MrCreosote

MrCreosote


British fetish

48 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19
    • 29.1.2015  10:24
    Birdman (2014)
    ****

    Nemůžu se zbavit pocitu, že všechny dějové linky, které se přímo netýkají Keatonova comebacku a jeho syndromu vyhoření, jsou do filmu propašovány jenom proto, aby kamera měla koho sledovat v tom nekonečném bludišti divadelních chodeb a pouličních barů. V jádru je totiž Birdman poměrně banální historkou zpracovávající klišé, které jsme viděli už v desítkách jiných filmů, jejich koncentrace mi tady postupem času lezla na nervy. Pozitivní pocity nakonec převažují, od perfekcionistického vedení skvěle hrajících herců až po linku s Ptačím mužem, který hrdinovi neustále leze do hlavy a ozvláštňuje film o fantastický prvek. Kromě toho dělá z Thomsona prvotřídního psychopata a já mám pro tyhle zlovolné našeptávače ohromnou slabost. Jestli Birdman nakonec dostane Oscara, nemám proč být zklamaný.

    • 4.1.2015  23:14
    Sněhurka (2012)
    ****

    Tahle verze notoricky známé pohádky mi neskutečně sedla. Ultrakýčovitá stylizace je jen další vrstvou humoru, kterým je Sněhurka prošpikovaná a ani za akční sekvence se film nemusí stydět. Tarsem Singh je možná blázen, ale pořád je mi milejší tohle sebeuvědomělé autorské vidění, než další sterilní patlanice bez jakékoli osobitosti.

    • 26.11.2014  09:34
    Hunger Games (2012)
    ***

    Jako satira bezzubě podbízivé, jako survival flák nenapínavé a klišoidní. Co je to? Hunger Games, kterým roztřesená kamera a vyšisovné barvy nejdou jakožto puberťáckému blockbusteru k duhu. Na druhou stranu je to tak naivní, neškodné a dobře obsazené, že nemám důvod dávit se hned při najetí úvodních titulků. Uvidíme u dalšího dílu.

    • 26.3.2014  13:12
    Domek z karet (TV seriál) (2013)
    *****

    Sympathy for the devil. Psychopatický remake Jistě, pane ministře a Richarda III. Co se nám House of Cards snaží říct? Že vláda nejmocnější země světa je postavená na krvi nevinných, vypočítavosti a chladných očích Kevina Spaceyho. A pak že Američané nejsou schopni sebereflexe. Po celou dobu jsme Underwoodovými spolupachateli, protože nás spiklenecky zasvěcuje do svých plánů a není tak možnost vystavět si blahosklonný distanc. První série mi sice byla sympatičtější pro svou nehranou špinavost vyjádřenou i jinými prostředími než sterilními pracovnami milionářů, ale beru to jako výstavbu k závěrečnému vyvrcholení. Bude pýcha předcházet pád a Frank Underwood se tak dočká svých Boswortských polí?

    • 16.2.2014  18:17
    Střelec (1976)
    ***

    Jasně, legenda odchází, ale to není důvod, proč přehlížet Střelcovy nedostatky. Celý film se tu melancholicky bilancuje a našlapuje po špičkách, zkrátka klasický klid před bouří, příprava na osudové vyvrcholení ve formě nervydrásající přestřelky... a ono nic. Protivníci mají pramalou motivaci Waynea odbouchnout a od Siegela bych čekal něco mnohem osobitějšího, než falešnou krev a pražádnou gradaci. Škoda.

    • 13.2.2014  13:01

    Je příjemné zjistit, že dva filmy, které na sobě měly nálepku "typical Oscar story", se nakonec proměnily v jedny z nejsyrovějších a nejméně konvenčních zážitků roku. Řeč je o Klubu poslední naděje a 12 let v řetězech. Nejdrsnější momenty jsou v téhle McQueenově naturalistické odysee pojaty v dlouhých záběrech, při kterých se nevychází vstříc zlenivělému divákovi zvyklému na úhledné korektní balení, ale naopak nás filmaři praští přímo do hlavy. Závěrečné bičování působí až absurdně realisticky, bolest cítíte i po odchodu z kina. Tenhle pobyt na Eppsově farmě plné patologických vztahů se může řadit k nejlepším americkým filmům loňského roku.

