AngelG

Není nic lepšího, než když má film nějaký děj a tvůrci nejen neobjasňují co se vlastně děje, ale nechají vás místo toho poslouchat bandu uječených přehrávajících postav, co blekotají/vřeští nějaké dialogy, které nedávají smysl a chovají se jak absolutní vemena. Navíc tedy nerada soudím dětské herce, ale tady bych jim zakroutila krkem. :D Opravdu se na to těžce koukala a ještě hůř poslouchalo. Normálně mi nevadí když film okamžitě nerozloží karty a pomalu diváka směruje. Ovšem tady mě to po nějaké době začalo vyloženě iritovat. Postavy se o něčem baví a vy netušíte o čem se to vlastně baví, křičí na sebe co mají anebo nemají dělat a vy jen sedíte s "eh?" výrazem na tváři. Začátek byl velmi slibný a oceňuji fantastické masky a gore, ale tím to u mě bohužel končí.

Pokud si přejete nějakou ujetou úchylárnu, tak se vždy můžete spolehnout na asiaty. :D Na jednu stranu to na nich člověk musí milovat. Jejich kreativita, ojedinělost a odvázanost nezná mezí. A tady to sice není nijak kreativní, ani nic co by už člověk neviděl, ale rozhodně tomu nechybí odvázanost. Jsou vždy připravení natočit něco, nad čím by západ omdlíval a křičel, že to je moc. Je vidět, že zde rozpočet nebyl veliký, ale i tak to vypadá slušně, společně i s maskami a gore. Jako taková zvrácená oddychovka dobrý. :)

Docela jsem se na to těšila, už jen protože si Barry Keoghan vybírá vždy super projekty. O tomhle se nedá říct, že by to bylo vyloženě špatné, ale tak nějak nevím, co si z toho po dokoukání vzít. Nabralo to v směr, který mě úplně neoslovil a celá ta bizárie na mě začínala být moc. Neumím úplně popsat co mi na tom vadilo, normálně mám divné filmy ráda, ale tady to na mě působilo hrozně nuceně. Hlavně i kvůli finálnímu "zvratu", který byl natočený už milionkrát a právě asi pro tu neoriginální tečku na závěr se mi to jako celek zošklivilo. Co se herců týče tak téměř všichni výteční, samozřejmě Keoghan jako vždy fantastický, stejně tak jako Pike a Grant, ovšem Elordi u mě zatím zůstává hezká nemastná neslaná tvářička a byl pro mě rozhodně nejslabším článkem. Potom co to celý internet tak hypoval jsem od toho celkově čekala mnohem víc a myslím, že to i mohlo mít mnohem víc co nabídnout.

Film o otci a dceři, který se na povrchu tváří, že je vlastně o ničem a ono to tak i bylo. Ovšem pod tím vším už v začátcích cítíte, že tam není něco v pořádku. A že stejně tak, jak se pokouší maskovat film, tak se maskuje také otec. Je zde krásně vyobrazená dětská naivita a schopnost odpouštět, kdy si dítě samozřejmě neumí dát dvě a dvě dohromady a kouká přes chyby svých rodičů, které je později doprovází v dospělosti, kdy teprve pochopí. Původně jsem chtěla dát 4 hvězdy, ovšem ta závěrečná taneční scéna mě naprosto dostala, slza ukápla a nádherný soundtrack u závěrečných titulků mě už úplně dorazil. Po celou dobu to ve mě yyvolávalo hrozně moc emocí, nostalgie a smutek určitě převažovali a na to, že to je první film řežisérky Wells, tak smekám klobouček a budu se těšit na další projekty.

Tohle se dá shrnout do věty - peklo aneb když jeden sebestředný narcis potká ještě většího sebestřednějšího narcise. Za mě fantasticky zobrazená porucha, která je bohužel podporována dnešní tupou dobou neustálého publikování svého života a samozřejmě předstíráním jak jsou všichni hrozně happy s dokonalým životem a počet liků je pro ně to jediné důležité a naplňující. V tomto případě upozorňování na sebe a touha po tom být neustále středem pozornosti dohnáno do extrémů, které se někomu mohou zdát jako fantasy, ovšem to jste asi neměli to potěšení někoho takového ve svém životě poznat. :) Místy vtipné, obzvláště scény neustálého snění hlavní představitelkou nad tím, jak by chtěla aby se daná situace odehrála, místy děsivé a ve finále neskutečně smutné. Jsem ráda, že to dopadlo jak to dopadlo. I přesto, že se vám takovýhle člověk musí hnusit, stále neznamená, že mi jí nebylo líto. Žít s něčím takovým musí být příšerné.

