Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Akční
  • Krimi

Recenze (355)

plakát

Knight Rider (1982) (seriál) 

S vědomím 27 let od uvedení, nostalgie, dětského diváka a "celosvětové" popularity seriálu... vypálím čtyři hvězdy. Dnes by to byla tak jedna a půl.

plakát

Terminátor: Příběh Sáry Connorové (2008) (seriál) 

Není to tak špatné, jak se obecně soudí. Ale nemohu si odpustit dvě věci. Johna přímo nesnáším a jeho matka Sarah je nesympatický "babochlap" - ani ne tak vzhledem, ale chováním. Chápu, že by měla být svým způsobem tvrdá a cílevědomá, ale tohle je na mě příliš. Nejradši mám proto onu mladou terminátorku, která jim dělá doprovod. Ta pravda alespoň zbytečně neřeční. Jistě nejde o nějaký průlom a nečekané nové myšlenky a nápady, ale domnívám se, že průlom nastal prvním Terminátorem..... Tím to také končí, proto to byl průlom. Triky jsou však poměrně solidní a scény v zásadě napínavé. Celkem slušné a "koukatelné" dílko, odmyslím-li si nesympatičnost obou hlavních postav:-))

plakát

Stmívání (2008) 

Sice se dostávám na tenký led dívčích románů, ale pokusím se zhodnotit a budu doufat, že se pode mnou led neprolomí. Jsem toho názoru, že každý chlap by měl povinně přihodit jednu hvězdičku:-) v rámci zachování určité objektivity. Osobně se přikláním k součtu 3,5 ale dávám za tři, aby mě nikdo nepodezíral, že můj hlas je posazen o oktávu výše:-) Nejprve stručně ke knize... Tak tu jsem nečetl:-). Četla ji partnerka a protože jí věřím a vím, že si nelibuje v brakové literatuře, mohu říci, že literární předloha poskytuje slušnou základnu, o kterou se tvůrci filmu mohli opřít. Ovšem pozor. Stále se pohybujeme v oblasti dívčích románů, kdo čeká plnokrevnou fantasy, bude zklamán. Druhé úskalí je v samotné knize. I když si to možná nemyslíme, holky, děvčata, ženy a dívky rády přemýšlejí...většinou o nás:-)...ne, přesněji o svých pocitech - ze sebe sama, o svém protějšku, o vztazích obecně. A to je také značná část knihy. Myšlenky a pocity dospívající dívky, které do života vkročí pohledný a charismatický upír intelektuál, silák i romantik, ochránce i zdroj nebezpečí. Pánové, možná se nám podaří proniknout:-) na různá místa, ale ženský mozek jedno z nich pravděpodobně nebude. Stejně tak nelze očekávat, že se režisérce podaří přenést na filmové plátno pocity a dojmy jedné z postav často rozepsané na několik stran. Tady film jednoznačně ztrácí a zmíněný nástin duševního rozpoložení odbude během několika vteřin. Ženy si rovněž rády povídají. I dialogů je v knize mnoho, pro film by však bylo statické řečnění nejspíše neúnosné. Souhlasím s tím, že nebýt určité tajemnosti okolo členů jedné upírské rodiny, byl by to velice prázdný a ničím nepřekvapivý snímek. V podstatě o ničem. Jenže to o ničem je o rodícím se vztahu a prožitku jedné dospívající slečny, pro což buňky patrně nemáme. Sám bych si dovedl představit tajemnější atmosféru, větší napětí a možná i nebezpečí. Scénárista udělal oproti románu několik změn a řekl bych že ku prospěchu, ale ztvárnění bych si asi představoval jiné.

plakát

Harry Potter a Princ dvojí krve (2009) 