    • 6.2.2014  12:08

    Po cuaronovském mixu humoru, temnoty a fantazie přichází těžkopádný mix osudovosti a teenagerovské romance. Dojde i na první úmrtí, kterých si člověk ale jaksi nepovšimne... Dřív jsem z toho vinil režiséra Newella, ale teď vidím, že chyba se jako obvykle skrývá ve scénáři. Proboha, vždyť ho celou sérii píše jeden člověk, proč si nedá práci s provázaností jednotlivých dílů a proč neoseká předlohu tam, kde se vyskytují pro děj filmu absolutně zbytečné linie? Až s nástupem lorda "AmonGoethebeznosu" Voldemorta přijdou i požadované emoce. Tradičně tak na sebe veškerou pozornost strhává ostrovní herecká elita - Gleeson je chodící charisma a Fiennes si s tuctovým záporákem poradil se ctí sobě vlastní.

    • 4.2.2014  09:23

    Remake prvního dílu za účasti naprosto zbytečné postavy Zlatoslava Lockharta a parádně slizkého Lucia Malfloye. Film, který využije techniku záchrany v poslední vteřině nejméně třikrát, a stále není napínavý. Cuarón posunul dalším dílem laťku o tři řády výš a z dětských báchorek vyprávěných před spaním vytvořil svébytný fantastický svět pro dospívající i dospělé.

    • 17.1.2014  12:06

    Ale jo, já si tohle válečné náborové video k Navy SEALs celkem užil. Převážně kvůli oné proslavené půlhodince, která je svou krvavostí a fyzičností až surrealistická. Pád ze skály už nikdy nebude intenzivnější. Zbytek filmu už nemá čím překvapit, jede podle typických šablon a akce již nedosahuje takové tíživosti. Kromě toho jediný člověk, kterému jsem toho nekompromisního drsňáka věřil, byl Ben Foster.

    • 10.1.2014  18:32

    Horká Oklahoma plná stohů slámy, pasoucích se krav a amerických křupanů. K mé smůle ale tahle sebranka vyšinutých cvoků nesloužila k pobavení cynického diváka, ale řešila mezi sebou rodinné tragédie, křivdy a traumata ukrytá pod hektolitry alkoholu a tunami prášků na spaní. Nikdo se zde ani nepokusil dát divadelní hře pořádný odpich, takže si můžete odškrtávat jednotlivé scény a herecké výstupy, které volají po cenách. Meryl Streep se vzdala jakékoli drobnokresby charakteru a její provedení Violet je více karikaturou postavy než jejím plnokrevným ztvárněním. Samozřejmě dojde i na pokus o znásilnění nebo odhalení šokující rodinné pravdy. Já ale doufal, že se závěr ponese ve stylu jiného Lettsova majstrštyku, takže by se na plátně objevil Matthew McConaughey alias Zabiják Joe a zacpal by těm vystresovaným balíkům huby pořádným kusem smaženého stehýnka z KFC. To by ale k režii musel být připuštěn William Friedkin. Z toho by Harvey Weinstein asi nebyl moc nadšený.

    • 1.1.2014  23:07

    Špinavý trik by mohl z fleku dostat cenu za nejšílenější casting roku. Christian Bale jako tlustý plešatící žid? Jennifer Lawrence jako natvrdlá domácí panička? Ehm. Chápu, že to do jisté míry koresponduje s koncepcí filmu jako hrou na x různých rolí, navíc vyprávěnou pohledem několika vypravěčů, jenomže excesivní, hysterické scény podmáznuté tarantinovským soundtrackem ještě stylovou jednohubku nedělají. Celý ten nesourodý mišmaš ztřeštěnosti, parodie, satiry a kriminálního dramatu dokázal unést pouze Bradley Cooper. Tuhle hru Russellovi nebaštím...

