Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Pohádka
  • Animovaný

Recenze (6 724)

plakát

Já a robot (2013) (seriál) 

Když jsem šel na toto hodnocení, čekal jsem, že seriál bude o dost níž. Takhle vysoké hodnocení mě teda hodně překvapilo. Seriálů z budoucnosti zase tolik není a tím spíše ne z budoucnosti lidstva na zemi a též budoucnosti robotů. Takže téma výborné, ale zpracování už je horší. Už výběr herců není moc dobrý. Černošský robot působí tak nudně, že i kdyby se svlíkl, předvedl striptýz na vrcholku Brooklynského mostu, myslím, že by to nevylepšil. Vlastně všem postavám chybí tak nějak náboj. To samé se dá říct o jednotlivých epizodách. Dejme tomu, že jsou akční, ale tahle akčnost je nějaký nový druh akčnosti. Jsou akčně neakční. Prostě nezajímavé. Člověk by čekal, že v budoucnosti budou zloduši policii více vzdorovat, že budou více nebezpeční, ale ono ne. Taky rok bych posunul. Nemyslím, že za pouhých několik desítek let bude svět takový, takže myslím, že tvůrci mohli letopočet posunout klidně o sto let. Hudba taky nic moc. Seriál po první sérii působí jako sedmdesátiletý důchodce, který jde přes přechod a zrovna nikam nespěchá. První série je dost unylá, tak jsem sám zvědav, zda se tvůrci odhodlají ke druhé.

plakát

Skandální odhalení (1994) 

Já fakt nevěděl, jaké hodnocení filmu přidat. Do poslední chvíle. Protože je zde hodně ale a hodně protipólů. Tak například Michael Douglas mi připadá v některých momentech jako Pierce Brosnan, který svého času řekl, že by v bondovkách mělo být více sexu, protože akce je tam vždy víc než dost. Protože pokud on nemá ve svém filmu sex, tak nejspíš není spokojen. Alespoň tak to na mě působí. Sexuální scénu si s Demi Moore doslova užívá. A z větší části to nejspíš taky dobře hraje, protože je to kvalitní herec. Ale na druhé straně...kdo by si neužíval. Demi Moore je v tomto filmu možná nejkrásnější ze všech svých rolí. A ta sexuální scéna je jedna z nejlepších v historii filmu, alespoň dle mého názoru. Nejde totiž jen o to, kolik toho herci ukážou, nebo jak dlouho souloží, ale o to, jak je scéna erotická a jaký má náboj. Jinak ale značně pokulhává scénář. Řekl bych, že je místy dost neohrabaný. K tomu děj. Chvíli se vše odehrává v rychlém sledu a pak zase následují nudné pasáže. Sexuální obtěžování je rychle vyřešeno, pak se chvíli nic neděje a až konec je zajímavým vyvrcholením. Každopádně ještě jedna poznámka. Ta erotická scéna je stejně poněkud nelogická. Chlap jako hora sice stále opakuje ne, ne ne, ale přitom si ho nechává v klidu kouřit. Pak se na Demi dokonce vrhne a roztrhne jí šaty, aby ji odmítl a u výslechu se o tom ani jeden nezmíní. Kdyby M. D. sex nechtěl, myslím, že by Demi rozhodně dokázal odmítnout razantněji. Takhle to ale vypadá, jako by měla sílu jak deset chlapů. No, nakonec jsem zvolil toto hodnocení, ale thriller bych tomu tedy neříkal.

plakát

Da Vinciho démoni (2013) (seriál) 

Zprvu se seriál jevil jako kupříkladu Spartakus. Hodně sexu a málo skutečné historie. To první bylo omezeno, naštěstí ke kvalitě seriálu, to druhé zůstalo. Samotný seriál se s každým dílem stával zajímavější a zajímavější. Děj nejprve vyklusává jako lehce zraněný hřebec, ale pak jakoby se zázračně uzdravil běží doslova tryskem. V každé epizodě se sice nevyhnou tvůrci několika hluchým místům, naštěstí jich ale není mnoho. Herci jsou věrohodní a svým postavám dodávají jako historický efekt, tak naštěstí i trochu dynamičnosti. Na druhé straně, to je jeden z důvodů, proč jsem nedal vyšší hodnocení. Historická věrohodnost pokulhává. Leonardo je doslova za den schopen vytvořit cokoli a kdykoli a vlastně z čehokoli. Postupně to na vás působí dojmem, že z krabičky sirek je schopen udělat plovoucí koráb. Myslím si, že tak daleko jeho historický předobraz skutečně nezašel. Ale co, jde přece o seriál a kdyby se točilo tak, jak to doopravdy bylo, nevím, zda by to někoho zajímalo. Protože historie byla asi o dost nudnější. Tak nakonec ještě chválím vynikající hudbu. Perfektně se hodí k historickému seriálu. Má tajemný starobylý podklad a přesto nepůsobí nudně a nezajímavě. Jsem zvědav na další sérii.

