ledzepfan

Jsem sice docela nadšený a fakt mě to bavilo, ale za ty roky už jsem dost opatrný s oslavováním DCčkovských seriálů (těch hraných, v animácích zklamou fakt málokdy).. Zatím se budu držet s hodnocením při zemi a jestli i další série ukáže, že tady nešlo o náhodu, tak rád časem zvednu... Jinak teda, rezervy tam jsou hlavně v tricích (tam by to chtělo nalít pár dolarů navíc) a komiksové fandy ty příběhové peripetie asi úplně nesrazí ze židle, ale jinak to má díky stylizaci neuvěřitelně chytlavou atmosféru. Umí to být vtipné i až horrorově temné. Casting je neuvěřitelný (já se platonicky zakoukal snad do každé ženské, a chtěl bych být kámoš snad každého chlapa co se v tom seriálu prošli před kamerou :D ). Působivá je i kamera a práce se světlem.. sice to vytváří i jakýsi kontraefekt kdy ten svět nepůsobí že by žil svým životem i mimo záběr, ale zrovna u komiksovky se to dá tolerovat..... Trošku mě nasral ten příliš otevřený konec první série (kdo na to má čekat?), ale co se dá dělat.

V takových těch logických záležitostech a technikáliích (odkud, kam, jak) je to sice klasicky akčně lobotomické, ale jinak je to překvapivě napínavý thriller, který se neustále snaží diváka znejisťovat a překvapovat. Díky tomu film funguje, drží tempo, neupadá do monotónnosti a nakonec celý ten zvláštní slepenec vybalancuje poměrně důstojně.

Občas tam lehce zaskřípou myšlenkové pochody protagonisty, ale v tom stresu-kdo ví... Jinak je to ale parádní grindhousovka která odsejpá, není monotónní, je napínavá, gradující.. Kvalitní řemeslo.. Snad jen nějakou tu mrtvolu kdyby měl Spielberg koule hodit pod kola..No ale co už.

Já bych to rád ohodnotil nějak lépe, ale tady fakt není moc kde brát. Film je sympatický spíš tím co slibuje a čím by mohl být, než tím čím opravdu je.. Nenajdou se v tom ani místní řezníci, ani úchyláci, ani retro freaks a asi ani čtenáři předlohy.. Krom fajn stylizace a zajímavě hrající Mii tu není vlastně nic co bych si zapamatoval, co by mě nadchlo, vzrušilo či rozrušilo :/

Pár hezkých, komorních momentů tam je, ale jinak je to kýčovitá, klišoidní, šablonovitá slabota bez jakékoliv invence, odvahy či postoje. Fakt je až zarážející jak nevyužitý je dramatický potenciál Drago klanu. Mohl z toho být silný příběh o dávné křivdě, Dragově sebereflexi po pádu SSSR, souboji kde jde více o smíření než pomstu či pokoření protivníka a tím jaksi posunout dál poselství nastolené Rockym IV.. Ale né, zase tam musí být na první dobrou zlý rusák z ukrajiny, který se za 30let nezměnil a ještě stihnul vypěstovat ze synka bestii s maminkovským komplexem.. Tohle je snad první Rockyovský film kdy jsem nebyl ani na okamžik napnutý a po dokoukání jsem neměl potřebu jít si zaběhat, nebo si dát aspoň 30kliků na rozpumpování.. a to je hodně výrazný ukazatel poklesu kvality.... Navíc mě hrozně irituje jak má Jordan větší ret než bradu a jaké sračky tam zpívala ta jeho buchta (ale to je jen můj problém, který se do hodnocení nepromítá)..

Nolte hraje mudrujícího Jardu Duška který je stejně tak otavný (ve své přemoudřelé,arogantní póze) jako přesný (ve vypichování základních pravd). Film elegantně, trojitým saltem ohýbá klasicý sportovní kýč o síle vůle do, o poznání živější, formy skrz psychologicko-myseriózní motivy, které chválihodně nutí diváka přebrat si ho v rámci svých interpretačních schopností. Ve výsledku mám teda tendenci spíš tomu filmu fandit než ho smést ze stolu jako esoterický blábol. 3,5

Někde mezi 3 a 4.. Je to přesně takové jak to fandové Howarda Moona čekají, ale na pološe 89minut to holt ztrácí něco ze své potence..

Hmm, mám docela pocit, že ten film je chytřejší než většina osazenstva csfd (a to tentokrát i včetně mě :D ).. Ono si to totiž tak rafinovaně hraje s žánry, boří očekávání, přeskakuje z parodie do seriózního dramatu atd, že je to pro diváka vlastně velmi špatně uchopitelné. Já to fakt oceňuju a smekám pomyslný klobouk (protože v rámci prapodivných pravidel hry, to nakonec všechno tak nějak dávalo smysl, mělo to přesah a přesto to neztratilo nadhled) ale znovu se k tomu nejspíš jen tak nevrátím.

Musím přiznat, že tenhle vztah jsem vůbec nepochopil. V rovině přátelství bych to snad ještě pobral, ale tu romantickou vrstvu tomu nevěřím ani náhodou. Mezi dvojicí protagonistů není žádná jiskra, chemie, nebo třeba jen zručně vykonstruovaný(napsaný) románek. Poprvé na to vlítnou bez jakéhokoliv předešlého jiskření.. Pak se vidí po čtyřech letech nažhavení jakoby se viděli včera. Pak se roky scházejí, ale asi si nemají o čem povídat protože když se náhodou zrovna nehádají, tak nic z jejich rozhovorů nevidíme (asi vždycky dvakrát do roka týden nonstop šukají.. fakt hluboký vztah..).. Sexuální orientace druhých je mi v zásadě úplně volná, takže film o tom, že teplej kauboj to má těžké, je pro mě jaksi málo..

No konečně kurvadrát !!!.. Po asi deseti filmech se Van Goghův příběh konečně dočkal zpracování které není sentimentální, bulvární, ploché, necpe ho do stereotypní škatulky, neopakuje dávno zavrhnutou povídačku o sebevraždě atd.. Není to film o symbolu, archetypu, legendě či heslu v enciklopediích.. Tohle je prostě jen naturalistická a soustředěná studie duše člověka který toho vnímal jaksi více než mohl pobrat. Po povrchním a kýčovitém Loving Vincent jsem byl přesvědčený, že tento příběh je zase na dalších, minimálně deset let zabitý a jsem rád, že jsem se mýlil. Podobně úžasný a diváky poněkud chladně přijatý byl i Gauguin (2017). Holt, kde to jde opravdu na dřeň, tam je to náročnější (a tím automaticky nediváčtější).