    • 30.12.2013  12:24

    Jestli máte rádi pohádkově naivní filmy Franka Capry zasazené do prostředí amerických reálií, zamilujete si i Zázrak v New Yorku. Oceňuji hlavně to, že nikdy nepadne vysvětlení ohledně identity tajemného Krise Kringla. Film tak můžete vnímat jako pohádku o skutečném Santa Clausovi, jenž přišel na zem konat dobro, nebo jako příběh obyčejného chlapíka, který se rozhodl ono dobro konat z vlastního přesvědčení (i když to nemá v hlavě úplně v pořádku). Dost se tady zmiňuje zbytečnost soudní scény, ale právě ona je důvodem, proč jdu na plný počet. Banální otázka ohledně soudního uznání, nebo neuznání existence Santy Clause propojuje ryze imaginární příběh s reáliemi amerického soudnictví a dává prostor i pro satiru a šťouchance do konzumní společnosti: "Jestli toho chlapíka odsoudíš, v dalším volebním kole dostaneš dva hlasy - svůj vlastní a toho žalobce." Pro mě dojemnější vánoční klasika než o rok starší Život je krásný.

    • 20.12.2013  18:48

    Lester v expozici skvěle pracuje s filmovou zkratkou, stačí mu za sebe nastříhat sled krátkých epizod z paluby lodi, aby bez dlouhého okecávání představil všechny postavy a vystihl jejich charakter. Poté se jede podle řemeslné rutiny, kterou ozvláštňuje hlavně Richard Harris, jenž by bombu dokázal deaktivovat jenom díky svému charismatu. Není to perla žánru, ale ta typicky britská odměřenost dává filmu správnou porci napětí.

    • 26.11.2013  21:22
    České století (TV seriál) (2013)
    ****

    Prvních pět dílů má jednoznačně vzrůstající tendenci. Masarykovská epizoda se s odstupem jeví jako sled nepříliš navazujících scén, z nichž vyčnívá rozhovor T.G.M s britským ministerským předsedou. Teprve tam se ukáže největší přednost Českého století: demýtizace historických postav provedená civilním a k diskuzím vybízejícím způsobem. Jednotlivé charaktery dostávají hloubku, dělení na "hodné" a "zlé" zde absentuje, historické osobnosti nám známé už jenom z fotek jsou "odmramorizovány". A to, že se z Klementa Gottwalda stala plnohodnotná tragická postava považuji skoro za zázrak. Sedláček má navíc vynikající čuch na herce, kteří s přehledem ustojí i příliš doslovné repliky (Huba, Trojan, Finger a především Vyorálek utkví v paměti na dlouho). Poslední epizoda o zabíjení soudruha Slánského se směle může řadit do žánru paranoidního politického thrilleru, v níž se tvůrcům podařilo zbavit neduhů předešlých dílů. Pokud bude zbylý kvartet epizod podobně kvalitní, máme zaděláno na nejvýznamnější televizní projekt v porevoluční historii.

    • 22.11.2013  11:55

    Naivní a schematické, nedá se tomu ale upřít upřímnost záměru. Budoucnost patří socialismu a když vymeteme všechny záškodníky, zbavíme se vypasených pantátů statkářů, zatočíme s americkým hmyzem a vstoupíme do Svazu mládeže, zítra se opravdu bude tančit všude. Úsměvná záležitost plná šílených hereckých výkonů nebo křiklavě optimistické hudby. Radši se pobavím u takovéhoto nesmyslu, než bych trpěl například u síru dštícího Botostroje.

