Padme_Anakin

Zajímavá skládanka několika příběhů s úžasným hereckým ansámblem, to se jedna tetelila blahem.. Každá povídka má něco do sebe a stojí za úvahu, pokušení a hřích v mnoha podobách..

Nahlédnutí pod tuhle filmovou pokličku mě vyloženě potěšilo, Gérard Philipe je opravdu jen jeden, charismatický mužský s okouzlujícím úsměvem, odzbrojujícím pohledem a jedna mu nakonec stejně všechno odpustí, poletování od jedné ženy k druhé ženě, z náruče do náruče až do svazku manželského.. Trochu komedie, něco dramatu, no a prolínání romance, nevěry i lásky mi sedlo..

Mrazivá záležitost do morku kostí, spojení politiky, moci, tajných služeb, které ústí do manipulací, vydírání a odstraňování nepohodlných, mě vždycky děsilo a děsit bude, v tomto ohledu se jedná o nadčasové sdělení... Pochvalu zaslouží skvělý herecký ansámbl, za všechny bych jmenovala trojlístek Jean-Louis Trintignant, Michel Piccoli, Philippe Noiret, pánové to dali v kvalitě A+ a po pravdě sympatizovat s nimi tentokrát nešlo.. Za zmínku určitě stojí i úchvatná hudba, Morricone v životní formě..

Velice příjemné filmové překvapení, nečekala jsem nic a dostala kopec zábavy, tahle kriminální komedie se opravdu povedla.. Černý humor i nadsázka přesně podle mého gusta, no a kreativita tvůrců se rozhodně nedá popřít, klobouček.. Pochválit musím i hudební podmaz, výborná volba a ač je příběh poněkud morbidní, zároveň je osobitý, vtipný, originální.. U mě spokojenost, v závěru do sebe vše zapadlo tak, jak mělo.. A já mám na rtech takový ten přiblblý úsměv..

Působivé drama s podmanivým vizuálem a místy až dech beroucí atmosférou, nadčasová záležitost o temné skvrně dějin Evropy.. Jean-Louis Trintignant je herecký chameleon, opětovně potvrdil, že hravě zvládne i tak těžkou roli, tj. rozporuplnou postavu, ne zrovna příjemnou.. O příběhu muže, který chce být „normální“, by se dalo dlouze polemizovat..

Musím otevřeně přiznat, že jsem měla naladěno ihned, ta půvabná hudba ze začátku mě vtáhla a výrazně mi pomohl Jean-Louis Trintignant, v roli nevlastního otce působí zcela přirozeně a uvěřitelně, no a to postupné sbližování s malým chlapcem je místy úsměvné i dojemné.. Příběh o cestě domů z Říma do Paříže se mi zamlouval, atmosféra (ne)příjemně houstla, no a černá dodávka ve zpětném zrcátku nevěstila nic dobrého... Pochvalu určitě zaslouží Bernard Fresson jako narušenec s bolestí hlavy, stejně tak Mireille Darcová zvládla roli maminky i novomanželky skvěle, u mě filmová spokojenost..

I po těch letech je to v pohodě koukatelné, tahle duchařská komedie stojí totiž na dialozích, ne na tricích.. Asi umím pochopit, že zjevení bývalé manželky po zdařilé seanci není nic, co by si jedna přála.. Je to taková úsměvná hříčka se sympatickým hereckým ansámblem, ode mne slušné tři hvězdy..

Příjemná, vtipná, zábavná záležitost o sázce dvou starších bratrů o milionovou bankovku a náhodném výběru chudého muže, který se neplánovaně ocitl v Londýně.. To rýpnutí do pokrytecké společnosti je krásně zpracované, trefně vyobrazené.. Gregory Peck je v roli Henryho Adamse úžasný, báječně se na něj kouká, k tomu tento film nestárne, peníze pořád hýbou světem..

Po té poslední epizodě, ze které dýchá nádherné kouzlo SW, k tomu přiznávám, že si mě tvůrci naklonili, zejména se o to postaral Ewan McGregor a jeho výměny s temným Anim, jsem najednou zapomněla, co všechno mě v předchozích dílech rušilo.. Moje hodnocení je čistě subjektivní, tuhle jízdu jsem si užila, byla jsem ráda, že jsem mohla potkat staré známé a zase na chvíli pobýt ve společnosti charismatického Obi-Wana.. Chápu, že tenhle svět není pro každého, pro mě je..

Pouhé pomyšlení, vcítění se, snaha pochopit trpkou zkušenost Davida mě vtáhla do děje příběhu a nepustila až do samého konce.. Domnívám se, že tohle si nezaslouží nikdo, ať už nemocný nebo zdravý, politicky korektní či nekorektní, zkrátka nikdo.. Pravdou je, že herecké trio - Jean-Louis Trintignant, Marlene Jobertová, Philippe Noiret - je mi natolik sympatické a mám je ráda, že jsem nechtěla, aby trpěli.. Prostě jsem sedla na lep a nechala se chytit dusnou atmosférou strachu.. Logiku v tomto případě neřeším, lidé se nechovají logicky, stačí se rozhlédnout kolem sebe..