DrifterSoul

Hluboký, dojemný příběh. A s krásnou, oduševnělou Birgitte Hjort Sørensen v hlavní roli. Navíc se děj opírá o skutečné osoby a jejich osudy. Tohle je vždy pro mne bonus - dozvědět se něco z historie, případně korigovat pomocí Wiki a  rozšířit si takhle (jaksi mimochodem) obzory a pohled na svět.  Ti lidé tedy existovali, měli city, trápení a už tu nejsou. Dnes jen leží blízko sebe.... : "Marie Krøyer died in Stockholm of cancer on 25 May 1940 and is buried in Leksand cemetery in central Sweden, not far from Alfvéngaard. Her two daughters, Vibeke and Margita, are buried beside her. Hugo Alfvén's grave is also nearby while Krøyer is buried in Skagen.  Ale konec toho ponurého rozpoložení. Ten film byl/je pro mne mimořádný a přes ten všechen smutek potěšil.

Na thrillery se moc nekoukám (vraždy, zlo, závist,... mizerné lidské vlastnosti). Napínavé, ale pořád stejná schemata.  "Meurtres à..." , hrnoucí se na nás "on a daily basis" mne ale zaujal. Důvody: (1) každý díl se odehrává v jiné části Francie a v odlišném prostředí; (2) důraz kladen na krásy krajiny; (3) vedle detektivní zápletky jsou silně akceptovány pozitivní mezilidské vztahy (pravda, někdy kapku prvoplánově a předvídatelně); (4) způsob natáčení umožňuje vždy docela nakouknout do místního prostředí (a láká k cestování - např. do Bretagne, Provence či Marseille). Zkrátka doporučuji všem se stejnými prioritami :-).

Velká porce filmařského umění. Realistický vhled do doby, kdy svět nebyl ještě "virtuální" a vše bylo hmotné, hmatatelné a týkalo se lidské tělesné a duševní podstaty. Současně zajímavý manuál pro ty, kteří netuší, jak vzniká sochařské dílo. Vůbec mi tenhle film nepřipadal nudný. Naopak, "anatomie" vztahů v trojúhelníku A.R., Rose a Camille (& company) je fascinující. Smutnou tečkou za jejich příběhy je fakt, jak skončil život sochařky Camille Claudel. Ale to se člověk může dozvědět až např. z Wiki....

Dokonale zobrazená atmosféra francouzského venkova v době před téměř 100 lety. Detailně "zdokumentované"  dobové reálie. Syrové mezilidské vztahy, diktované předsudky, závistí a způsoby myšlení venkovanů,  Dusno, které diváka téměř zcela pohlcuje.....

Drama od začátku až do zdrcujícího konce. Mravní memento. Vynikající herecké výkony.  A zejména obrovská poklona Trine Dyrholm (v roli Anny), do čeho se vůbec pustila a jak brilantně to (tedy zejména psychologicky) zvládla.

Zvláštní film. Neobvyklý příběh. Zamyšlení nad lidskou podstatou. Poeticky pojatý střet citů, lásky, vášně s asketickými pravidly náboženské víry. Sled obrazů, symbolů, znamení. Chvíle pro nás, diváky, jak vnímat úžasné prostředí řeckých skalisek Meteory, zastavit se v kalupu života, ponořit se do "hudby" příběhu, relaxovat a držet těm dvěma moc palce....

Síla tohohle filmu spočívá ve věrohodném vykreslení praktik totalitního režimu v DDR (u nás byl systém přece jen trochu laxnější).  Vlastní akce v balonu už nebyly tolik přesvědčivé, ovšem i tak plné napětí a strhující.   Tenhle skvělý filmeček by měl být "povinnou literaturou" pro všechny teenagery školou povinné . Aby si měli možnost uvědomit, že způsob, jakým dnes v Evropě křižujeme hranice, nebyl a nemusí zas třeba někdy být  samozřejmostí.

Vynikající námět. Dramatický děj v zajímavém prostředí. Navíc jsou zde očividné historické paralely s (krvavým) dneškem. Jen barvy "šachových figurek" se evidentně prohodily. Bohužel, příběh má v obou dílech řadu nelogických momentů,  které snižují jeho uvěřitelnost. Například "periodická" setkání s partyzánkou AKA zpěvačkou jej v těchto chvílích posunují až někam do říše červené knihovny.  Škoda, protože jinak je děj napínavý a docela věrohodný. Tak trochu filmařsky nevyužitá příležitost.

Láska kvete i v pozdějším věku.  Příběh o postupném vývoji vztahu starší ošetřovatelky Rozy z Polska ke (kapitánu) Kurtovi, námořníkovi zraněném při nehodě plachetnice.  O seniora pečuje v Hamburgu, kam  po válce odešel od Mazurských jezer, kde s rodiči původně žil.  Kurt je k Roze z počátku velmi nevrlý a nerad vzpomíná na Polsko, svou starou vlast. Postupně však oba k sobě nacházejí cestu. On žije sám, zanedbáván potomky, ona je rozvedená. Z rodinných důvodů se musí Roza na několik dnů vrátit z Německa domů ke své dceři na Mazury, kde její rodina shodou okolností také žije. Bere sebou i dosud nedoléčeného Kurta, který se takto, ač proti své vůli, vrací po dlouhých letech do své staré domoviny.... Příjemný romantický film (viděný bohužel jen na ORF2).  Sice snadno předvídatelný, ale s mnoha úsměvnými i vážnými momenty, reflektujícími vztah dnešního Polska k bývalým krajanům. Řekl bych dobrý námět i pro CZ filmaře na obdobné téma, týkající se naší historie a dneška.

Pokud by nešlo o skutečnou historii Koreje  (byť scénářem jistě modifikovanou), pak by se jednalo o průměrný válečný/dobrodružný film. V první napínavé 1/2 spíše špionážní; ve druhé už skoro na úrovni bojové počítačové hry. Jenže jde o to, že pro Korejce tahle bitva znamenala rozhodující obrat ve válce, vyvolané komunistickou expanzí. Bez ní by dnes asi neexistovala Jižní Korea a těžko bychom mohli např. používat mobily Samsung :-). A tak lze odpustit ten filmový patos a nepravděpodobný průběh akčních scén. BTW: zajímavým kladem filmu vedle pro nás málo známé historie je i nahlédnutí do prostředí této vzdálené země.