ledzepfan

Za mě asi nejlepší Allenovka od půlnoci v paříži... Příběh je to jasnej, jednoduchej, vtěsnanej do jednoho dne a z toho pramení jistá síla, protože zde není moc prostor pro intelektuální dějové spletence/konstrukty a zároveň divák tak nějak lépe příjmá, že to není nabušené "akcí"... Od Allena jsem nic víc nečekal, takže jsem spokojenej..

Fakt si nevybavím kdy naposledy velká americká filmová studia vyplivla takhle soustředěný, osobitý, odvážný a bez nadsázky důležitý film.. Joker je v dnešních poměrech cosi jako zjevení, chyba v matrixu.. Skrz naskrz ambivalentní, nečernobílý, vrstevnatý film, který lze uchopit z asi pětadvaceti různých úhlů pohledu.. Jasně, je to dost Taxikář, trochu Král komedie, trochu Klub rváčů, ale ono to absolutně nevadí (už jenom proto, že jsou ty zdroje skrz DeNira přiznané).. Joker dokáže skrz sedmdesátkové retro dloubat i do aktualit dnešní doby.. Joker jako charakter je archetyp vzteku frustrovaného a zapomenutého a proto je z mého úhlu pohledu silnější a funkčnější než Ledgerova verze kde šlo čistě o nihilismus bez pointy (což je sice taky děsivý koncept, ale -jak se J. v Dark knightovi přesvědčil- má to výrazné mantinely..).. Na Phoenixově Jokerovi je nejděsivější to, že se v něm leckdo -alespoň z části- najde..

Dost slabý.. S Begosem prostě asi kámoši nebudeme. Je to sice asi nejlepší co zatím vyplodil, ale zase a znova je to diletantské cosi co nedokázalo naplnit potenciál výchozího motivu.. On totiž ten příběh samotný by nebyl vůbec špatný. K zahození není ani ta vize skrz kterou chtěl Begos tenhle příběh odvyprávět. Průser je ale v tom, že Begos není Gaspar Noe a už vůbec není Panos Cosmatos, takže svůj příjemný pocit v prdeli nedokáže přenést na plátno. Ve výsledku je až zarážející jak film, jehož ústředním motivem je tvorba, je vlastně neimaginativní a neinvenční.. Vrcholem kreativity jsou zde provokativní barevné filtry a zoufalou bezradností smrdící střihové montáže. Celková stylizace je něco co by mě zaujalo asi kdyby mi bylo zase 17náct a fičel bych si na takové té přiblble naivní cool dark/goth maškarádě. Vždyť už jen ten centrální obraz, kolem kterého se všechno točí, jasně dokazuje, že Begos nemá vkus, nebo snad cit pro hloubku. Tohle je prostě ze všech úhlů pohledu málo.

S odřenýma ušima, ale hecnu se a tu čtvrtou tam dokopnu, protože WW je obecně charakter dost silnej (jakože sympatickej) a tady je se svými ostře řezanými rysy, širokými rameny a nenucenou nezávislostí skoro až k sežrání.. Příběhu sice chybí taková ta nekompromisní osudovost (která sedí většinou hlavně na bedrech DCčkovského top-trojlístku) ale ty motivy ze kterých je poskládán, nejsou vlastně špatné a v celku člověk nemá pocit, že by někde hučela vata, že by to bylo nějak epizodické, či zacyklené... Takže asi jo.. Odpočinkovka dobrá...

Výchozí premisa je ve své jednoduchosti naprosto geniální (mrazivá iracionalita obyčejného pole které láká, vláká a už nepustí..) a první cca čtvrtina filmu je díky tomu fakt poutavá.. Potom to ale zachce mít ambici být sofistikované a paradoxní a mythologické a blablabla a každou další minutou mě to tak zajímalo méně a méně... Ještě v průběhu tam bliklo pár fajn momentů, ale jinak pruda... Takže za 3 s odřenýma ušina..

Honka: Portrait of serial killer..... Za 4 rudé, ale jen s obrovským sebezapřením a zapojením všech nouzových okruhů objektivity.. Ten film je sice nesporně kvalitní, ale prostě 90% scén jsou věci co jsem fakt vidět nepotřeboval. Zmar, špína, smrad, rozklad, fleky od potu, zvratek, chcanek, krve... Povislé párky, povislé šuliny, povislé kozy, povislé špeky.. Deformace, retardace, deviace.... Jako film na rozbourání popkulturní romantizace sériových vrahů, je to myslím geniální.

Prvních 30minut, až cca polovina je strhující, syrová výpověď o stavu ruské společnosti dnešních dní.. Mám podezření, že aby to Bykov mohl pustit do distribuce, tak to musel rozmělnit nějakým tím akčním a absurdně působícím balastem aby to divák přecejen mohl pokládat za neškodné fantasy... A to je prostě škoda... Jde vidět, že se tady Bykov přecejenom pořád ještě rozehřívá a zkouší co si může dovolit.. Jeho "Durak" už je o poznání jinačí kafe....

Čekal jsem nějaké to kultovně-brakoidní guilty pleasure, ale ono je to překvapivě progresivní a sofistikované..

Tohle je pro mě hodně zvláštní situace.. Na jednu stranu jsem dokoukal sérii seriálu, který je po všech stránkách parádní.. Na druhou stranu jsem sérii zkonzumoval tempem cca 1 díl za 2 týdny, protože mě vlastně moc nezajímalo jak to celé bude pokračovat.. Všechno se sune kupředu tak pomalu a tak moc do všech stran otevřeně, že mě to po celou dobu hodně ohleduplně nudilo.. Navíc.. Po Boardwalk Empire a o kus slabších Peaky Blinders, je tohle další, podle stejného receptu uvařená polívčička.. A už se to -popravděřečeno- poněkud zajídá..

Bylo to moc fajn dokud nedošlo na aligátory.. Takže asi 10minut.... Potom už to byla jenom čirá absurdita. Když je ve filmu realita úplně vyhozená z klubů a divák ví jen to, že se nemá čeho chytit (protože tady evidentně může aligátorovi z prdele kdykoliv vyplavat ponorka, nebo protagonistům vyrůst na čele ocelová pěst drtící krokouše), je to na houbelec.. Na napětí se nehraje protože velmi brzy je jasné, že tohle je větší sci-fi než Star Wars, jediné dvě důležité postavy jsou moc důležité než aby chcíply a ta hrstka anonymů je zase příliš anonimních než aby se o ně někdo jakkoliv bál... Velmi zručně natočená kokotina..