    • 18.10.2013  10:43

    Vojtěch Trapl a jeho první svojský výklad historických událostí. Je to kratší než Vítězný lid, takže se dá Hrana dokoukat do konce, ale musíte mít pevné nervy. Traplova neschopnost vést herce a inscenovat je v prostoru tu dosahuje svého vrcholu (to znamená, že někdo stojí v papundeklové kulise, deklamuje nesmyslné věty a kamera na něj čas od času zazoomuje). Neškodná pitomost tohohle filmu mi brání dát odpad!, jako zamýšlená propaganda a ideologický výklad roku 68' totiž selhává na plné čáře.

    • 8.10.2013  13:14
    Gravitace (2013)
    ****

    Klasický námět o boji o přežití, se kterými se letos za mořem v různých variacích roztrhl pytel (J.C. Chandor a jeho All Is Lost, Greengrasův Kapitán Phillips nebo McQueenovo 12 Years a Slave), využívá Gravitace k vyvrácení domněnky, že návštěva kina je v současnosti zbytečným drahým výletem bez přidané hodnoty. Kamera prozkoumává nekonečné dálavy vesmíru, plynule přechází na detaily tváří a využívá neomezeného pohybu prostorem, ve kterém jsou jedinými určujícími body planeta Země a osamělý astronaut (mizí tak jakékoli rozptýlení kamerovými rakurzy a panoramaty, kamera tu doslova metá kotrmelce). Problém vidím ve zbytečné schematičnosti. Nejde ani tak o neustále ždímané téma nekonečné vůli člověka přežít, ale o to, že hlavní hrdinové překonávají překážky ve stylu "z bodu A se přesuneme do bodu B, pak stejným způsobem do bodu C, abychom se zahránili únikem do bodu D". Poslední třetina by si zasloužila scenáristicky vysoustružit. Děkuji ale Cuarónovi, že posunul možnosi kinematografie o krok dál a stihl ho přitom zasloužený kritický i divácký úspěch.

    • 5.10.2013  16:02
    Stalag 17 (1953)
    ****

    To komediální pojetí se s cynickým přístupem hlavního hrdiny moc neslučuje. Jednou se bez mrknutí oka američtí zajatci střílí, podruhé se zase místní komická dvojice může klidně producírovat mimo tábor za přihlížení stráží. To je ovšem jedinou výtkou, jelikož Wilder dokáže gradovat napětí a vést herce k suverénním výkonům. William Holden dokazuje, že postavy drsňáků se dají zahrát i civilně bez přehrávání a chlapáckých gest.

    • 14.9.2013  11:04

    Sidney Lumet byl mistr v adaptování divadelních her nebo předloh s převahou mluveného slova. Vždy ale dokázal vhodně zvoleným stylem dodat filmu požadovaný rytmus, aby se nezvrhl v unavující proud divadelního textu. Právě proto jsem překvapený, že právě tohle se stalo v adaptaci divadelní hry Tennessee Williamse. Žadné kamerové hrátky jako v Pahorku, úderny střih ve stylu Dvanácti rozhněvaných mužů nebo satirický odstup Networku. Jedná se o solidně odehraný sled divadelních obrazů snimaných v dlouhých záběrech s jasně patrným původem materiálu (zřetelné rozdělení do jednotlivých aktů). Při znalosti nekonvenčně a moderně působící Lumetovy filmografie nenacházím v Orfeovi nic výjimečného ani zapamatováníhodného.

    • 22.8.2013  21:48
    Štvanec (1947)
    ****

    Štvanec není nervydrásajícím thrillerem o útěku jednoho muže před zákonem, nýbrž meditativní a atmosférou nasáklé zamyšlení o osudu člověka viděného z perspektivy různých postaviček z prostředí irského Belfastu. Práce s černobílými obrazy doplńovaná subjektivními představami hlavního hrdiny vyznívá jako předzvěst Reedova mistrovského Třetího muže, síla Štvance nicméně spočívá v barvitém podání charakterů, z nichž každý vyznává úplně jinou filosofii a má odlišný pohled na svět. Koexistují tak vedle sebe dobrosrdečný kněz, alkoholický bohémský malíř, spravedlivý policejní inspektor a mnozí další. S postupem času se film mění v zasněženou mozaiku lidských tužeb a nesplněných přání... Výborný kus filmařiny, který si ještě někdy zopakuji (nejlépe o Vánocích).

