k212

Jako dlouhý videoklip k new-weird flákům Devendra Banharty budiž, ale jako samostatně stojící filmové dílo nikoliv. Kočko-pejsek, který mě nedonutil udržet pozornost. Hlavní problém je ve scénáři, který vždycky něco nakousne, lehce předžvýká a najednou ustrne někde ve vzduchoprázdnu. Navíc voiceover, který působí s obrazem disharmonicky - nic moc. Ten cool odfláknutý scénář si ani nezasloužil tak dobré herecké výkony, která v tomhle filmu evidentně jsou. Mimochodem, typický generační film, který musí lehce až těžce alternativní puberťáky totálně nadchnout!

Pokud divák očekává 2 hodiny pohádkové pornografické akce a místo toho dostane analogické přednášky o muškaření, stromech a trojhlasých varhanních skladbách od Bacha prostřihaných příběhy jedné nešťastnice závislé na sexu, to se pak nedivím, že se cítí být poněkud podveden. Ale on ten šokující marketing je již od Antikrista von Trierovou mocnou zbrání na nevědoucího diváka. Že se to často přetaví v nepochopení či čirou nenávist, protože divák nedokáže přistoupit na černo-humornou až sarkastickou a notně povýšenou intelektuální šarádu, je nadmíru jasné. A tak na plátně opět řádně ždímá nástroje své manipulace s divákem - rozuměj herečky a herce ve své naturálnější podobě. Akorát tentokrát hraje vcelku vyrovnanou snad až citlivější hru, ve které chybí výraznější segment cynismu a šovinismu. Byť mě to vypůjčování mainstreamových hereckých tváří začíná připadat jako nový punc originality á-la von Trier, začíná se mě to zajídat a uměla bych si tuto pitvu nymfomanie představit jen s herci dvorními, stejně jsem mu na to zase zabrala. Asi pořádně zacukal třpytkou!

Same, Same - zase jsi jednou měl káru peněz a ty jsi ji dokázal utratit za tuhle psychedelickou úchylárnu, která má být nejspíš pro děti, ale ve skutečnosti není. Vilný Oz ničí jedno ženské srdce za druhým, podvádí a okrádá lidi a má se stát zachráncem bájné země, ale ve skutečnosti chce být nejlepším eskamotérem na světě s kupou zlaťáků. Chvíli mu do ouška vrní naivně zamilovaná čarodějka, s níž mu pomohlo provařené modus operandi svádění, ale pak ji trošku její ségra popíchne a rázem je z toho nenávist na dřeň. Taky se kolem něj točí nějaká bílá nádhera, která nejspíš jede na tripu, protože její zpomalené a ladné pohyby o mínus dvě doby reakčního času, jsou totálně "out of space". Navíc tu máme ještě létajícího opičáka a porcelánovou panenku do party. No potěš chleba - je to opravdu přeplácané! Copak scenáristé nevědí - že netransparentní figurky do pohádky pro děti nepatří, protože Oz se nenepraví a zlé čarodějky nejsou řádně potrestány. Jo, hraje to do karet dnešní doby - kdy se stírá rozdíl mezi hodný a zlý, ale pro děti to srozumitelné moc není. Takže mě zbývá jen jedna cílová skupina - prostě Disneyovka pro zhulené dospěláky. 50%

No jasně, taky si můžu pořádně kopnout, speciálně, když to sesmolila Stephenie, která si navíc nad tím vším držela pořádnou supervizi. Jenže to tak zcela neudělám. Jo, je to sakra romantizovaná verze invaze mimozemské civilizace, co se však námětu upřít nedá - aspoň trošku originální je (nenásilí cestovatelů, vnitřní rozpolcenost duší, systém přesunu a odsunu duše z těla, princip cestování vesmírem). Také si myslím, že režie Andrewa Niccola výrazně oživuje velmi infantilní děj. Co si budeme nalhávat, ten se dá shrnout do jedné věty, a pokud se scénář drží jako klíště předlohy - pak to ani jinak nemohlo dopadnout, Meyer píše stylem "tlachy-tlachy a skutek utek"! Herci se snaží, ale absolutně selhává vnitřní dialog rozpolcené hrdinky - dramatičnost těžko dodá hlas mimo obraz. Určitě by se to dalo vyřešit zajímavějším způsobem - třeba nějakým psychedelickým přechodem, ale vzhledem k cílové skupině divaček, by to asi bylo příliš nesrozumitelné :) Škoda - potenciál vytvořit kvalitní film z podřadné literární slátaniny by tu byl! 40%.

