásilnil. Na druhou stranu, každá ženská si někdy potřebuje pořádně poplakat a podívat se na nějakou tu pohádku, kde všechno dopadne, jak se patří.

Nikdy bych nevěřila, že tohle otřepané téma ještě může někdo zpracovat tak zajímavým a opravdu maximálně estetickým způsobem.

Některé symboly pro mě byly nesrozumitelné. Film by si určitě vychutnal líp člověk, který se vyzná v islámských zvycích a Koránu.

Pro mě mírně šokující film, při kterém jsem se chvílemi bála dívat na plátno, abych se nevyděsila víc, než je zdrávo, s opravdu působivou hudbou a fantastickým střihem.

Děj mi nechyběl, vtipné to bylo také, ale nic víc. Prostě taková jednoduchá komedie na odreagování, nad kterou člověk nemusí a ani nemůže (protože není o čem) přemýšlet.

Ony zmiňované nejdůležitější události 20. století jsou často jen naznačené jednou větou, stejně jako vzásadě i všechno ostatní. Těžko říct, o čem ten film vlastně je. Přechody mezi časovými rovinami jsou řešeny zajímavým způsobem, místy až Lynchovským, ale tím je příděl zajímavosti vyčerpán. Za celý život jsem z kina odešla jen ze dvou filmů, ale tenhle se málem stal třetím. Nebudu raději ani počítat, kolikrát jsem se dívala zívajíc na hodinky, kdy to konečně skončí.

Mám ráda filmy Dannyho Boyla. Mám ráda indické filmy. Ale tohle spojení mě trochu zklamalo, možná jsem od filmu čekala hodně. Po technické stránce dokonalé, scéna ze začátku filmu, kde policista honí děti po slumu je nepřekonatelná, ale ten děj byl dost přitažený za vlasy. Jako by si autoři sedli u kafe nebo něčeho tvrdšího, dali hlavy dohromady a psali seznam všech hrozných věcí, které se mohou stát chudému sirotkovi z Indie. Pak si k tomu vymyslí hrdinu a aby z nás vyškrábli i ten nejhlouběji uložený soucit, dají tomu hrdinovi čistou duši, věrné srdce a roztomilý kukuč. Za odměnu se pak osud postará, aby byl chlapec odměněn a z nás prozměnu tekly slzy dojetí. Být Indka, asi mě tenhle film urazí. Golfista: "bez hereckých hvězd" bych neřekla - Irfan Khan nebo Anil Kapoor bezpochyby jsou hereckými hvězdami, nemůžou za to, že někteří zdejší uživatelé je neznají.