B4TM4N

Kde Trier v Nymfomance nabídnul čechovovskou i metaforickou doslovnost v rámci ryze intelekuálního konstruktu, Vie d'Adéle je dílem živočišně fyzickým a velmi důsledně narativně omezený (a omezovaný). V tříhodinové stopáži výjimečně subtilní film: jak výrazově, tak tematicky sevřený, traktovaný pouze nekompromisním střihem.

Snaha o sociální kritiku na první dobrou. Bez větších ambicí otázky skutečně reálně pokládat, na druhou stranu se Disconnect poměrně úspěšně vyhýbá šablonovitému moralizování (nikoliv ovšem šablonovitosti).

Nacisticky přesná paralela k Chaplinovu legendárnímu vůdcovskému projevu: kolektivní vůle implikovaná jedním Hlasem. Dodnes je tento model vědomé omezenosti ve prospěch "pohody" velmi populární.

Kapadia si to dělá příliš lehké. Paradoxní exploatací množství soukromých a bulvárních záběrů konstruuje věrohodný příběh lidské bezmoci vůči vlastní slávě. Zdráhá se však jít do hloubky, za kritiku první šablonovité figurky, která se nabízí. O tlaku mašinerie hudebního průmyslu se dozvídáme z velmi ustrašených náznaků, zcela chybí refexe destuktivního vzahu statutu celebrity ke svému nutně servilnímu okolí. Jenže...i přes to všechno Amy funguje výborně.

Bezelstná a vypulírovaná "člověčinka" - ovšem bez toho patetického slizu, co se zpravidla k podobně laskavým kouskům lepí. Čirá tvůrčí radost sourozenců Wachowských, která s přehledem táhne to vlastně velmi konzervativní klouzání po lesklém povrchu jinakosti.

Motivačně obsahově zcela zbytečný první díl a animace na výtvarné úrovni obalu cereálií. A pak je tu Millerův životní záblesk se stárnoucím pachatelem dobra, republikánským dvojblokem Regan&Clark a psychoanalytickým Jokerem.

Svůdně natočený naivistický světobol. Formálně propracovaný, ale ve své uvědomělosti mnohdy zbytečně selhávající úlitbami pro první signální.

Emočně i motivačne nefuknkční podobenství o etickém harakiri a vyčerpávané planetě. Noah se mohl osvěžující globálně-společenskou kritikou, pro svůj úkol však zvolil háv cikánské kartářky. Člověku se dere na mysl Fontána: jako by měl Aronofsky potřebu se vždy po několika mrazivě realistických dílech transcendentálně očistit bezzubou duchovní rozpravou.

Až příliš bezelstně doslovná točená zmrzlina.

Fetišistický bonbónek. Pohladí oko, než ho penetruje kudlou. Pro milovníky secese povinnost.