choze

Průměrný akčňák zajímavý jen tím, že jde o Seagalův debut. Seagal s Davisem (a třemi scenáristy) film narýsovali podle předchozího Davisova kousku, Zákona mlčení s Chuckem Norrisem - v hlavní roli schopný kopáč-neúplatný polda, jako záporák Silva a pozadí tvoří Chicago, přičemž opět dojde i na skok na střechu jednokolejky. Seagal vyzařuje to správné sebevědomí, vypadá dobře a padouchy mlátí efektně, byť na můj vkus jsou rvačky dost krátké a žádná památná. Sharon Stone tu jen statuje a Rooker jen něco vykřikne ve scéně v baru. O pět let později si Seagal s Davisem spolupráci zopakovali u Přepadení v Pacifiku a to byla jiná palba.

Hulu vzkřísilo Hellraisera podobně jako Predatora - svěřilo ho schopnému režisérovi a na výsledku je vidět snaha (= ctění předlohy, nápady, brutalita a nešetření Cenobity), ale film není peckou, jen ucházejícím příspěvkem do série, kterému by neškodilo zkrácení.

Už rok po jedničce přifrčela dvojka (ale bez Barkera), která začíná tam, kde jednička končí, a přivádí zpět všechny staré známé s výjimkou Kirstyna otce. Dvojka klasicky nabízí všeho mnohem víc - víc prostoru pro Cenobity, jejich dimenzi a mytologii i víc krvavých efektů, dokonce víc kostek. Výlet do labyrintu cenobití dimenze byl imaginativní, ale rozbití tajemství kolem Cenobitů a jejich polidštění mě nepotěšilo, zvlášť když jim scenárista nevymyslel nijak zajímavý background. I tak solidní pokračování, byť tuhle sérii ve vyložené oblibě nemám.

Klasik Walter Hill si ke svým 80. narozeninám ještě jednou střihl svůj milovaný žánr. A i když je ten chlap hollywoodská legenda, která ovlivnila mnohé filmaře včetně Tarantina a Refna, bohužel měl - soudě podle laciného vizuálu - k dispozici jen mrzký rozpočet. I tak ale ulovil zvučná herecká jména, která si pod ním jistě ráda zahrála, obzvlášť, když jim nabídl solidní scénář. Ten nikam nespěchá, střílení si nechává až na konec a navzdory klasickému schématu a rekvizitám (ostrostřelecký bounty hunter, dáma v nesnázích, zlý boháč ovládající kraj, šerif koukající se radši jinam, final showdown v zaprášeném městečku) se tváří dost civilně. Celou dobu rozestavuje svoje postavy pro závěrečnou přestřelku a nechává je vést vychutnané dialogy, zatímco divák zůstává v nejistotě, kdo se nakonec ke komu přikloní. Hlavní potěšení tak plyne z prostého sledování Waltze a Dafoea a jejich promluv, zatímco silná ženská postava (hraná klonem Evy Green) celou dobu balancuje na hraně otravnosti a neotravnosti a zamrzí nevýrazně narýsovaný, zapojený, obsazený i zahraný záporák. A škoda, že závěrečná přestřelka - když už je de facto jediná ve filmu a museli jsme si na ni tak počkat - není nijak pamětihodná, byť kaskadéři při nich padají z koňů pěkně. Celkově příjemná žánrovečka, za kterou se Hill nemusí stydět. A příště by mu na další takovou někdo mohl přisypat trochu víc peněz.

"Vem si odpoledne volno a jdi třeba do zoo. Nebo do parku. Ne, do parku ne - víš, jak to dopadlo, když jsi posledně šla do parku." Nenáročné, ale koukatelné levné béčko z produkce Merhi/Pepin. Začne to Lords v nedbalkách, pokračuje slabou autohoničkou a pak začne Lords řešit případy sexuálních útoků, přičemž viníky s gustem mlátí a policejní kapitán pak za to na ni řve. A aby se něco dělo i v jejím soukromí, podvádí ji její přítel, což Lords řeší podobně nekompromisně jako svoje případy. Lords to herecky zvládá v pohodě, záporák je taky fajn a docela to ubíhá, takže i když to po scenáristické, akční a jakékoli jiné stránce nic moc nepředvede, není to ani bolestivá nuda.

Stepfordské paničky pro 21. století. Sexy natočené, se správnou Twilight Zone atmosférou (Wilde by si mohla s Peelem podat ruce, i když Nope bylo zajímavější) a solidním výkonem Pugh, ale vysvětlení záhady, žádná konkrétní scéna ani message filmu vás ze židle nenadzvednou - na tohle téma už existuje řada silnějších filmů (které nemůžu jmenovat, abych nespojleroval, ale znáte je).

Přikláním se ke straně, která údajnou genialitu tohohle Polanskiho hitchcockovského thrilleru (aspoň zatím) nerozklíčovala, i když za nudu bych to už taky neoznačil. Ford to spolehlivě táhne, Seigner je sexy as hell a jejich pobíhání po Paříži Polanski poskládal z tradičních vděčných scének od návštěv klubů, přes konspirační schůzky v podzemních garážích, po lezení po střechách starých pařížských domů. Jen tomu chybí větší drajv - jak prý řekl Polanskimu samotný Ford, spíš než frantic je to moderately disturbed. Ale jasně, že to by neznělo tak efektně.

Hongkongský remake Brutální Nikity, který je bohužel jen průměrným HK akčňákem raných devadesátek. Kdo viděl originál, toho to příběhově moc nepřekvapí (byť to má alternativní, ponuřejší konec a zcela tu absentuje čistič Viktor!) a akce zde - stejně jako v originálu - moc není a není nic extra. Představitelka hrdinky mě taky moc nebrala, jen sympaťák Simon Yam je adekvátní náhrada za Tchéky Karya.

Zdlouhavý televizní horor bez zajímavějšího děje nebo aspoň vražd. Nuda.

Atmosférický, napínavý a hodně nepříjemný thriller.