Těšil jsem se a nečekal jsem mnoho. A nemnoho jsem dostal. Hledám viníka. Mizerný scénárista, režisér nebo oba dva?:-) Soudě podle předchozího režijního počinu D. Yatese je na vině zřejmě především Steve Kloves. Šestý díl je sice jistým čekáním na závěr celé série, ale knižní předloha vůbec není špatná a osobně ji hodnotím lépe než pátou z knih o mladém čarodějovi. Pominu-li skutečnost, že některé ústřední motivy jsou na plátně zmíněny pouze heslovitě a nebo zkratkovitě, je absence jakéhokoliv děje u filmu o délce 153 minut zcela neomluvitelná a nepochopitelná. Není to Harry Potter a Princ dvojí krve, ale souběh pěti až deseti minutových klipů poskládaných za sebou v jakémsi bláhovém domnění, že to bude stačit. Nestačí. Po výtvarné stránce je film nádherný, alespoň já kladně hodnotím invenci návrhářů a designerů. V tomto bodě je to pro mě jeden z nejlepších dílů. Jenže jsem nepřišel do galerie ale do kina. Také prvky humoru, byť teenagerského, stojí za zmínku. Míst vhodných k zasmání je poměrně hodně. Funkci vrchního bambuli si vysloužil Ron Weasley a dlužno říci, že tuto svou polohu po většinu filmu neopustí, což je ke konci filmu vzhledem k jeho délce již přeci jen poněkud únavné. Víc toho hodnotit nemohu, protože nic víc jsem neviděl. Nebýt povedené vizualizace Bradavic a okolí, uvažoval bych i o dvou hvězdách, takhle vyfasovali pánové Kloves a Yates za tři. Osobně ale doufám, že takto nedopadnou i zbylé dva filmy....to už by bylo skutečně k nepřečkání....

plakát

Pařba ve Vegas (2009) 

Hodnocení píši až s odstupem. Vždy si kladu otázku, měl bych chuť vidět onen film znovu? Ano i ne. Nebylo to špatné, ale přestože jsem se vydatně nasmál, neodcházel jsem z kina s pocitem, že jsem byl svědkem něčeho výjimečného, co by zasluhovalo tak vysokou přízeň ostatních hodnotících. Nekochal jsem se propracovaným scénářem a neodpadával jsem na záplavě jedinečných scének. Největší salva smíchu propukla v sále až při závěrečných titulkách při prohlížení dobře utajených fotografií. Není to zvláštní a není to málo? Hodnotil jsem za tři hvězdičky, spravedlivé by byly tak tři a půl.

plakát

Koralína a svět za tajnými dveřmi (2009) 

Přiznám se, že tak vysoké hodnocení nechápu. Ne, že bych se v kině nudil, ale také není nad čím jásat. Očekávané napětí se nedostavilo v takové míře, jaké bych si přál a rej maškarních kostýmků, barviček a cirkusových postaviček mě spíše dusil, než rozradostňoval. Na můj vkus bylo toho umění až příliš. Méně je někdy více. Vzniknul film, který není ani pro děti ani pro dospělé. A to je škoda.

plakát

Podivuhodný případ Benjamina Buttona (2008) 

Co říci? Je to trhák, oscarové želízko a velké očekávání. S ním bych však do kina být vámi nechodil. Je to dobrý film, to jistě ano, ale aspoň pro mě mu malá špetka dokonalosti přeci jen chybí. Na to jak je fim dlouhý, jsem příliš neporozuměl vztahu mezi Benjaminem a malou Daisy. Nebylo to příliš rychlé a zkratkovité? Jistě setkání pod stolem se svící v ruce má své kouzlo, ale že by to bylo až tak osudové, aby to mohlo po letech vyvolat přitažlivost mezi stále ještě staříkem a okouzlující tenečnicí? Nebo vyvolat potřebu psát desítky dopisů z každé Zapadlé Lhoty? Mnohem více bych věřil, že by napsal matce, ke které měl velmi vřelý vztah, ale to by bylo uznávám na film málo:-)Nejspíš jsem tedy jako malý málo lezl pod stůl, protože této části skutečně nerozumím:-) Další drobnou vadou na kráse je kolibřík, jednak u mě vyvolal vzpomínky na peříčko z Foresta Gumpa a jednak jsem jeho významu neporozuměl. Objevil se ve filmu dvakrát - při smrti kapitána a při smrti Daisy. Proč tam byl, netuším. Jinak je to skutečně zajímavý příběh. Mnohokrát si člověk posteskne, proč musí stárnout a jaké by to bylo, kdyby mohl omládnout - a nebo mládnout. Neštěstí, které to vyvolá a realita malého kojence je oproti vrásčitému a sešlému stáří přeci jen děsivější. A závěr? Herci se činili, režisér režíroval, ale drobné vady na kráse tu jsou.

plakát

Proč bychom se netopili (2009) (seriál) 

