A.L.E.S.

Jan Svěrák začal velmi dobře. Natočil krátkometrážní, avšak velmi uvěřitelné sci-fi o živočichovi z mostecké uhelné pánve, který si libuje v tom svinstvu, jež nám sice neprospívá, ale k životu jej potřebujeme stejně. Jak jsem napsal, jde o tu uvěřitelnost, protože tým, který film představuje, je složen z vědců a dokumentaristů, takže je to takové fiktivní National Geographic. Genialitu tohoto díla dokazuje fakt, že jsou lidé, kteří si opravdu myslí, že ropáci existují.

Film jsem měl na skladě dlouhou dobu a už ani netuším, jak jsem se k němu dopátral. Měl jsem dojem, že půjde o něco s prvky sci-fi. Což vlastně i tak trochu mělo, protože nemám pocit, že by existoval nějaký lék na stařeckou demenci. A taky nevím, jak jsem si měl poradit s rolí Pavla Lišky. A taky jsem netrpělivě očekával, kudy se děj bude vyvíjet dál. Výsledek byl překvapivý. V každém případě i když jsem se spletl v žánru, to byla velmi příjemná podívaná. Zvlášť jsem si opět vychutnal svého oblíbeného Radka Brzobohatého. Bylo však vidět, že víc než o účincích zázračného léku se scénář upínal na urovnání vztahů mezi postavami. Filmů, které se zabývají problematikou toho prvního druhu, už pár existuje.

Na tenhle kousek jsem přišel náhodou. Sice jsem u něj dvakrát usnul, ale nebylo to nudou, nýbrž únavou. V každém případě bylo velmi zajímavé vidět známé herce v nevšedních rolích. Hodně mě překvapila Martina Menšíková, které to fakt slušelo. Objevování nových planet vhodných pro osídlení lidstvem je docela záživné téma. Buď je planeta neobydlená, nebo třeba bojujeme s domorodci. Je to ale film k zamyšlení. Opravdu je vhodné, aby se lidstvo se svou silně destruktivní povahou vydalo anektovat jiné planety? Konec byl zajímavý, ale nakonec je dobře, že to takhle dopadlo.

Některé argumenty, jak obhájit už tak přirozenou homosexualitu, jsou mi známé, jiné ne. Takže mě to jedině inspiruje. Jen je mi fakt líto, že se Milk té padesátky nedočkal. Starosta, který je v reálném životě taky gay, tedy Victor Garber, v čase psaní tohoto komentáře brzy oslaví 70 let. Pokud ale nechce někdo vidět film o tom, jak se gay chápe moci, tak to není pro něj. Ale snad to některým zabedněncům otevře oči.

Pořád mě nepřestane překvapovat způsob, jak vznikne nový superhrdina, byť to tak na první pohled nevypadalo, protože nebyl ani hrdina ani super. Dobře, super možná jo, ale v tu chvíli jsem si vzpomněl na Hancocka. Ale zase je fajn, že to není takový ultradobrák jako Superman. Ten bude opravdu jen jeden. Člověk by se z toho věčného dobra musel zbláznit.

Nikdy jsem nepochopil, na co si ti kašpaři hrají. O všech autíčkářích si myslím, že mají místo mozku brzdovou kapalinu.

Každý se s homosexualitou vyrovnává po svém. Mladý Sean se se svou sexuální orientací teprve seznamuje a okolí ho zahrnuje otázkami, na které nezná odpověď ani on sám. Závěr je sice předvídatelný, ale tady jsem spíš ocenil cestu, jak se k němu ti dva dostanou. Během filmu jsem si potvrdil svůj názor, že nábožensky založený člověk nemusí být nutně ten lepší a úsloví "miluj bližního svého" ctí víc šlapka než vlastní otec. V mém případě jde tak trochu o déjà vu, protože podobným způsobem mě chtěla napravit i moje máma. S hodnocením není nad čím váhat.

Jednu hvězdičku jen proto, že je turecká verze o chloupek lepší než ta indická.

Podle mě je Superman společně s Batmanem klasika mezi komiksy. Film jako takový asi nemá moc smysl hodnotit, protože se shoduje s většinou zdejších příspěvků. Tu a tam se mi zasteskne a pustím si aspoň nějaké sekvence. Nejvíce mě fascinují scény s převlékáním. Kent se rozběhne a vyletí Superman. Úchvatný je i skok z okna redakce. A čím víc se na něj dívám, tím víc se mi líbí a vzhledem k roku výroby si zaslouží obdiv i triky. Že se nejedná o žádné béčko, je vidět hned v titulcích. Pokud to bude možné, půjdu na něj do kina už jen kvůli zvukovým efektům letících písmen a fantastické Williamsově hudbě. Četl jsem různé názory na postavu Clarka Kenta, který se mění v Supermana jen tím, že se převleče a sundá brýle. To ale není chyba filmů ani seriálů. Jestliže Shuster a Siegel takto hloupě uvažovali, je potřeba to vyčítat jim. I mně trochu vadí, že jsou lidi až neuvěřitelně slepí a podobu mezi přitroublým novinářem Kentem a skvělým Supermanem nevidí. Postupem doby ale docházím k teorii, že Shuster a Siegel předpokládali, že takový trouba jako Kent nemůže být Superman, protože by tím pádem překročil svůj stín. V každém případě u mě od doby prvního zhlédnutí platí rovnice Superman = Christopher Reeve = John Williams.

Neměl jsem tušení, co všechno se v komiksových pokladech skrývá. Buď je superhrdina mimozemšťan, nebo je to obyčejný člověk v kostýmu toužící po pomstě. Ale zmenšování? Nevím, jestli jsem na něco takového narazil. V každém případě jsem se u filmu velmi dobře pobavil. Mělo to i edukativní charakter, protože zase toho vím trochu víc o mravencích. U takových filmů jsem vždycky zvědavý na nějaký závěrečný souboj. Myslím, že bitva na střeše vlaku, který táhne populární lokomotiva Tomáš, je opravdu bezchybná. A pokud konec nelhal, už teď se těším na pokračování. Tohle je navíc jeden z případů, kdy se vyplatí koukat na závěrečné titulky.