Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (3 822)

plakát

Červený stan (1969) 

Dobrodružný velkofilm sovětsko-italské produkce, v němž se objevuje řada známých herců, což dodává snímku na poutavosti, ovšem už i samotný příběh, jenž je založen na skutečné události, je atraktivní. Škoda, že Běhounka nehrál nějaký český herec. :) Prolínání života trosečníků se soudem mrtvých je zajímavé a spíše k dobru. Kdyby byl snímek o něco kratší, zvažoval bych i 5*.

plakát

Na hraně zítřka (2014) 

Ke sci-fi snímkům většinou přistupuji poněkud s nedůvěrou, protože řada filmů tohoto žánru mi již nesedla, takže o to víc mě potěší každý zdařilý počin. A Tom Cruise mě zaujal jak v Oblivion, tak i zde. Neustálé vracení času a opětovné prožití dne s tím, že se hlavní hrdina - hrdinové učí z chyb a docházejí k různým zjištěním, mě bavilo již ve Zdrojovém kódu a nebylo tomu jinak ani tentokrát. Tom Cruise navíc role podobné této umí na jedničku a Emily Blunt potvrzuje své herecké kvality. Hudba odpovídá modernímu snímku akčního sci-fi žánru, kamera potěší, digitální triky je třeba ocenit a příběh je opravdu velmi dobrý. Při celkovém sčítání mě nenapadá žádná výtka, takže těch 5* je zasloužených.

plakát

November Man (2014) 

Srovnání s Bournem a Bondem není zas tak od věci na rozdíl od zdejšího hodnocení! November Man rozhodně patří do červených čísel a osobně se těším na druhý díl a pokud mi nabídne to, co jednička, budu si přát další pokračování, z nichž by se nakonec mohla konstituovat série, jež by kontrovala těm se svrchu uvedenými hrdiny. Pierce Brosnan hraje přesně to, co mu nejvíce svědčí, tedy elegantního a perfektního agenta, který se ze sympatického muže ve vteřině změní ve vraždící nástroj. Zaujalo mě drsnější pojetí snímku, kdy není nouze o krev, ale také o pěkné souboje, z nichž je cítit určitá syrovina. Olga Kurylenko, další odpadlík z bondovské série, předvádí to, co se od ní čeká, ucházející herectví a své tělo modelky. Příběh je takový politický, což není zrovna můj šálek kávy, ale forma, kterou je servírován, mi chutná, tudíž dávám i tu pátou hvězdičku.

plakát

Vzpoura žen (1939) 

Starý western, který poukazuje na nesmyslnost zbraní a konfliktů. Vzpoura žen je laděna lehce do komediálního žánru, avšak má i skvělé dramatické momenty. James Stewart byl v roli Destryho naprosto dokonalý.

plakát

II. světová válka: Za zavřenými dveřmi (2008) (seriál) 

Nadarmo se neříká, že historie je prodejná děvka. V různých dobách a v různých zemích je vykládána tak, jak se to právě hodí a nosí, fakta jsou překrucována, zatajována či říkána tak, že vznikají lži. Neříkám, že je tomu tak i v případě tohoto dokumentu, jehož kvality jsou nesporné, avšak jako rezervu si ponechávám onu pátou hvězdičku, neboť u jiného počinu bychom zas mohli slyšet něco trochu jiného. Druhá světová válka za zavřenými dveřmi je zdařilý dokument, který se věnuje období od 30. let až po události po konci války v Evropě. Velkou cenu mají autentické záběry a výpovědi lidí, jichž se válka dotkla. Hrané pasáže nestojí za bližší komentář, neboť jsou typické pro tento typ dokumentů.

plakát

Zkáza Mary Deare (1959) 

Výborné dobrodružně laděné krimi drama s prvky thrilleru, v němž dominují dva velikáni filmu, tedy Charlton Heston a Gary Cooper. Snímek má perfektní atmosféru, zejména počátek na moři nemá chybu. Následné objasňování případu ohledně Zkázy Mary Deare je poutavé a akčnější závěr utvrzuje v plném počtu hvězdiček.

plakát

The Oklahoma Kid (1939) 

Hůř to snad ani dopadnout nemohlo, když se v obsazení objevily dvě herecké legendy, James Cagney a Humphrey Bogart, kterého jsem poprvé viděl ve westernu. Poutavý příběh s dobrou, starou hudbou, klasickým pojetím westernu a výbornými herci. Ke konci je snímek lepší a lepší a přesvědčil mě o páté hvězdě.

plakát

Vrah skrývá tvář (1966) 

Skvělí herci, výborná atmosféra, které nahrává hudba, černobílý obraz, ale také perfektní záběry kamery.

plakát

The Lady Eve (1941) 

Henry Fonda perfektní, námět zajímavý a řada scén úsměvná, možná i škodolibě vtipná, přesto však spíše průměrná záležitost.

plakát

Směr Tokio (1943) 

Ponorkové filmy, jakožto jakýsi válečný subžánr, mám rád. Směr Tokio nepředstavuje nějaký vrchol v této oblasti, což je ale také dáno stářím snímku, takže je jasné, že po technické stránce nemůže konkurovat mladším filmům, přičemž jsem během sledování často postrádal nějaké scény či události, které běžně v těchto filmech jsou a dost možná to tak v ponorkách, resp. bojích na moři, probíhalo. Dočkal jsem se jich tedy až na konci, což můj dojem opět zesílilo. Cary Grant byl ve své roli výborný, zaujala mě také přátelská atmosféra mezi všemi námořníky, jejich rozpravy a nastínění jejich osobností. S přivřenýma očima dávám 5* i za epilog.