Párty, chlast a drogy, povolné mladé ženy ... jo to Baz Luhrman umí dobře podat ... nějaký ten hiphop brázdící vody elektronického popu jako doprovod plus pár tanečníků, hodně zrychlených a psychedelických záběrů k tomu. Dokonce jsem v tom cítila i tu marnost a dekadenci doby - díky vizuální přeplácanosti. Pak k tomu přidáme pár teatrálně přepjatých emocí s krásnými záběry majáku v dáli a jsme doma - v jednom velkým kýči. Už v knize mě hlavní objekt lásky páně Gatsbyho sakra sejřil, a v tohle filmu zásluhou Carey Mullingan s přídavkem extra (je dobrá, to se musí uznat). No a Leonardo - je hoch čím dál tím lepší a lepší! Rezervovaný, suchý, chladný a kalkulující ... přesně jak má Gatsby být naservírovaný. Výrazně originálnější a stabilnější verze než ta z roku 1974. Baz mě však unavuje už od Moulin Rouge a Gatsbym si mě opět nezískal, bohužel.

Víc dramedy než originál, do screwballu to má žel trochu dál, než by se slušelo (ale moje nejoblíbenější verze od Branagha je ryzí), v některých okamžicích až tragédie. Černobílá filmu sluší, herci se snaží, ale bohužel určité nedostatky občas cáknou divákovi do tváře a natečou mu do uší. Například občasná ztráta rytmu dialogů, to je pro mě hodně nepříjemná záležitost a musím říci, že se to Jossovi občas v této adaptaci daří, a to mu odpustit nedokážu. Každopádně srdcovka pro fanouška jako jsem já. Váhání mezi 3/4, a to těžké.

Manipulativní psychopatka kontra depresivní maniak hrdiny v tragikomické dramedy a neustále jako na houpačce -hádky, urážky, usmiřování! Tak to potom chápu, že na tohle se většině nekouká zrovna lehce - páč hlavní postavy jsou opravdu nesympatické a najít si k nim -byť jen miniaturní- stezku pochopení je dost obtížné. A to včetně vedlejších postav, které mají být oporou pro oba hlavní hrdiny, ale většinou nejsou. Celý příběh je nemocný a díky tomu jde spolehlivě proti hlavnímu proudu. Navíc to vrcholí TTT (totálně trapným tanečním) vystoupením, které prostě nemá chybu - je stejně náladové, chvíli bouří pak zase pluje v klidných vodách... tak jako oba hlavní hrdinové. Jenže pak následuje závěr filmu, který popírá sám sebe i výchozí premisu, protože rázem dělá z bláznů rozumné romantické chudáčky. Což je velká škoda. Protože i duševně nemocní jsou lidé a mají právo - ječet, rvát se, tancovat, ubližovat, dělat chyby, milovat ... mimochodem o tom to vlastně je, o emocích mezi tím vším bláznovstvím. 75% O fous lepší než Mozart and the Whale. Jennifer Lawrence smetla na zem přelom patnáctiletého věkového rozdílu s Bradley Cooperem a stala se mu odolným hereckým protipólem, i přestože zpodobňuje postavu výrazně starší než je ona. Herečka, která si střihne suverénní sedmnáctku v teenagerovských Hladových hrách a zároveň rozpolcenou třicítku, asi nějaký ten talent pobrala. Zda to bylo hodné Oscara netuším, ale přesvědčivá bezesporu je. Stejně jako Bradley Cooper, jenže tomu bych odpustila i daleko horší kreace v Pařbách a to rozhodně nesouvisí s jeho herectvím :)

Batman ztrácející se ve stínu gothamských mrakodrapů, stojící proti výbušně charismatické kombinaci pana Tučňáka a Kočičí ženy, která si pro sebe uzurpuje 3/4 děje. Mám ráda tuhle Burtonovu adaptaci, ještě o fous více než tu první. Celková stylizace do 40. let, cirkusoví paňácové z podzemí oproti městským neonům a mezi tím vším bizarní mordy, cákance sexuálních narážek a černý humor. Jo, tohle má pro mě stálé komixové napětí. 100%

První série: těžce přeplácaná (rozuměj postavami a jejich příběhy, které se spojují a propojují), notně krvavá a dostatečně šokující psycho-úchylárna, která má velké štěstí v kvalitním hereckém obsazení. Někde na pomezí 70%.

Z Pam Ann se stala drsňačka par excellence, což ji dodalo hnací energii překračovat všemožné meze a nabrousilo jazyk, kterým dosti nevybíravě komentuje, co se jí zamane. Toliko servíruje výrazně krutější xenofobnější a sexuálně obhroublejší humor, proti němuž je Come Fly with Me tuctová selanka pro mladistvé. Občasně trapně nesnesitelné, okamžiky totálně smíchu-výbušné.