Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Český barevný film, natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové.  V posledních dnech války bombardují americká letadla závod na výrobu synthetického benzinu v Sudetech. Naši pracující stojí potom před obrovským úkolem vybudovat na místo trosek nový závod a zahájit výrobu. Jejich úsilí skutečně přináší ovoce. Po nesmírných obětech se Stalinovy závody rozjíždějí naplno, což ovšem neradi vidí konkurenti v zahraničí a snaží se pomocí reakce v našich zemích likvidovat výrobu umělého benzinu. K dosažení svého cíle používají sabotáží, parlamentních komisí i demagogického přesvědčování veřejnosti. Únor znamená však konec jejích nekalých rejdů. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (67)

wosho odpad!

všechny recenze uživatele

Mé hodnocení nemůže být korektní. Film jsem neviděl totiž celý a díky bohu za to. Měl jsem pocit, že se v mém obýváku uhnízdil Kléma s Kobou a budou chtít, abych si s nima dal pár panáčků vodečky (nic proti ní nemám, ale proti jim ano). Výstraha je propaganda jak prase. Navíc na svou dobu musela být i pěkně nákladná, minimálně jako Klémův státní pohřeb. Nejvíce je mě tady líto režiséra Cikána. Pár jeho starších filmů mám moc rád (hlavně Alenu z roku 1947) a je smutné, co musel točit, aby mohl točit. ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

"Dáváme průmyslu mour, ze zbylých hmot umělá hnojiva, lékařům dezinfekční prostředky, farmaceutům hormony a vitamíny, náš mladý stalinec dává koželuhům třísloviny, takže už nemusíme kácet naše krásné lesy, my zkrátka v odpadu nenecháme ani sazi!" Pepa Mixa alias Trnka a poslanec Horský (těžko říct, kdo jej hrál, v titulcích tato postava není) se v závěru parádně rozohní. Škoda, že z takových těžkotonážních monologů, střídaných ovacemi nadšených posluchačů, není složen celý film. Jako vyprázdněná narace říznutá sveřepými hereckými výkony, by to v této podobě fungovalo lépe, než neustálé poplácávání po zádech až za hrob poctivých komunistů střídané záludnými plány reakce, které se děje po většinu stopáže snímku. Kazí to i úvodní směšné přestřelky s nácky, kde se muži a ženy se samopaly ani nesnaží krýt a pojímají souboj na život a na smrt jako dětskou hru, kde se nic nemůže stát, protože jejich přesvědčení kulky odrazí. Ale za ty pěkné barvy, hromadu slavných i neslavných herců a jména postav jako Drnec, Zbuch, Skop, Karas, Hrdla, Smith nebo Ing. chemie Burdová a Dohnalovo "právě se vracím z hradu" stejně přidám třetí hvězdu. Je množství sušších propagand a tupých komedií z 50. let, které si zaslouží nižší hodnocení a z pěti Cikánových filmů z této dekády, které jsem viděl, je Výstraha nejzábavnější a nejmastnější. "Jak je to s plýtváním uhlí?!" - "Díky za otázku. Z našeho odpadového uhlí je zužitkován každý gram!" ()

