Kubiko

Na Jurském parku jsem vyrostl. Jednička vyšla než jsem se narodil, takže když jsem získal s věkem zájem, bylo vše připraveno a vlastně už byla dvojka i trojka. Proto jsem se na Jurský svět ohromně těšil. Po shlédnutí traileru jsem se děsil tří věcí. Zaprvé, hlášky do něj vybrané byly na úrovni Megažraloka vs. obří chobotnice. Zadruhé, dinosauři se opět záhadně dorostli třikrát větších rozměrů, než dokazuje věda. Ta třetí věc vlastně nepřišla kvůli traileru. Zkrátka jsem měl strach, že tvůrci budou nahazovat nostalgické návnady a ždímat ze sentimentu co se dá ve stylu Sněženek a machrů po 25 letech. Ó jak milě jsem byl překvapen. Do traileru byly skutečně vybrány nejstupidnější hlášky, zbytek filmu už byl velmi snesitelný. Tvůrci neváhali si sami ze sebe dělat srandu. Debaty o jménu mutantního hybrida, návštěvníci, kteří chtějí co nejvíce zubů apod. Scénář byl jednoduchý, ale ne bolavě, takže paráda. Nebezpečí smíchu z přerostlých potvor opět zažehnáno. Tvůrci to udělali chytře, když uvědomili diváka, že monstra v parku vlastně nejsou dinosauři. Jsou to potvory vytvořené na základech dinosauří DNA konkrétních druhů, ale detailům se nechává volný prostor. Proč mosasaura nezvětšit zkřížením s plejtvákem? Není to řečeno, ale divák se podobnou úvahou může uklidnit. S nostalgickými narážkami je zacházeno velmi velmi opatrně, s tím roste jejich síla. Sto palců nahoru za zařazení původního soundtracku, příjezd do parku mi vehnal slzu do oka, naštěstí jsem měl 3D brýle a slečny okolo nic nepoznaly. Zacházení s 3D opět potěšilo. Film na něm v žádném případě nestaví, jen další rozměr šikovně využívá. Opravdu velká pochvala, nejedná se jen o důstojné a seriózní pokračování série, ale o výborně funkční samostatnou jednotku. Nebýt jednička takovým kultem, strčí ji Svět do kapsy. Výborné herecké obsazení, málo známe tváře, které v rámci akčního blockbusteru v podstatě hráli koncert. Omar Sy vyvolá úsměv, jen se objeví na plátně. Jasné 4* :))

Odkázal bych na hodnocení Galadriel, které je naprosto výstižné. Film jsem sledoval v televizi a první půlka se u mě zapsala mezi průměrné komedie podobného ražení. Tedy film, který si nezapamatujete, ale nebudete se mlátit do hlavy za to, že jste jej shlédli. Ale vyvrcholení příběhu bylo brilantní. Žánrový skok jak blázen, zastavení a zamyšlení. Tohle překvápko vyneslo film z průměru, dobrá práce.

Chtěl jsem dát odpad. Ale vzpomněl jsem si na svou paní učitelku, která byla do pořadu pozvána. To, že si na ni dotyčný pamatoval a že se s ní chtěl setkat, ji moc potěšilo. Pořad je někdy až bolavě sentimentální, ale má svou hodnotu. Dokážu si představit, že některým lidem bez nadsázky změní život. A taky je to se zdravou dávkou škodolibosti ohromná bžunda.