plakát

Žiješ jenom dvakrát (1967) 

Thunderball byla první bondovka, která se mi skutečně líbila. Ty před ní ani tato mě bohužel nezaujaly. A důvod je pořád stejný. Tady se zase opakuje. Málo akce. Dlouhé nezáživné monology, mnoho japonského milování, a nakonec žádná bůhví jaká bitka s hlavním padouchem. Ten je naopak zlikvidován velmi rychle. A bondovce nepomohla ani závěrečná obří přestřelka. Zkrátka a dobře, tohle úplně nevyšlo. Uvidíme, co dalšího nám naservírují.

plakát

Top Gear speciál: Napříč Itálií (2014) (pořad) 

Opakoval bych se, protože napíšu podobné hodnocení jako u jejich výletu Napříč Evropou. Za prvé, chybí mi J. May. Dále Clarkson stále neumí prohrávat a vždy musí být po jeho. A Hammond se stále chová jako malé dítě, které když nedostane Boloňské špagety, bude s nimi otravovat tak dlouho, dokud už to není ani vtipné ani zajímavé, ale otravné...neskutečně otravné. Každopádně Itálie je krásná a i auta jsou tentokrát lepší. Líbí se mi zničení Ferrari v prachu a potu Clarksona a Hammonda. Jinak je to opět takové nemastné neslané. Úsměvné momenty střídají ty trapnější....

plakát

Odysseus (2013) (seriál) 

Celý seriál jsem dokoukal s největší obtíží. Tohle je opravdu slabé slaboučké pojetí. Dokud se Odysseus nevrátí, což jsou tak 3 nebo 4 epizody, tak je to jedna velká opakující se nuda. "Penelopo, musíš si mě vzít a já se stanu králem, bo Odysseus už je pod drnem." "Nevemu, nevemu, ty si prase, počkáme si na Odyssea až se vrátí." Druhý den stejná scéna a další zase a tak dále a tak dále. Až se konečně milý panovník vrátí. Události se konečně dávají do pohybu a v seriálu se začíná něco dít. I tak ale velmi vázne scénář. To je totiž velké dilema všech historických filmů a seriálů. Udělat zajímavý dramatický scénář, ale pominout fakt, že takto se v té době asi nemluvilo? Nebo napsat scénář trochu nudnější, ale za to přesný odkaz tehdejší mluvy? Ve Spartakovi to například vyřešili prvním případem. Zde tím druhým. A hned je vidět rozdíl. Spartakus je seriál velmi sledovaný a mnohem zajímavější. Tady je to spíše scénář profesorky přesný, za to však nezáživnější. Mě teda nepřesvědčili ani lokace, tedy jedna pláž, jeden kopec se třemi stromy a pak pokus o repliku paláce. Nevím jaké náklady byly na seriál potřeba, mě ale přišlo, jako by se snažili filmaři co nejvíc ušetřit. A je to poznat. Jak jsem říkal na začátku. Tohle je jako by jste čekali, že když si objednáte čaj s rumem, dostanete čaj s rumem. Ale vy dostali jen ten čaj.

plakát

Thunderball (1965) 

I u čtvrté bondovky v řadě zůstanu na stejném hodnocení. A to i přesto, že tohle je ze těch čtyř první, která mi přišla nejvíc podobná těm současným. Konečně vidíme více akce i napětí. Stejně jako v těch předchozích musím říct, že zde byly hluchá místa a trocha nudy, ale rozhodně číslo čtyři mi přišla zatím nejlepší. I pro skvělou podmořskou bitvu. Ty předchozí podmořské záběry jsou příliš zdlouhavé, místy nepřehledné. Ale ta závěrečná podmořská bitka byla docela oživením. Zvláště, když dneska se podobných bitek v hlubině ve filmech jen tak nedočkáte.Tak jsem zvědav na další díl.

plakát

Sedm havranů (1967) 

