B4TM4N

Vždy mě baví sledovat české adaptace zahraničních formátů. Ač vždy provázeny vlnou nevole a znechucení, v mnohém mě baví o to víc - jakkoliv je třeba Masterchef US skvělá a formálně až absurdně dokonalá TV show, americká mentalita je prostě něco diametrálně odlišného. A to je důvod, proč mě tyhlety adaptace baví: co se stane, když čeští a slovenští lidičkové musejí jásat po každém úkolu, komentovat dění na kameru, dávat najevo sebevědomí. Prostě panoptikum par excellence. Jasně, celé to má svoje mouchy - debilní vyřazovací pravidla, porota poněkud zamlklá při posuzování, existence Peštové. Ale postupně celej pořad směřuje čím dál víc správným směrem (první díly byly fakt hrozný). PS: Baví mě zdejší sto a jedna variace pohoršení nad "kopírováním" stylu porotců. Nu, nenapadá mě nic moc jinýho, co by v takovéhle show měli dělat porotci, než kritizovat (což je činnost, kterou tady u nás nikdo nedokáže vstřebat, kór v hlavním vysílacím čase TV Nova)...i když jim, pravda, trochu té "hvězdné aury nedotknutelnosti" pro naše diváky chybí.

Mohu-li parafrázovat Veverku z Bytýšky: Ridley Scott je filmová mrtvola! Opravdu, takhle špatný film jsem již dlouho neviděl. Tvůrci se rozhodli chytit během necelých dvou hodin asi 28 různých zajíců, přičemž jim ve výsledku nějakých 32 uteklo. Každá třetí věta nejenže způsobuje logický lapsus těch předchozích, navíc zcela populisticky a nesmírně trapně nadhazuje nějaké "nadživotní téma" - máme tu duši, duši ve stroji, falešného proroka s omývanýma nohama, esoterické křesťanství a ještě asi patnáct dalších věcí. Žádná z nich přitom není nijak rozvinuta, pouze zmíněna či naznačena: celý Prometheus působí dojmem, jako by z něj někdo zlomyslně vystříhal sedm a půl hodiny podstatného materiálu. Postavy se potácejí v motivačním srabu a celou vesmírnou expedici za "nejdůležitějším objevem lidstva" pojímají v duchu nejlepší trampské tradice jako čundr na Kokořín. Tváří v tvář neznámému si především sundávají ochranné helmy, co se najde na zemi patří nejlépe do pusy a mentální schopnost propojit si pět sekund po sobě následující dějové situace je úkol takřka nadlidský. Za celou dobu se nedozvíme, PROČ tento film vůbec vznikl a proč je vlastně úplně jedno, jestli ho nazveme prequelem Aliena, nebo třeba Kristiána - s oběma má asi zhruba stejně společného, žádnou přidanou mytologii k již existujícícmu nenabízí. Postavy tu nezabíjí vesmírné monstrum ale jejich vlastní debilita, diváka nezabíjí nesnesitelné napětí neznáma, ale debilita celého scénáře. Posledním hřebíčkem do rakve nechápavosti je pak mixování odosobněné epičnosti celkového snímání s cloverfieldovsko-3Dstřílečkoidním pohledem z astronautského mundůru, který vypadá opravdu, ale opravdu hrozně._________________Prometheus si zaslouží přibít na zeď oproti jiné letošní těžké váze: Dark Knight Rises. Nolanův opus je také dílem s nesmírnými ambicemi, které však takřka beze zbytku plní a hlavně: aniž by je divákovi předem podsouval, vytvořil dílo velmi komplexní. Prometheus to má zcela obráceně: masivní promokampaň slíbila mnohé, čeho se pak film pohříchu vůbec nedotkne. Prosím prosím, hlavně ať to nemá pokračování._________________A proč vůbec tenhle film není odpad? Nu, protože Fassbender je opravdu strojový a CGI je opravdu špičkové...škoda, že zcela bezúčelně.

