decouble

Bruce Campbell si staví pomník? Umí si ze sebe dělat šprýmy, natočí film, který si je dobře vědom sám sebe (a celého podloubí Brucovy kariéry), ale jako celek to vypadá jakoby ho natočili jeho největší fanoušci. Přitom ho režíroval on sám. Znamená to snad, že je Bruce Campbell svůj největší fanoušek? :-D

Tvůrci "Braku" se tak enormně snažili nacpat do svého filmu všechny možné odkazy a citace jiných děl a jejich tvůrců (a taky hromadu písniček) až z toho vznikl takový naducaný slepenec, který vypráví úplně o ničem. Kdyby byl alespoň pořádně vtipný a nesnažil se některými scénami a jejich hudebním doprovodem tvářit, že občas buduje nějaký příběh a charaktery postav, byl by "Brak" alespoň sympatickým pokusem o komedii plnou popkulturních odkazů.

Hrozně moc mi tu chybí důslednější vysvětlení historického kontextu, který je evidentně důležitý. Proč film obsahuje kupříkladu scénu z politického zákulisí s Idou Aminem, když se nedozvíme její význam. Podobných nejasností by se ale našlo více. Proto před zhlédnutím doporučuji alespoň zběžné nahlédnutí do Aliho životopisu nebo si něco přečíst o důležitých historických událostech 60. a 70. let. 7/10.

Skvěle poskládaná sestava herců ve vedlejších (a cameo) rolích ještě nedělá dobrý film... Stokrát viděné schéma cesty člověka za poznáním opravdových hodnot bohužel postrádá jakékoliv ozvláštnění. Několikrát tu krystalizuje intenzivní vnitřní rozpor, jako třeba když je hlavní hrdina zděšen z dívek, které "ujíždějí" na současném pop-rockovém hitu, ale k navození nálady se používá výhradně tohoto typu skladeb. Možná i proto "Orange County" vypadá jakoby film o teenagerech točili tatíkové v nejlepších letech jako bezpečný dárek pro své pubertální děti... A na to kolik se zde vyskytuje střelených postav, je tu opravdu dobrých vtipů jako šafránu a to komedii řádně ubírá na plnosti.

Peep Show vypadá tak trochu jako kdyby se Irvine Welsh rozhodl psát scénář k sitcomu, který se neodehrává v prostředí společenské spodiny. Kvůli vysoké míře subjektivity (typické pro jeho knihy), jíž se nám dostává skrze pohledy a hlavně vnitřní monology obou hlavních postav, umí být "Peep Show" opravdu ostré v intimní mezilidské rovině. Přitom ale rozhodně nepostrádá humor a nebojí se vytvářet absurdní situace. Sledovat "Peep Show" je tedy jako dívat se na opravdový život loserů (tedy nikoliv asociálů á la IT Crowd apod.) s patřičnou dávkou sitcomové nadsázky....A konec konců forma té subjektivity je natolik neotřelá, že si zaslouží poklonu za odvahu dělat věci jinak.

Marigold to vystihl téměř naprosto přesně.

"Zatlačíme!" Říkám si, jaké to asi bylo při projekcích v roce 1953, kdy se zdravě uvažující lidé pravděpodobně nemohli smát nahlas, když soudruh Gottwald žádal dělníky, aby zatlačili...

Rozhodně bych to nepřirovnával k Napoleonovi Dynamitovi, kde byly ústřední postavy podivní outsideři, které nikdo moc neměl rád. Tady jsou outsideři v podstatě všichni, protože žijí v zapadákově, kde celý den není do čeho píchnout a zároveň nejsou až ak podivní. "Boy" je spíš hravý a vtipný dětský film o předčasném (a naopak také o opožděném) dospívání a o chlapecké touze mít nějaký důvěryhodný životní vzor. A ještě jedna poznámka k uživateli Sobis87: "bollywoodské taneční číslo představující hospodskou rvačku" je ve skutečnosti citace videoklipu "Beat it" od Michaela Jacksona.

"Tucker & Dale vs. Zlo" vychází z poměrně originální a velmi vtipné premisy, v níž fungují předsudky bohatých vysokoškoláků vůči jižanským redneckům jako startovací bod série nedorozumění a šíleně nepravděpodobných událostí, jejichž důsledky jsou doslova masakrózní. A když jsou tyto důsledky konfrontovány se zděšenými reakcemi rednecků / omladiny, vzniká kupa černohumorných situací. Místy to má nádech amatérského filmu, což se projevuje jednak v technických detailech (některé triky a choreografie), což vadí méně, a potom také v mírné absenci dramatického spádu (hlavně v druhé polovině filmu), což už je trochu větší škoda. Dobrý nápad to naštěstí nezazdívá. 7/10.

U "I'm Here" mi vadilo až příliš věcí najednou...respektive tři, ale to je na třicetiminutový film hodně:-D. 1) Film postrádá jakékoliv osvětlení logiky fungování fikčního světa (čili koexistence lidí a robotů). 2) Děj je velmi chudý, protože se zaměřuje pouze na to, aby demonstroval bizzarní výjev lásky. 3) Nálada filmu je na mě kvůli užité muzice, smutným očím hlavní postavy a několika kýčovitým záběrům příliš sentimentální.