Vesecký

Velice dobrý psychologický film o tom, jak je někdy těžké se rozhodnout. Má člověk opustit kvůli společenským ambicím své manželky milované místo obvodního veterináře a přestěhovat se do města, kde bude úředničit na jatakách? Nebo má opustit nemilovanou manželku a odejít za svou bývalou láskou na rodnou vesnici ? Vše je úplně jinak... Není ani byt ve Zlíně ani bývalá láska, která jde slučovat družstva někam, kde se to nějak nedaří... Socialistická morálka se prosazovala těžko a želbohu, neprosadila se až do osudného roku 1989... Mnozí lidé vždycky toužili po kariéře a společenské prestiži...

Jak se panu Vláčilovi obdivuji, tak tohle se mu vůbec nepodařilo. Neštěstím bylo uvedení polských herců do hlavních rolí, příběh byl nudný a prolínaly se dost násilně snové vize, což mělo právějednotvárnost příběhu trochu oživit. Dvojice mladíků prachajících před spravedlností, ale zřejmě se motajících stále skoro na stejném místě, přesto byli dlouho nepolapitelní, přechod z jara do podzimu (květoucí louka x sběr brambor) byl příliš rychlý...

Ze začátku to vypadalo na hroznou nudu. Nebyla to právě vybroušená detektivka, podivné bylo, že vyšetřovatel černých obchodů seděl ve skladu, kde byly textilie z černého trhu uskladněny, a tam se také vyšetřování konalo. Dosti hloupé bylo neustálé usínání Jarky Obermaierové. Postupně však děj nabýval na srozumitelnosti a nepostrádal jistou dávku napětí. Suma sumárum - průměrná detektivka.

Chtěl jsem dát odpad, ale ten konec, kdy MIlošek odjíždí s Milenou do pekla, mi aspoň zčásti vysvětlil, o co mělo těmto tvůrcům jít. Jinak to byla bezmezná slátanina od A do Z. Skutečně jsem ideu snímku nepochopil, asi završení slavné Nové vlny českého filmu. No, nepochopil jsem víc tehdejších snímků, ale tenhlebyl skoro nejslabší.

Tedy rozhodně ne odpad, já se na rozdíl od jiných současných filmů bavil výtečně, řekl bych, že to byla komedie více crazy než ty první Bobule, možná méně propracovanější, ale sympaticky bláznivá, Jiří Korn v úloze nájemného vraha, Krampol naprosto svůj a ovšem Kryštof Hádek, z něhož roste jistě jedna z mála hereckých hvězd současnosti, milá Tereza Voříšková, na tu Rambovou si asi nezvyknu, krásně praštěná část s policajty, prosluněná Morava, žádná politika či velebení naší současnosti... Dobrý odpočinkový film.

Děj filmu na mě působil velice nevěrohodně. A ten závěr mi připadal jako italský speghetti western, když tam ti lumpíci od CIA seděli na barových stoličkách a sledovali, jak je Lukavský přečurává. Ale zato oba naši agenti v Berlíně, to byla skutečná extratřída, na kterou CIA ani britská či německá zpravodajská služba neměly nárok. Chytrá Iduška Rapaičová napravila, co Lukavský dost naivně a vskutku pitomě zavinil a málem ji přitom nechal pohřbít, ještě že včas utekla Braniborskou bránou na Východ.

Upřímně řečeno, moc velký požitek jsem z tohoto filmu neměl. Téma zodpovědnosti za udání kmarádů z partyzánského odboje na severní Moravě za 2. světové války bylo jistě pro autory lákavé. Navíc je zde připomínka osudu Javoříčka, byť podaná nenápadně návštěvou Javoříčských jeskyní. A svědomí, které hryzá dva protagonisty po dvacet let, jistě musí být velké. Když se ovšem žena rozhodne, že dál výčitky nebude snášet a udá sebe i svého bývalého milence (tenkrát asi šlo i o to, že se chtěl milenec zbavit druhého nápadníka), pak dojde na konci filmu k vraždě poblíž mokřiny, což můžeme tušit už z předchozí procházky otce s dceruškou. Ale mnohé bylo jen naznačeno třeba i rvačkou mezi bývalými kamarády. Přidal jsem teď na konci komentáře jednu hvězdičku, asi si ji ten film, když se nad tím zamýšlím hlouběji,, přece jen zsloužil.

Ne že by to nebylo dobře udělané, na svou dobu velice moderní, technicky ji top snad dokonce předstihlo - tedy bohužel pro mne, protože rychlé střihy, prudké pohyby kamerou, tedy to, co dělá akční film akčním, ne dost dobře snáším. A tu slavnou skladbu sice znám podle jména (že někdo jeden do Hollywoodu), ale můj šáklek turka to tedy není taky. Ale aspoň jsem si po letech osvěžil, proč se Jeníkové od jisté doby říkalo "Evička tričko".

Zas až taková slabota to nebyla, abych musel hodnotit, tak jako většina předřečníků. Ovšem je to o dost slabší než klasické a tradičně vysílané komedie režisérů Lipského či Vorlíčka. Myšlenka, že by každý nepoctivý výdělek měl být potrestán, je naprosto správná a platná v každé době, jenže dnes se okrádání lidí zakrývá fungováním tržní ekonomiky a zákonem nabídky a poptávky. Takže je legální. Chudák Josef Kemr, tahle jeho postava džina je notoricky známá,ale řekl bych, že se k němu moc nehodí. Zato Vinklář si podobných postav šizuňků střihl několik a vždycky jsme mu je věřili. A pak tui je trošku zpoetizováno i zidealizováno mládí, které v postavě vytvořené Vladimírem Dlouhým je vzorem člověka, jakého jsme si přáli vytvořit. Ale nejvíc - nejvíc jsem si musel povzdechnout nad předčasně skončeným životem překrásné Moniky Hálové...

Vidět se to dá, ale žádný zázrak to, pane Muchna, není. Pohádka o vojácích a o tom, jak to na vojně nevypadalo. Dýchá z toho socialistická uvědomělost (přimontovány jsou dokumentární cvičení spojeneckých jednotek Varšavské smlouvy). Především, aspoň za nás platilo, že se holky za vojáky moc neotáčely, pokud jim nešlo o jedinou noc. Vysvětlení najdeme hlavně v tom psledním příběhu, kdy mladá učitelka obětuje kariéru, když si vzala vojáka, sloužícího na druhém konci republiky. První příběh bje banální, ale že by se mazák s holubem tak rychle spřátelil a uděloval mu mužné rady do života? Bramborová brigáda a frojšaft mezi studentkami a vojáky? Hodně velká pohádka. To už třetí příběh v sobě má něco víc, ten se mi zdál nejpravdivější, protože pro mnohé vojáky byly holky k heslu "ošustit a opustit"...