Pokud by do teď nemělo HBO dostatek divácké úcty za svou seriálovou tvorbu, nyní se patří vdát hold z největších: Sorkin se vrátil ke své přeci jen silnější stránce a vzniklo absolutně unikátní - totiž současné a aktuální - dílo. Tleskám, tleskám, tleskám. Vybroušený diamant se značným společenským přesahem.________Zatímco první dvě plnohodnotné série se obširně zabývají pečlivě vypointovanými tématy, závěrečná zkrácená se přemotivovanému Sorkinovi rozpadla pod rukama. Skvěle zvolený - zpočátku zdá se hlavní - motiv pozice whistleblowera v legislativním rámci nedojde pražádné katarze, pouze poslouží jako odpich velmi iritující konfrontaci čestně republikánsky snobského Willa s "plebsem", k tomu se začně přidávat otázka žurnalistické etiky, přimíchá kapka mezigeneračních sporů a na závěr ještě rychle připlácne politika rovnosti genderu v zaměstnání. Mezi tím se pořád linou bezvadné charaktery a jejich vztahy, jenom ta závěrečná křeč vypořádat se kromě života samotného ještě se všemi otázkami vesmíru vůbec ukazuje hlavně intelektuálně sebemrskačskou patologii jednoho příliš bobtnajícího tvůrčího ega. Sorkin teď zjevně vstupuje do fáze takzvaného Arronofskyho zlomu, kdy hrozí oscilace mezi genialitou a masturbací na veřejnosti. Já budu držet palce, ať to směr Darren moc nenabere.

To je věc: opravdu dobrý, český seriál. Osobně jsem už v něco podobného ani nedoufal. Přebor je dobrý přesně v tom, v čem v našich podmínkách dobrý být může - zase nám po čase na obrazovce ožívají potenciálně reálné postavy, vše není k nudě ubité na první signální a hercům stačí být tak nějak přirozeně civilní. Samozřejmě, chyby se najdou: každá epizoda obsahuje okamžik (ale ne většinou -y; naneštěstí tyto neladící švy jsou takřka výlučně v momentech interakce herců se současnou generací - kdy tyhle situace přestanou v tuzemském podání plodit pouze vysoce trapnooktanový humor, to by bylo na hlubší sondu do myslí tvůrců, stejně tak nevím, proč je třeba stereotypně vykreslovat lidi narozené po roce 85 jako zkouřence) skutečně hodné diváka TV Nova. A hudba je používána naprosto příšerně, repertoár taktéž nefunguje jinak, než lacině. Přesto jsou to prostě tuzemské sebevědomé 4*.

Kvalita dokukmentu je odvislá od toho, kdo seděl na direktorské židli. Tedy ehm. Ale dotazované legendy v pár (možná i třech) případech nehovoří bez zajímavosti... http://vidbull.com/5tpbs00d9h45

V přísně meditativním tempu natočeno kterak do poklidné Fritzlovské domácnosti pronikne svět Rockyho Balboy. A ačkoliv je pro celou tuto prekérní situaci poctivě vykreslen aktuální stav, odkud a kam Špičák směřuje se vůbec nedovíme. A tak nám motivy postav, na rozdíl od takové definice kundy či zombie, zůstanou ukryté. Což je pohříchu škoda, protože Lanthimos na to určitě má.

Mrazivé obvinění hlavně nás - diváků. Občas s poněkud málo rafinovanou demonstrací moci tvůrce a čistou nenávist probouzející dvojicí jugendů. Navíc jeden vypadá jako Jirsák Čeněk.

Tohle není Refn. Ten film má všechno, co by dle cílů režiséra měl mít, Tom Hardy je skvělej, hudba šlape, poselství předáno. Ale Bronson nemá v podání oblíbeného dánského kruťase na to utáhnout (byť devadesátiminutovou) stopáž. Tvůrcova síla je trochu někde jinde, než v tomhhle "komixu".

How Christopher the Narrator was born.

To je tak, když se "kontroverze" dává do rovnítka s "oficiálně uznávanými, relativně neškodnými předsudky". Diktátor je mnohem méně skandální než předchozí Cohenové a jeho unylost je místy velmi překvapivá.