Kaluž

Společenské minoritní skupiny přistěhovalců ze zemí nikoho, kterým nevoní poctivá práce nebo vůbec způsob života postavený na pevných etických zásadách, se konečně dočkaly. Natočili o nich film. A rovnou celou volně provázanou trilogii. Podsvětí současné švédské metropole je zde vykresleno v konturách lapkovství jako ze středověku, akorát s tím rozdílem, že kočovné kmeny se zde ohánějí nabitýma kvérama. Jinak se nic moc nezměnilo. Krade se vše, co není pod zámkem a pokud to pod zámkem je, je to jen kosmetická překážka. Koks, kurvy, rychlá auta a společenský status zvířete, všechno chceme a chceme to hned. Trpělivost je nám cizí. Snadný prachy jsou něco mezi akční gangsterkou a sociálním dramatem s občasným moralizačním šťouchancem do slabin. Pestrá mozaika lidských osudů z opačného spektra společnosti, zábavná, napínavá a ošklivá. Refnova spanilá jízda napříč severským kanálem plným smrdutého marastu je ale přeci jen o nějaký ten stupínek výše (okoštujte: Pusher / Pusher II / Pusher III).

Společenské minoritní skupiny přistěhovalců ze zemí nikoho, kterým nevoní poctivá práce nebo vůbec způsob života postavený na pevných etických zásadách, se konečně dočkaly. Natočili o nich film. A rovnou celou volně provázanou trilogii. Podsvětí současné švédské metropole je zde vykresleno v konturách lapkovství jako ze středověku, akorát s tím rozdílem, že kočovné kmeny se zde ohánějí nabitýma kvérama. Jinak se nic moc nezměnilo. Krade se vše, co není pod zámkem a pokud to pod zámkem je, je to jen kosmetická překážka. Koks, kurvy, rychlá auta a společenský status zvířete, všechno chceme a chceme to hned. Trpělivost je nám cizí. Snadný prachy jsou něco mezi akční gangsterkou a sociálním dramatem s občasným moralizačním šťouchancem do slabin. Pestrá mozaika lidských osudů z opačného spektra společnosti, zábavná, napínavá a ošklivá. Refnova spanilá jízda napříč severským kanálem plným smrdutého marastu je ale přeci jen o nějaký ten stupínek výše (okoštujte: Pusher / Pusher II / Pusher III).

Společenské minoritní skupiny přistěhovalců ze zemí nikoho, kterým nevoní poctivá práce nebo vůbec způsob života postavený na pevných etických zásadách, se konečně dočkaly. Natočili o nich film. A rovnou celou volně provázanou trilogii. Podsvětí současné švédské metropole je zde vykresleno v konturách lapkovství jako ze středověku, akorát s tím rozdílem, že kočovné kmeny se zde ohánějí nabitýma kvérama. Jinak se nic moc nezměnilo. Krade se vše, co není pod zámkem a pokud to pod zámkem je, je to jen kosmetická překážka. Koks, kurvy, rychlá auta a společenský status zvířete, všechno chceme a chceme to hned. Trpělivost je nám cizí. Snadný prachy jsou něco mezi akční gangsterkou a sociálním dramatem s občasným moralizačním šťouchancem do slabin. Pestrá mozaika lidských osudů z opačného spektra společnosti, zábavná, napínavá a ošklivá. Refnova spanilá jízda napříč severským kanálem plným smrdutého marastu je ale přeci jen o nějaký ten stupínek výše (okoštujte: Pusher / Pusher II / Pusher III).

Bacha na internety, jsou to svině. Moderní technodrámo poskládané z příběhů několika lidských osudů propojených vysokorychlostním připojením. Odrežírováno je to parádně, dějově to nikde moc nehapruje a herecky to stojí na docela pevných základech. Přímočarý závěr je už možná trochu zbytečně přitažený za optické vlákno, což je ale ve výsledku jen nepatrný pokles přenosové rychlosti. Takže nezapomeňte zamknout byt, zatáhnout žaluzie, zakrýt webkameru, zhasnout světla a zabezpečit IP adresu než vás vykradou.