Přiznám, dívám se. Některé herecké výkon jsou skutečně katastrofální, ale celkově na mě ten seriál působí příznivě. Snad proto že je zima a mám možnost vrátit se do plného léta, dávám tři hvězdy. Počkal jsem s hodnocením na druhý díl a mohu říci, že tu jistý posun nastal, ne o mnoho, ale k zlepšení došlo. Několik postav působí tak nějak nezúčastněně, jako by se na vodě ocitly skutečně jen nečekaným nedopatřením. Jednoznačně u mě zabodovala píseň skupiny Kryštof, ta je asi bohužel z celého seriálu nejlepší. Kdo zná předlohu ví, že převést tuhle knížku do filmové podoby je nemožný úkol a to tím spíše vezmeme-li v úvahu, že seriál má mít (snad) jedenáct dílů. I proto lze očekávat další kochání se krajinkou, banální zápletky, nudný potlach, polehávání před stanem a padání do vody. Je to největší slabina i síla Proč bychom se netopili. Ani na vodě nebo na trampu neprobíhá jen bezuzdný gejzír vtipů a humorných příhod, po kterých se popadáme za břicho, kdykoliv si na ně vzpomeneme. Vím, že fim či seriál jsou od reality často na hony vzdálené, ale osobně jsem si večerní pondělky u TV zarezervoval pro návrat k bezstarostnosti, klidu a odpočinku. Ne vše co bylo natočeno, musí být psychologickou sondou do života, přehlídkou dějových zvratů známou z telenovel a švandou ve stylu silvestrovských estrád. Proto bych tvůrcům mnohé odpustil, co je však napováženou, jsou výkony některých herců, které lze popsat jen jako nepřirozenou křeč.

plakát

Mumie: Hrob Dračího císaře (2008) 

Dávám jednu hvězdičku za...Neví někdo, za co jsem ji vlastně chtěl dát? Snad za prvních 20minut filmu které diváka ponechávají v příjemném očekávání, že nakonec tak zle nebude. Bude! Němá verze by celému projektu výrazně prospěla a kdybychom stáhli i barvu a přidali nějaký ten škrábanec na filmovém plátnu, byl by z toho nadupaný a nadčasový snímek třicátých let. Už slyším vyhrávat pianistu, výkřiky úžasu v sále i ztišení ve chvíli, kdy kino potemní a na černém plátně se v bílém rámečku objeví třesoucí se větička, kterou právě hlavní hrdina vypustil z úst. Co do úrovně by postačily i stávající dialogy. Už se těším, kdy okouzlení nad dokonalými počítačovými triky (ne že by to byl zrovna případ třetí Mumie) vymizí, protože je zvládne každé provinční filmařské studio a dobrý film bude muset přidat i propracovaný příběh, myšlenku, děj a pár dalších zbytečností, se kterým si mistr Cohen nedělá zbytečnou hlavu. Ale abych nebyl příliš jízlivý, jedna potěšující zpráva. Dobrých a doposud nezfilmovaných témat je nejspíš nadbytek, když si filmová studia a pan režisér mohou dovolit zcela zazdít kdysi zajímavý projekt a hlavně neokoukanou mýtickou historii Číny. V každé Dolní Lhotě se zřejmě povaluje terakotová armáda místních sedláků nebo kamenná zeď na ochranu proti zajícům. Budoucnost je tedy světlá a já jen doufám, že kina nezůstanou prázdná.

plakát

Letopisy Narnie: Princ Kaspian (2008) 

Už jsem to v jednom svém komentáři zmínil, ale mám dojem, že tahle maličkost tak nějak stále uniká. Pán prstenů je kniha především pro dospělé, kterou mohou číst i děti. Letopisy Narnie patří do dětské literatury a dospělý je může číst jen se značnými obtížemi. Film není kniha ale jedno mají společné, pokud se zaměřím na dětského diváka s přesahem do rodinné podívané při povinném doprovodu dětí do kina, nemohu očekávat akčňák s rychlým sledem událostí, hlubokomyslné dialogy a komplikovaný mnohovrstevnatý děj. Proč? Protože je ta látka určena primárně pro děti a ty by měly s takovým filmem problémy. Už jsem srovnával s Pánem prstenů, tak připojím i Harryho Pottera... I ten je napsán tak, že umožňuje četbu dospělými. A pokud je tedy předloha postavena na určitém okruhu čtenářů, bude podle toho vypadat i film. Samozřejmě, že Kaspian není nijak převratným filmem, ale kdybych ho viděl jako dítě, budu nadšen...A vlastně jsem odcházel z kina spokojený i tak. Příběh nikam nespěchá, pomalu se odvíjí, vykresluje dobro i zlo, připojuje omylnost a možnost chyb u hl. hrdinů, nabízí zasmání a vše končí šťastně. Herecké výkony představují slušný standard, masky jsou pěkné a scénář úměrný divákově věku.