ledzepfan

Parádní a zároveň docela těžko žvýkatelné žužu prp labužníky. Hned ze startu film jede v poměrně svižném tempu, s kadencí ratatata kulometu představuje solidní hromadu postav, po celou dobu nic moc nevysvětluje a vlastně celkově se s divákem moc nemazlí. Ten musí být docela na pozoru aby chytal všechny ty intriky, byl v obraze kdo s kým a proti komu a do toho se snažil sblížit s nějákou postavou přestože tady nemají moc dobrou životnost a dost chladný styl vyprávění taky není zrovna příznivý pro nějáké ty hlubší sympatie. Tohle není pomaloučkej, houpavej a hřejivej Kmotr. Tohle je syrová, intrikánská, vzteklá, chaotická a chladná mapa Hiroshimského podsvětí.

Nechme neználky ať si brblají co chcou. Nám ostatním je totiž jasné, že Kitano právě tím chladným a neosobním nazíráním na složité mocenské bojůvky a hromadu postav ke kterým divák přilne jen velmi povrchně, vlastně tvoří (a já jsem přesvědčen, že zcela záměrně) jakousi novou moderní variaci na klasickou Yakuza papers sérii. Tentokrát tady pomoci poetických pohledů opravdu nemalujeme obrázek o romanticky idealistické duši mafiána, ale systematicky pozorujeme pohyb jednotlivých ozubených koleček v chladném stroji.

Málokdy funguje ten převod manga(potažmo anime) stylizace do hraného formátu tak dobře a chytlavě jako v případě Kenshina. Je to nářez, drží to tempo, technicky výborné, souboje jsou dynamické, nemá to vyloženě hluchá místa. Prostě stejně jako v případě prvního dílu jde o setsakradobrou japkošermovačku. Jen tentokrát mi přišly některé postavy ve svém projevu až protivné(a to jsem na tu jejich výrazovou přeexponovanost zvyklý)..... Těším těším na velkolepé vyvrcholení.

Herecky to nebylo špatné a příroda byla fajn, ale jinak je to slaboduchá slátanina... Jen v případě krajní nouze-jinak nebrat.

Hmm.. U "uplakaného velblouda" jsem se v očarování zmohl v komentáři jen na dvě slova, tak to pro tentokrát trošku rozvedu :) . Byambasuren Davaa(ová) se (s německou podporou v zádech) jeví jako velký talent protože u obou filmů je znát, že si je moc dobře vědoma možností a limitů tohodle polodokumentárního formátu a na (ne)herce klade jen přesně takové nároky aby ze sebe dostali maximum a přitom to pořád znělo i vypadalo zcela přirozeně a nenuceně (Tady se hodí jako příklad film "Last trapper", který je sice krásný, ale některé fráze už prostě nezní autenticky). Dokáže držet tempo, vyvarovává se zbytečné vaty a umí diváka držet v napěti přestože je dramatický oblouk těchto filmů výrazně odlišný od zápaďáckého standardu. Je to i šikovně napsané a je v tom jemný humor i spousta motivů k zamyšlení. Osobně bych řekl, že dějově mi velbloud sedl lépe, ale zelené pláně psa jsou mi přecejen trochu bližší než Gobi a je tu trochu víc k nakouknutí z praktického života, takže šul nul to je u mě asi na stejno. To znamená: plná palba bez přemýšlení... Krása.

Krásnej film.

Krásnej film plný naděje, který ale většina lidí interpretuje jen jako depku... zvláštní

Parádně natočené a zahrané ale ten nápad dost rychle ztrácí dech. První chlastací část tak byla paradoxně tím nejlepším co film přinesl a od prvního výstřiku modré to už jde jen dolů.. Vyloženě do sraček nebo protivnosti to nespadne nikdy, ale podruhé si to už asi nikdy nepustím.

Sice dávám 3 rudé, ale zároveň musím jedním dechem dodat, že je to dobrej film. U mě to prostě jen kapku narazilo, protože jsem od filmu o Hokusaiovi čekal film zaměřený na jeho tvorbu a on je to z větší části spíš film o jeho nenaplněné touze k jedné pošahané ženské, o osudech vedlejších postav s Hokusaiem těsně provázaných, o stáří, o umírání.... Trochu jsem tak nepochopil, že se většina filmu zaobírá Hokusaiem v jeho začátcích, kdy se mu nic nedařilo, jeho práce moc nevynikala, neprodávala se a perspektivněji se jevilo prodávání chilli papriček.. a v bodě, kdy se mu začně dařit filmaři náhle nahodí zkratkovitou pasáž o hoře Fuji a vlně a pak hops skok do Hokusaie ve věku 89let..eéé? Tahle důchodcovská poslední třetina sice vyniká scénou kresby Snu rybářovy ženy (která je bezdebat tím nejlepším co film nabízí), ale jinak je to prapodivná absurdní hořká "komedie" o starcích nad hrobem (mimochodem, geronto-masky jsou zde hodně diskutabilní stylizace).. Na jednu stranu jsem cítil co tím vším Shido sleduje a oceňuju tenhle nepodlézavý a osobitý styl, ale na stranu druhou mi bylo prostě líto, že ta tvorba samotná zůstala trochu stranou.

Film tvrdej jak hřebík z rakve :D