k212

Tak pro hyperaktivního Jamieho, kterýho nezastaví ani Ritalin, kterej cpe Zoloft všem praktikům a internistům, načež rozjede velkou kariéru na prodeji Viagry, mám velkou slabost. Taky pro jeho na začátku sexuální a později už opravdický vztah s Maggie, která zase roztáčí život na víc než max, protože má Parkinsona. Vztah dvou ADHaDů, který jedou na dopaminovým tripu je přesně film pro mě! Páč vybočuje mílovými kroky z drama romkomů. Velké plus za exkurz do světa farmagigantů v devadesátkách (díky autobiografické předloze od Jamie Reidy). 70%, s velkou osobní slabostí za ****!

V prvním plánu to vypadá jak klasická přímočará sportovní akce, jenže není. Spinning out je o problematických vztazích nejen v rodinách a zvláště o tom, jak moc je složité žít s psychickým onemocněním, jak moc to zasahuje a poznamenává rodinné a partnerské vztahy, jak se všichni zúčastnění hezky točí ve víru proher, nedorozumění a občasných malých vítězstvích. Taky je to o tom, jak ve sportovním prostředí není zvykem tyto věci akcentovat, ale to jen na okraj. Přišlo mi fajn, že většina hlavních hrdinů jde docela proti stereotypům, navíc jsou na hraně diváckých sympatií, vedle toho se tu samozřejmě divák setká s těmi klasickými fláky z krasobruslařského světa. Za mě náladová a trošku náročnější jednohubka, která končí v pravou chvíli!

Druhá řada se zaměřuje více na jednotlivé charaktery hotelových hostů a dává jim větší prostor (v zásadě sledujeme tři skupiny), i proto je možné si zde najít postavy pro exkurz do jejich duše. Vedle toho však White ukrajuje značný kus sociálního vhledu na Sicílii a hodně ořezává pohled z druhé strany (tedy personálu hotelu) a nahrazuje ho pohledem dvou eurokámošek. Kriminální dějová linie je trochu nadnesená, nicméně její závěr velmi černohumorně povedený! Navíc díky ústřední čtveřici prokreslených amerických zbohatlíků se nám satira přelévá do vod cynismu. Za mě rozhodně palec nahoru, i když je to na úkor komediálních situací. Obsazení je skvělé, italština dodává jiskru, hudba báječná! Pro mě osobně je druhá série lepší, než ta první! 90%

První série je satirickým pohledem na střetávání odlišných kultur, socio-ekonomických bublin a excentrických individualit. Vyvedená je téměř k audiovizuální dokonalosti, herecky nesmírně povedená. Mike White ukazuje svět svojí optikou, která vlastně více než posuzuje jen hezky ukazuje. Trochu mi tu chybělo větší propracování postav, ale jinak super 80%.

Jako tohle je pro mě čistá sci-fi zábava, blockbuster kterej můžu kdykoliv znova a vím, že se u něj budu fantasticky bavit. Se mi při sledování furt vtíral silnej pocit, že tohle je odpich z osmdesátkovýho Cameronova Vetřelčího období (prostě Bill Paxton no :). Ale vlastně ne, je to pořádná PS pařba! 80%

Povídám takhle jednou svému chřipkovému dítěti: "Pojď na něco se spolu mrkneme!". A tak jsme tam pustili, co mi naservírovala nejmenovaná VOD platforma dle mých dlouhodobějších velmi řídkých fantasy preferencí, název mi nic neříkal, ale na plakátu byla malá holka a zvířátko, tak jsme do toho šli! V půlce druhého dílu se moje dítě už vcelku dost bálo, zatímco já jsem měla oči dokořán a bylo mi jasný, že to fakt dětskej seroš není, a navíc mi v hlavě docvaklo, že tohle jsem už kdysi v čajíčkové verzi shlédla (Zlatý kompas). Po všech třech sériích už vím, že jsem se zamilovala, a to nejen do seriálu, ale do celého fikčního Pullmanova světa, který je mojí nově objevenou knižní drogou. Seriál servíruje ponurý příběh o přerodu dětství do dospívání, zasazený do rámce antagonistického pojetí prvotního hříchu, je to svět, kde se to hemží charismatickými dospělými zmetky, s nesmírně zajímavými vedlejšími postavami a odhodlanou dvojicí dětských a následně pubertálních hrdinů. Díky za adaptaci, kde každý díl knižní trilogie má důstojných 7-8 seriálových epizod, a je tak dostatek prostoru pro vybruslení ze spletitosti knižního děje a skrumáže postav!

V době, kdy byl tenhle film v kurzu mnou prošel zcela neutrálně, nevěděla jsem, že vznikl podle kultovní knižní předlohy, přišel mi strašně přeplácaný mnoha motivy, digitální epičností a naprosto nedotaženými a plochými postavami. Pamatuju si ale zcela přesně, že to byla jedna z mála záporných rolí Nicole Kidman, nicméně ve srovnání s knihou a seriálem byla v tomhle blockbusteru postava paní Coultrové velmi slabým odvarem. Lord Asriel v podání Daniela Craiga nedostal téměř žádný prostor, takže se nestihl ukázat ve svých přebujelých ambicích, které stírají hranice etiky a humanismu. Tím samozřejmě poukazuji na odlišný závěr! Vcelku jasná ukázka nevyužitého potenciálu předlohy a potvrzení, že košatý fikční Pullmanův svět se těžko dá zachytit v necelých dvou hodinách, alespoň, že ten steampunkový nádech v tom trošku byl, Ale to je asi tak všechno.

Na Netflixu bych čekala důkladnější topení se v bahně bizáru. Na druhou stranu je tu Tim a jeho zde lehce umírněná vizuální poetika, která je těžce vyšperkovaná nabroušeně sarkastickým jazykem a minimalistickou mimikou hlavní hrdinky. Takže vlastně chápu ten masový úspěch, protože Wednesday jen lehce a občasně hrábne za hranu společenské normy černým a morbidním humorem, ale ve skutečnosti nechce rozhodně za tu hranici padnout. Jako dobrý, fakt jsem se pobavila a zasmála hodně. Hlavně ne další série, woe! Spoiler: Počet skutečných úsměvů hrdinky - 2.

Dvojka vcelku dynamicky ujíždí na rozhoupaném vztahu hlavních hrdinů, míchá do toho občasný humor, který to hodně oživuje (a vzdaluje vážnému prvnímu dílu) a koření častějším civilně pojatým sexem. Nevědět, že tahle houpačka pojede dalších X dílů, jen kvůli tomu, aby se divák díval na rozpadajícího se Hardina a dospívající a sebevědomější Tessu, dala bych tomu možná o jednu * víc!

Předlohu jsem nečetla, a domnívám se, že ani nebudu. Nicméně tenhle film zapadající do rámce youngadult romance mi přišel vlastně v pohodě. Civilní reálie vyvažují dost nadsazený příběh, oba mladí představitelé hlavních charakterů jsou však natolik charismatičtí a zajímaví, že jim odpustíte mnohá dějová klišé ala Velmi nebezpečné známosti.