Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (956)

plakát

Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa (2016) 

Už od začátku mě snímek chytil za srdíčko a nejednou jsem měl slzy na krajíčku, i když to nutně nemuselo být kvůli dojemnosti. Humor totiž fungoval stejně dobře. Film si mě získal i kvůli inovativnímu zacházení s tradičním pohádkovým schématem, který byl posunut ještě dál než v případě Ledového království. Ale na rozdíl od něj mě bavil celý film a z písniček mě nebolela hlava. A nádherné scenérie pak výsledný dojem podtrhly. (Netflix)

plakát

The End of the F***ing World (2017) (seriál) 

Po první epizodě, která pro mě byla tou nejlepší, jsem neměl tušení, kam bude příběh nadále směřovat. Hrdinové ještě byli poutaví a nepřevažovala u nich otravnost. Ta druhá charakteristika však také plnila svůj účel a nadále se s ním úspěšně pracovalo. Přestože si seriál zvládl udržet svůj styl, tak se začal po jedné zlomové události postupně zmírňovat a vyvíjet uvěřitelněji. Na jednu stranu mě mrzí, že jeho divokost už nebyla tak vysoká, na tu druhou bych možná nadával víc, kdyby mu zůstala. A ať se, prosím, seriál nerozrůstá o další řady. (Netflix)

plakát

Black Panther (2018) 

Tím největším nezdarem se pro mě stala předvídatelnost děje, která mě vytrhávala z jinak poutavého příběhu, nádherných lokací a osobních názorových konfrontací. Obával jsem se totiž, že jím v první řadě bude to, že film bude pouhou dvouhodinovou předehrou Infinity War. Naštěstí se to nenaplnilo a místo zbytečného předkrmu, jsem dostal plnohodnotný chod, ve kterém byla vidět péče věnovaná postavám. V tomhle ohledu odvedl Marvel na blockbusterový film dobrou práci. A kupodivu mi občas přišlo, že triky nebyly úplně dotažené. (Brno, Velký Špalíček)

plakát

Legendy zločinu (2015) 

Dvojnásobná dávka Toma Hardyho je skvělá, zvlášť když se mu podařilo zhmotnit dvě odlišné postavy natolik, že jsem skoro ani nepřemýšlel nad tím, jak to udělali. Postupně však začínají role bratrů až moc splývat v jednu, a je tak čím dál tím víc vidět, že se jinak nejedná o vyčnívající gangsterský film. A stopáž přesahující dvě hodiny žel šetří výjimečnými momenty, ale aspoň že ty, které ukázala, za to stály. (Netflix)

plakát

Na návštěvě (2015) 

Napadalo mě vícero možných vysvětlení, ale nakonec to vyřešil sám plot twist, a to bez ztráty kytičky. Můj neklid se od jeho prozrazení již poněkolikáté zvýšil i podivnost a děsivost scén dosáhly svého maxima. Na ploše necelých sta minut se představilo spoustu nápadů a vždycky zašly o kousek dál než ty předchozí a překonaly je, což by však někomu mohlo připadat zdlouhavé a repetitivní. S found footage už dávno nemám problém a navíc zde je používáno vkusně. (Netflix)

plakát

Husí kůže (2015) 

Šlo poznat, že rozpočet byl omezený, a to se projevovalo hlavně na tricích. Je proto zarážející, jak moc velký prostor dostávaly. Přesto mi to ale sledování nekazilo, a dokonce jsem si ho dost užíval. Největší hvězdou samozřejmě byl Jack Black, ale nevadily mi ani ostatní postavy, jejichž otravnost byla záměrná a tvůrci věděli, kam až s ní mohou zajít. A problém jsem neměl ani s humorem, ani s poněkolikáté zfilmovaným nápadem. (Netflix)

plakát

MINDHUNTER: Lovci myšlenek (2017) (seriál) 

Mé nadšení bylo odstartováno záhy a seriál mi ve svém průběhu nedal jakýkoliv důvod k jeho snížení. Potěšila mě i práci s díly, jelikož dostaly tolik času a péče, kolik potřebovaly, a ovlivňování osobních linek těmi profesními. Občas jsem ani nemohl popadnout dech, jak mi ho postupně vyrážely dílčí aspekty seriálu. Zakončení jsem si sice takhle nepředstavoval, ale perfektně sedělo k vytvářené atmosféře i k použité stylizaci. A ani nebylo poznat, že některé díly nerežíroval David Fincher. (Netflix)

plakát

Odnikud (2017) 

Nedokázal jsem odhadnout, co přesně se bude nadále dít, respektive jsem si nechtěl domýšlet, co dalšího by se ještě mohlo stát. Pocit zoufalství i bezmoci mi byl nepříjemný a film se snažil zobrazit první strašlivé dojmy co nejintenzivněji a nekompromisně. Třetí část mi však přišla trošku vytržená z předchozího dění a nedosáhla tak silné katarze jako zbylé dvě. Ale dílo to stejně dokázalo ustát a nabídlo silné emoce. A podle mě je jen otázka času, než vznikne americký remake. (Brno, kino Scala)

plakát

The Cloverfield Paradox (2018) 

Provázání se sérií Cloverfield prokazuje medvědí službu. Byl bych spokojenější, kdyby do ní patřil Life. Oba filmy mají několik styčných bodů, a přestože ani jeden z nich není originální či , tak oficiální přírůstek do rodiny vychází ze srovnání ve všech ohledech hůř. Často jsem se nudil, scény ze Země byly úplně zbytečné ani postavy mi nepřišly dvakrát sympatické a vizuální stránka v tomto případě všechno nenapraví, jelikož je v příběhu plno věcí pouze na efekt a na jedno použití. 2,5* (Netflix)

plakát

Prvotní strach (1996) 

Film nemá příliš velkou šanci zaskočit diváka, který už má trošku nakoukáno. Ale jinak je to natočené svědomitě a všechno hezky sedí na svém místě. Daří se prodat zápletku i postavy a jejich dialogy, ať u soudu či mimo něj, na některých místech pořádně přituhne a i zdánlivě zbytečné odbočky mají v příběhu opodstatnění. A Richard Gere zde pravděpodobně předvedl nejlepší výkon své kariéře, ale stejně to nestačilo na Edwarda Nortona.