Reklama

waits

všechny recenze uživatele

"Soudruh Savčenko byl pověřen, aby tady dohlédl nat tím..(zamračí se)..co nám tady zbylo po nacistech a amerických bombách" deklamuje na shromáždění hrozným způsobem Mixa. Savčenko (po plodně dělnické diskusi) vece: Chorošoj národ, Vy nás tu za chvíli nebudete potřebovat". Mno. Brutální snůška ideologického ponaučení se sype hned od prvních minut, dá se v podstatě napsat, že jde o stoprocentní produkt propagandistického socialistického realismu, od předlohy po hudbu (E.F.Burian): člen Národně socialistické strany se těší, až Rusové odejdou a spolupracuje s americkými pleticháři (no, tak sláva, ještě že zrovna popravujou tu Horákovou, to je pěkná pakaž), Lily Burdová, která strávila válku v Londýně je nasazena do podniku, aby prováděla sabotáže (ještě že popravili toho Píku, ten byl taky v Londýně, ne), prvotní zájem Američanů je zlikvidovat konkurenci, bombarduje se vlastně jen kvůli tomu. Některé herecké výkony nejsou špatné (mladý Sovák a mladá a krásná Fialová jsou příjemně přirození), jiné špatné jsou (Mixa, přehrávané budovatelské nadšení některých, jméne se mi nechtělo vyhledávat). Hodnocení v podstatě opět nemá smysl, film je blbý jak tágo, takže pět hvězdiček pro přátele zvrhlého humoru nebo pro studium propagandistických pamfletů. Na druhé straně, každá taková podívaná má svoje limity, že. Příkladně zakládání lidových milicí, ozbrojených bojůvek Ksč mě zkrátka ne a ne nepobavit. Nebo debata dělníků: "Americká armáda prý stojí na hranicích." Druhý dělník: :Jako v devětatřicátym. Dlouho-li tu hitlerčíci nebyli". Načež lidové limice vniknou do kanceláře pravicového poslance, kde ho obviní z přípravy puče(!). No nic, zakončím zábavným hlášením rozhlasu ze začátku filmu: "První tanková četa na hřebeni hor. Odboráři (zklamaně mávají rukama): Tomu já nevěřím. " Achtung. Mylné hlášení. Na vrcholech se objevily tanky ruské, nikoliv americké." ()

Morloth 

všechny recenze uživatele

Důvodem odsouzení tohoto filmu není fakt, že je to naprosto pitomoučká agitka. Protože takto pojatý snímek snad nemohl ovlivnit ani toho nejnatvrdlejšího Kubu. Tento film je odsouzeníhodný proto, že je to špatný film, a to po všech stránkách. Herectvím počínaje a střihem konče. Přesto, nebo právě proto, jsem se u Výstrahy velmi pobavil. ()

lucascus odpad!

všechny recenze uživatele

...tak z tohoto filmu se mi párkrát udělalo špatně, dokonce jsem se přistihl, jak naštvaně syčím...a měl jsem sto chutí to těm rudým blbcům vytmavit, je až hrůzostrašné, jak všem hercům čišel z očí komunistický fanatismus..a jak kydali hnůj na pana prezidenta Beneše (kterého si já moc vážím) a vyzdvihovali zrůdu Gottwalda....prostě toto je opravdu odpad, a jednu hvězdu nedám ani kvůli hercům, které mám rád (Fialová a Vášová). ()

Zajímavosti (6)

  • Jiří Krejčík o filmu řekl, že za ním přišel režisér Otakar Vávra, který měl tenkrát velké slovo a velkou funkci na Barrandově, a přinesl mu scénář Marie Majerové s tím, že jej Krejčík bude točit. Když si jej Krejčík přečetl, řekl mu: „Tohle není scénář ale rozklad mozkové tkáně.“
    Krejčík v zoufalství, že pod „tímhle“ bude podepsán, zašel za autorkou a řekl jí, že toto je velkofilm a on že velkofilmy neumí, že na to je nejlepší Vávra. Nakonec „černý Petr“ připadl režiséru Miroslavu Cikánovi, který neměl odvahu odmítnout. (sator)
  • Výbuchy v závode boli natáčané na pláni za barrandovskými štúdiami, kde bola postavená replika hydrogenačnej veže Stalinových závodov, lebo štábu nebolo napriek prísľubu umožnené natáčať na autentickom mieste. Kvôli týmto ťažkostiam sa zvýšil jeho rozpočet, ale päť miliónov korún sa ušetrilo, keď vedenie štúdia nariadilo prepracovať technický scenár a návrhy stavieb. (Raccoon.city)

Související novinky

Reklama

Reklama