Supetrapný slizoun David Brent byl zdánlivě nepřekonatelný, pak ale otěže převzal ubožák a megadement Michael Scott a na řadu let bylo vymalováno. A teď na české obrazovky dorazil Marek Chvála... a řeknu vám, ten Kopta si to překvapivě dává. Ostatní zatím hrají křoví a někteří jsou navíc děsná polena (Anna, Tomáš), ale hrubozrnný (ne)humor občas zafunguje na výbornou, obzvlášť když přijde řeč na ryze tuzemské reálie (joke s Miladou Horákovou, Saša Hemala v instruktážním videu). Netrhám u toho bránici jako u britského nebo amerického panoptika trapnosti (špičkového odborníka na pěstování řepy, ukrytého v těle elitního zabijáka s německými předky nelze nahradit), ale jistý potenciál tam je. Doufám, že jim to nějakou dobu vydrží. Docela by mě zajímalo jak se na tohle tváří řadový konzument československé televizní produkce.

Tenhle kousek se vyloupl v některém z mnoha bilančních žebříčků sestavovaných u příležitosti úmrtí Robina Williamse na příčce nejvyšší jakožto jeho nejlepší zářez na filmovém plátně. O Společnosti mrtvých básníků jsem už párkrát v minulosti slyšel, většinou se o ní hovořilo v superlativech, ale nikdy jsem nedoklopýtal k jejímu zhlédnutí. Čas se však nachýlil, vlezli jsme pod deku a dali si ji jednoho zimního podvečera ke kávě a sušenkám. Asi takhle… Marlon Brando byl fajn, ale já na to divadlo moc nejsem. Král rybář, Dobré ráno, Vietname a Dobrý Will Hunting pro mě zůstávají nadále nepokořeni.

Hm. Nějak se mi to nezdá… ze špičkového analytika v obleku s kravatou a ultimátní predikcí teroristických kejklí nám udělali Jasona Bournea. Což by ani tak nevadilo, kdybychom už jednoho opravdového Jasona Bournea neměli. Nebo Aarona Crosse. Nebo Ethana Hunta. Nebo Jamese Bonda. Nebo Jacka Reachera. Ne, pane Ryane, mezi elitou je plno. Vraťte se hezky ke stolu a zkuste to znova. Naštěstí to hodně nahoru táhnou Kenneth Branagh coby ústřední padouch se slizkým východním přízvukem a Kevin Costner v roli CIA mentora bez skrupulí, takže se na to dá koukat i bez toho, aby vám z velenesympatického hereckého antitalentu Chrise Pinea bylo blivno.

Je fajn si taky občas pustit příjemně ubíhající film, u kterého se nebudete rozčilovat nebo umírat nudou a u kterého vám vaše dražší polovička v půlce neusne. A přesně takové je Kouzlo Belle Isle… fell good film na první dobrou s ubrblaným Morganem Freemanem, vyhaslým spisovatelem na odpočinku. Odpouštím banální zápletku o novém smyslu života i okatě kašírované dialogy a nechávám se unášet na vlnách nostalgie. Filmy s podobně laskavými konturami v současné kinematografii trestuhodně chybí.

Tohle bolelo. Vypadá to jako něco, co dávají odpoledne na Déčku ve vysílání pro školou povinné caparty. S tím rozdílem, že v tom sem tam se zkostnatělým přednesem zahláškuje Harrison Ford. Divák starší třinácti let by si ten film mohl odpustit, riskuje totiž genocidu mozkových buňek. Ale nebudu škarohlíd, mé třináctileté já to s přivřením oka hodnotí jako lehký nadprůměr. Takže děcka, nešlapte na mravence a jezte více zeleniny.

Krobotovy party byly lehce úsměvné, jinak nic, z čeho bych vískal nadšením. Revival mohla být příjemná hudební komedie o stáří, svou bezzubou vyčpělostí a rozevlátou dramaturgií ovšem cílí na zcela odlišné publikum. Škoda.