Opravdu nemůžu dát vyšší hodnocení. A to i přesto, že i v černobílé barvě byly krásně vybarveny Beskydy. I přesto lituji, že se nejedná o barevný snímek, protože to by Beskydy vynikly ještě líp. Co se týče filmu, tak musím hodnotit záporně. Kromě dlouhých nudných blábolivých keců nejen mezi partyzány, ale i mezi dalšími postavami a několika hluchých míst se toho ve filmu moc neděje. Pár přestřelek, jinak dlouhá nezáživná nuda. Partyzáni se vesele baví, vzniká mezi nimi strach a pak se už jen zbytek filmu obviňují a třesou se nejen zimou, ale hlavně strachem. Závěrečná přestřelka mezi sebou je pak více než trapná. Dejme tomu, že všichni byli nervózní a napjaté nervy by mohli v jednu chvíli vykypět a dva nebo tři by se mohli navzájem postřílet. Ale téměř všichni? Navíc celá zápletka filmu se točí kolem kolaboranta partyzánů, my se ale nedozvíme kdo jím vlastně je. Víc hodnotit nebudu. Podle mě se tenhle film tak nějak prostě nepovedl. Vždyť nebyl ani napínavý, dramatický. Každou chvíli, když už se schylovalo k delšímu napětí diváka, bylo rychle po všem. A k tomu ta příšerná epická varhanní hudba. Ta se ke snímku vůbec nehodila, navíc hrála skoro celou dobu, což už bylo dost na obtíž. Více akce a lepší závěr, hlavně ten, který by odhalil pointu filmu, by snímku podstatně pomohl.

plakát

Tajemné okno (2004) 

Stephen King tohle prostě umí. Sledoval jsem mnoho filmových adaptací jeho knih a nikdy jsem nebyl zklamán. Knihu jsem nečetl, takže nemůžu soudit, zda to, co se mi líbilo o něco méně, je výtvor autora nebo rejžy. Každopádně přesně tyhle filmy mám rád. Napětí až do konce, kvalitní herci, osobní mrazení v zádech při napínavých a strachoidních scénách a překvapivý závěr. O tom závěru bych ale ještě hodil řeč. To je totiž jediný důvod, proč jsem šel s hodnocením níž. Zprvu to není příliš patrné, postupně ale divák, který u filmu přemýšlí a jen tupě netlemí musí pochopit, jaká je pointa. Mě to došlo už ve chvíli, kdy přítel jeho bývalky řekl, že pochází z krajiny zvané Shooter. K definitivnímu utvrzení mé myšlenky stačilo to, že chyběly klíčky od auta. Najednou byla pointa jasná. A to je na můj vkus moc brzy. Tohle bych tedy řekl, že se filmařům drobátko nepovedlo. Ale kdo ví, třeba jde jen o drobnost, protože jiní na to potřebovali delší dobu. Každopádně napětí nechybí. Shooter je vykreslen skutečně mrazivým a děsivým způsobem. Už jsem ale viděl i lepší Kingovy adaptace a tak si myslím, že ani horší ani lepší hodnocení si film nezaslouží. Mé mysteriózní choutky byly ale uspokojeny.

plakát

Colette (2013) 

Hned na začátek musím říct, že film mi přijde průměrný. Ale tak bych to asi nechal. Ani podprůměrný ani nadprůměrný, prostě průměrný. Jiří Mádl je skvělý herec, o tom jsme se přesvědčili už dávno. A i zde hraje výborně. Doplňují ho i další herci. Ostatně film je hereckými esy nabit. Příběh sám o sobě je ale trochu nuda. Vili a Colette se do sebe zamilují ač není úplně jasné, kde láska vznikla. Alespoň ve snímku na sebe párkrát pohlédnou a okamžitě je z toho láska. Přičemž se sejdou jen párkrát, navzájem si pomohou a slibují si věrnost až za hrob. Mě tak více než tento láskyplný příběh zaujalo věrně popsané kruté prostředí. Myslím, že krutost a šílenost nacistů filmaři popsali velmi dobře. Samotný příběh lásky pro mě, ač se filmaři snaží o opak, zůstává nějak ve stínu dění okolo. Hudba se mi moc nepáčí. Někdy je příliš dramatická, jindy by si zasloužila mnohem více pozornosti než se jí dostává. Hlas Dana Browna dabuje Jiří Bartoška. Myslím, že se k jeho postavě moc nehodí, na druhé straně, v závěru působí výborným vypravěčským průvodcem. Celkově bych řekl, že pohled na krutosti a těžkosti koncentráku by se nikdy nemělo zapomínat a tak každý film na tohle téma je velmi cenný do sbírky. Filmy takových témat by měli vidět všichni, včetně mladých lidí a oddaných současných pokračovatelů nacismu. Kvalitou ale trochu zaostává nad jiným kvalitnějšími snímky, které pojednávali o podobných věcech.