    • 20.8.2013  20:52

    Třetí dobrodružství Harryho Palmera připomene ty nejslabší bondovky s Rogerem Moorem - zbrklostí, infantilitou a hrdinou odstaveným na vedlejší kolej se solidně rozjetá, na vážnou strunu hrající série rozbředla v karikaturu sebe sama. Jestli chtěl producent Harry Saltzman konkurovat svému vlastnímu Bondovi, něco mu hrubě nevyšlo. Tohle nezachrání ani ultracharismatický herecký ánsámbl.

    • 19.8.2013  13:00
    Nemocnice (1971)
    ****

    Nemocnice je dalším satirickým dílem scenáristy Paddy Chayefskyho (vedle notně slavnějšího Networku), v němž se autor opět tvrdě naváží do systému fungování americké společnosti. Plocha jedné nemocnice reprezentuje - podobně jako prostředí televizní společnosti v Networku - celou Ameriku s jejími šílenými rádikály, samozvanými revolucionáři, blábolícímími proroky a navrch pokřivenými mezilidskými vztahy zdánlivě obyčejných lidí. Není divu, že jediným receptem se pro postavu racionálně uvažujícího doktora v podání jako vždy skvělého George C. Scotta stává když už ne sebevražda, tak alespoň úprk pryč do jiné komunity. Nemocnice možná postrádá do detailu propracované charaktery postav a brilantní šibeniční závěr jako Network, nicméně i tak se jedná o brilantní satiru. Možná přehnaně hysterickou, ale to k danému tématu vlastně patří.

    • 12.8.2013  12:51

    Průřez britskou komediální školou poloviny šedesátých let, jež kráčí ve stylu slavných cynických komedií studia Ealling. Každý herec tu uplatňuje jinou techniku komiky a dohromady je Nesprávná truhla přímo natlakována mírně dadaistickým humorem. No posuďte sami: slavný charakterní herec Ralph Richardson neustále mele pantem a vede přednášku na téma "bič v bibli", John Mills je uřvaný nesnesitelný stařík na smrtelné posteli, Michael Caine hraje nesmělé nemehlo se srdcem na správném místě, Dudley Moore je idiot snažící se vlézt do postele s každou druhou, Peter Cook hraje vychcaného hajzlíka se smrtelně vážným výrazem (ačkoli bývá pokaždé přechcán), no a korunu všemu nasazuje Peter Sellers, muž tisíce tváří, který opět změnil image i přízvuk a rozesměje vás svým zkrachovalým, věčně namazaným doktorem. Klasikou se pro mě Nesprávná truhla sice nestane, jako lehká černá komedie s vynikajícími herci ale funguje znamenitě.

    • 10.8.2013  16:52

    V záplavě cukrově přeslazených a vrcholně sentimentálních muzikálů ze šedesátých let se Správná dívka vyjímá svou samozřejmou nenuceností a sebeparodičností. Nejde tu o velké emoce, ale o uvolněné nezávazné blbnutí v rytmu ragtimu, módy dvacátých let a čínské prádelny. Muzikálové výstupy vyvolávají úsměv na tváři a na hercích je vidět, že si své role užívají. Nejvíc mě pobavil John Gavin v roli "muže snů", který po zasažení umrtvující šipkou setrvává v nejroztodivnějších hlubokomyslných pozicích. Neváhejte a na tenhle film se podívejte.

    • 4.8.2013  21:45
    Na lovu (1980)
    ****

    Na jednu stranu stylově hypnotické a odtažité zároveň (William Friedkin neměl nikdy velké skrupule co se týče zobrazení sexuality a různých deviací), nicméně se nemůžu zbavit dojmu, že Brian De Palma by byl schopný z toho vyždímat ještě vygradovanější gay thrillerovou jízdu.

