Kaluž

Tohle mi asi tenkrát v nočním filmovém klubu na dvojce uniklo (lahůdky z cyklu "americké nezávislé léto" jsou to nejlepší, co mi televize v pubertě dala), bo jinak si neznalost téhle nenápadné pecky nedovedu vysvětlit. Divadelní inscenace odehraná během jedné noci na růžku u večerky, obsazená živelnými mladými postavami (rozpustilý buran Steve Zahn vede!) a napsaná s takovou lehkostí, že jim ty dialogy nahuštěné "životními moudry" dvacetiletých věříte do posledního slova. Dnes už se takové kousky točí málokdy… a je to škoda. Namísto aby festival v Sundance válcovali noví Linklateři a Smithové, přednost dostávají nemotorná LGBT dramata bez srdíčka. Inu, doba si žádá své.

Průměrné sportovní drama se zajímavým, byť již mírně přezrálým obsazením rolí obou ústředních rivalů. Mimo pár vlažnějších náhledů do rodinného zázemí tenistů a legendárního závěrečného duelu ve Wimbledonu toho však moc jiného nenabízí. Což je škoda, bo už to povedené herecké obsazení si vyloženě říkalo o víc.

Po vkusné a přehledné expozici a působivém ztroskotání v oceánu se to padnutím do japonského zajetí přehoupne do úmorné nudy bez špetky invence či zajímavě napsaných postav. Kouká se na to hezky, ale ve skutečnosti je to jen takové válečné melodrama pro čajíčky. Lean, Sturges, Spielberg, Eastwood, Gibson (a teď už i Nolan) ty filmy pro velký kluky umí mnohem líp.

Po první sérii jsou dojmy prozatím vlažné, detektivka je to slušná, Harry Bosch (Titus Welliver) je sympaťák a vůbec ta krimi narace s odkazy na jeho pohnutou minulost celkem šlape, ale samotné finále řady mi přišlo poněkud banální, neřku-li odfláklé. Ale neházím předmět doličný do řeky a dávám Connellymu šanci ve druhé sezóně. /// 2. sezóna /// O něco svižnější a stravitelnější než úvodní řada, více témat, více padouchů a více truchlení nad ztrátou bližních. Baví mě to a mám docela slušný hype na další nášup. /// 3. sezóna /// Jo, tak tady už se chytám v plné šíři. Bosch je čím dál tím větší sympaťák a tahle série se pomalu, ale jistě dere na přední příčky mého žánrového žebříčku. /// 4. sezóna /// Čtvrtá série je chuťovečka veliká. Skoro jako by do toho sem tam fušoval David Simon. Ale TU vraždu jim teda jen tak neodpustím.

Po první sérii jsou dojmy prozatím vlažné, detektivka je to slušná, Harry Bosch (Titus Welliver) je sympaťák a vůbec ta krimi narace s odkazy na jeho pohnutou minulost celkem šlape, ale samotné finále řady mi přišlo poněkud banální, neřku-li odfláklé. Ale neházím předmět doličný do řeky a dávám Connellymu šanci ve druhé sezóně.

Tohle byla velká paráda! Napínavé komorní drámo z call centra tísňové linky s perfektně vysoustruženou dějovou stavbou, silným hereckým přednesem a seversky mrazivým twistem. Ideální snímek do letního biografu!

I bez Villeneuvea, Deakinse a (bohužel předčasně zesnulého) Jóhanssona je to stále neskutečná jízda. A to obzvlášť díky ústřední dvojici Brolin/Del Toro a výtečně napsanému scénáři Taylora Sheridana, který mě opět překvapuje neotřelým přístupem k naraci. Ze začátku to vypadá na šablonovité drama o tom, jak dá americká vláda mexickému kartelu na budku, pak se celý plán několikrát posere a je z toho survival nářez s psychologickým přesahem. Sheridan mě prostě baví a rozhodně bych se nebránil pokračování. Minimálně jeden film by ten Brolin s Del Torem ještě utáhnout mohli.

Teda, to muselo dát příšernou práci… přitom taková blbost, co? Asi tak. Nejslabší a zároveň vizuálně nejvyšperkovanější Anderson.

Jo, takovouhle krimi laskonku si nechám vždycky líbit. Hezká děvčata, sériový vrah, bezradní detektivové v tísnivých kulisách španělského venkova na počátku 80. let, působivá práce s kamerou… jo, laskonka.

Jímá mě jistá trudnomyslnost. Trudnomyslnost z toho, že nám tenhle snímek tuzemská distribuce zazdila a namísto abychom si tuhle lahůdku užívali na velkém plátně v přítmí kinosálu, jsme odkázáni pouze na omezenou úhlopříčku televizní obrazovky v obývacím pokoji. Hanba vám, distributoři. Plivu vám do tváře a kálím na vaše matky. Takovou ignoraci si Scott Cooper nezasloužil. Ale dost už o tom. Je jasné, že tenhle kus bude v mé výroční topce hodně vysoko. Ultradrsný road trip ze sklonku 19. století, kdy americkou prérii brázdila kdejaká lidská havěť a kde kojoti dávali dobrou noc. Nasnímáno a ozvučeno s naprostou bravurou a citem pro dramatický detail. Christian Bale s robustním knírem je zde králem minimalistického projevu a s přehledem vládne celému filmu. Zbytek příjemně sekunduje, děj odsýpá, stopáž tak akorát, zkrátka filmová laskomina předurčená k opakovaným projekcím.