Tady není opravdu co vytknout, všechno je naprosto dokonalé. Fantastické obsazení, kdy jeden překonává druhého a není moc možné vybrat kdo je lepší. Fantastická kamera, kdy se mi ty nekonečné sterilní bílé chodby vpily do hlavy společně s fantastickým soundtrackem. Příběh mě vtáhnul okamžitě a nepustil do poslední vteřiny posledního dílu. Je to konečně něco originálního, skvěle poskládáno a opravdu na zamyšlení. A to úvodní intro je jedno z nejlepších jaké jsem kdy viděla. Už aby byla druhá řada!

První Zombieland mám celkem ráda. Je to roztomile pojatá zombie apokalypsa, která sice nemá žádný převratný děj, ale je to příjemné, pohodové a místy vtipné. Ovšem tady mi hlava nebere, proč tohle pokračování vůbec vzniklo. Návrat po 10ti letech, bez pořádné myšlenky, bez zajímavého konceptu, pro koho to má být určené? Nemá to téměř nic nového co nabídnout a to málo s čím přišli, jakožto rozšíření o více přeživších nebo představení nových zombie druhů, je absolutně nevyužito. Takže jediné na čem se to neustále otáčí jsou reference a připomínky z prvního dílu. Nečekala jsem od toho nic převratného, to se bohužel také vyplnilo a je to něco, na co člověk do týdne zapomene.

Nemá to sice takovou hloubku a sílu jako Godfather, který je více temnější, vážnější a celkově se jedná o více elegantní podívanou, tak přesto nebo právě proto jsou i Goodfellas super mafiánským filmem. Je zajímavé koukat se na starší Scoseseho filmy a vidět v každém z nich něco, co pak převedl i ve své pozdější práci. Rozhodně mi tady nejvíc vyskakoval Wolf of Wall street, od vyprávění skrz celý film hlavní postavou, soundtrack, po sledování začátků a konců sobeckých nenažraných primitivů, pro které životy ostatních nic neznamenají a žádné zákony se na ně nevztahují. I přesto, že příběh je takový standart, tak způsob, kterým to je celé natočené a sestříhané a hlavně díky fantastickým hereckým výkonům nejen hlavní trojky, je to to co to všechno drží fantastický pohromadě a dělá z toho super zábavnou jízdu.

Myslím, že se mi nikdy nestalo, abych si po dokoukání 3,5 hodinového filmu řekla "neee, nechci, aby to skončilo". První Godfather je úžasný, ale tohle je prostě dokonalost. I přes počáteční zamotávky ohledně toho kdo je kdo a kdo co dělá a nedělá, se do toho člověk vžil a vplul bez problémů a opravdu jsem hltala každou vteřinu. Říct, že je Al Pacino skvělý herec by byla urážka, už dlouho jsem nebyla tak unešená z hereckého výkonu jako u něj a všech jeho filmů, které jsem viděla z této éry. Jeho oči by si zasloužili všechny oscary světa, opravdu neuvěřitelné kolik dokáže vyvolat emocí jen pouhým pohledem. Robert De Niro jakožto mladý Vito také skvělý. A i když je jen jediný Don Vito v podání Marlona Branda, tak dokázal jeho charisma a sílu celkem věrně mimikovat. Opravdu se mi líbilo prolínání Michaelova života a dění jeho současnosti s minulostí a začátky Vita. A čím víc se film blížil ke konci, tím smutnější se ta porovnání stávala až do zdrcujícího konce, Vito obklopený milující rodinou a Michael sám. Kéžby si tak člověk mohl vymazat paměť a vidět věci od znovu. :¨)

Solidní atmosféra, super obsazení, ale tím to asi končí. Bohužel to nepřináší nic, co by člověk už několikrát předtím neviděl a v mnoha případech o dost lépe zpracováno. Už od začátku je tak nějak jasné, kdo je za všechno zodpovědný, aby vám pak v půlce filmu řekli "Ano je to přesně tak jak jste si mysleli" a tak pak jen sledujete jak to končí vlastně takovým divným urychleným koncem bez nějaké velké konfrontace a tím nejvíce klišé způsobem. Žádný velký zvrat, žádné velké rozuzlení, které by člověka dostalo. Za mě tedy slabota a rozhodně jsou na trhu mnohem povedenější kousky.