    • 4.8.2013  21:41

    Woody Allen a jeho remake Tramvaje do stanice Touha. I když to není zrovna férové přirovnání. Zpočátku to vypadá, že jednotlivé postavy jsou jemně komickou variací charakterů ze hry Tennessee Williamse (zkrachovalá nevyrovnaná žena, její sestra z prostředí nižší střední třídy, její primitivní manžel). Postupně se ale tohle schéma za fikaného použití retrospektivy rozpadá a v zásadě jde o one woman show Cate Blanchett, jejíž Jasmine se postupně proměňuje z tragikomické postavičky v ryze tragickou figuru, kterou v závěru ani nemůžeme litovat, spíše jí opovrhovat. Na Oscarech o ní ještě uslyšíme a mě těší, že Allen stále dokáže vytvořit ryzí drama za podpory skvělých výkonů všech herců.

    • 30.7.2013  13:55
    Štvanice (1966)
    ****

    Horká letní noc, uprchlý vězeň a rasistické křupanské městečko kdesi v Texasu, to nevěstí nic dobrého. Zvlášť, když spolu jednotlví obyvatelé mají nevyřízené účty a chystají se pořádně si prolít hrdla. Pečlivá výstavba charakterů na omezeném prostoru napovídá, že se jedná o adaptaci divadelní předlohy, každá role tu má své místo a herci ze sebe ždímou maximum. Jenomže... Marlon Brando, herecký polobůh, se na roli texaského šerifa hodí hůř než John Wayne na roli westernového padoucha a pečlivě budovné napětí se před závěrečným klimaxem nesmyslně zpomalí desetiminutovým dialogem o ničem. Ztráta rytmu zabolí především s vědomím úplného závěru, který tak mohl být naprosto zdrcující. V žáru noci tenhle koncept jižanského (krimi)thrilleru o rok později posunulo o level dál. 3,5*

    • 29.7.2013  22:47

    Siegelovi tenhle přesun od sluncem projasněných, bezpohlavních amerických kriminálek (Cooganův trik, Madigan) směrem k syrové britské škole náramně prospěl. Michael Caine je charismatický, i když hraje suchého špiona bez špetky emocí a cynický humor všemu dodává tu pravou atmosféru bezvýchodného thrilleru. Navíc krví a násilím se zde nešetří.

    • 19.7.2013  12:22
    Madigan (1968)
    ***

    Podobně jako u Cooganova triku tu absentuje jakýkoli prvek překvapení nebo žánrového ozvláštnění. Mrtvolnost a bezkrevnost obou kriminálek podtrhuje využití typicky šedesátkových kamerových filtrů, absence explicitního násilí nebo snímání v poměrně dlouhých záběrech. Clint Eastwood s Richardem Widmarkem jsou navíc prototypy správňáckých detektivů, kteří občas procedí se znechuceným výrazem drsnou hlášku, ale spravedlnosti vždy učiní zadost. S nástupem let sedmdesátých naštěstí Siegel ožil, když divákům mimo jiné naservíroval legendárního a především nekorektního Drsného Harryho.

    • 26.6.2013  16:01
    The Killers (1964)
    ****

    Neodolatelná, hrubozrnná, brakově násilnická jízda v čele s Lee Marvinem, který věší ženské za nohy z paneláku a záporáky vyřizuje bez mrknutí oka střelou do břicha . Překvapivě se ale jedná o promyšlenou podívanou, a to jak narativně (z flashbacků motivovaných vzpomínkami postav si děláme obrázek o hlavním hrdinovi), tak stylově (výborně zrytmizovaná scéna loupeže). Že je to celé zabalené do béčkového hávu kvůli nízkému rozpočtu dodává Zabijákům ještě větší přitažlivost.

<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace