Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komunistický agent, který se zdárně uchytil u troubovitě důvěřivých amerických tajných služeb, to přesto nemá snadné, hrozí mu odhalení, ale přesto zachraňuje českého vědce, kterého chtěli zlí imperialisté unést. Prý to měl být psychologický portrét rozvědčíka, vystaveného silným stresům, ale přesto přesvědčeného o své pravdě... Dnes z toho všeho zůstala nezamýšlená parodie s mnoha dobrými herci, kteří se v takové zhůvěřilosti uvolili účinkovat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Chřástal 

všechny recenze uživatele

Který čert mi napískal, abych se na to koukal... Přitom první dvě minuty filmu jsou slibné. Kamera sleduje neóny podniků dekadentního Západu a k tomu otevírací píseň od Minervy Daly jak z bondovky (skoro). Pak už se jen nezáživně žvaní, jindy rozšafnému agentu Halvovi (Lukavský) se pořád stýská po Praze, až to jednoho dojímá. Peterka žvejká jako o závod – je to americký agent CIA Lino Torrance. V Berlíně jsou agenti všichni. Tím ale až na občasné úkazy končí nechtěná komika a většinu stopáže je to nezábavně blbé. Jak by řekl klasik, samej agent - a hovno. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Nakonec za těch posledních cca 25 minut tři slaboučké hvězdy dám. Ale celkově je to velmi naivní špionážní pokus rutinéra Čecha, který se snaží společně s kameramanem chudičkou výpravou, častými nicneříkajícími detaily, využitím záběrů z dobových cestopisných dokumentů, dokonce Lírem jakožto tureckým taxikářem vzbudit dojem, že se opravdu nacházíme v Istanbulu, a z Německa tam máme asi dvacetkrát záběry jedné ulice přes den, v noci, se stejnými auty a jedním autobusem... Ale budiž, nebyly peníze natočit vše v zahraničí, a asi ani tehdejší státní zájem. Víc mi vadí filmařské chyby jako skoro padesátiminutová expozice, podtitulky (přitom šlo napsat jen jednou, že všichni v Německu jsou agenti CIA a stačilo by), špatně vykreslené charaktery a velmi chatrně podané intriky. K zápletce tak dojde až po hodině a čtvrt a díky statečnému českému agentovi, deset let v utajení, vyřešena během chvilky. Navíc mu vše hraje do ruky - kolega agent nemá nic jiného na práci, než mu včas nevědomky vysypat, odkud by mohl hrozit problém, turečtí celníci dají na v podstatě anonymní hlášku neznámého muže, náhoda na náhodu. Hraje zde přitom plejáda českých herců, ale vlastně nakonec nemají moc co hrát, snad s výjimkou Cupáka, Lukavského a krásné Rapaičové. Zita Kabátová jako kadeřnice, drsné! Chudáci Peterka (tvař se drsně), Velen (tvař se jako drsný německý polda), Přeučil (tvař se vyjeveně) a další, kteří se skutečně jen nějak tváří, skoro ani nepromluví a nebýt tu, děj jede i bez nich. Čech podle mne neumí natočit dobrý film, s jedinou výjimkou prvního Alibi. Jo, a ta zpěvačka, to by stálo za větší rozbor, kde se vzala a jak a proč se objevovala v českých filmech. Btw - že ve filmu nezaznělo, proč chtějí vlastně toho českého vědce unést? ()

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

To jsem takhle jednou musel večer umývat nádobí a pustil jsem si k tomu televizi, abych si tuto nikterak zábavnou činnost nějak zpestřil. Jaká byla moje radost, když jsem zjistil, že dávají „Akci v Istanbulu“, která podle svého názvu slibovala dramatickou podívanou pro tvrdé chlapy, tedy přesně to, co potřebovala má duše pošramocená vykonáváním oné podřadné práce vhodné leda tak pro ženy. V duchu jsem se smířil s tím, že budu od nádobí často odskakovat, abych shlédl ty časté akční scény. No jo, ale uplynulo deset minut, uplynulo čtvrt hodiny, pak půl, a já jsem nemusel odběhnout ani jednou. Vlastně jednou jo, páč jsem se chtěl přesvědčit, zda mám skutečně puštěnou televizi, neb ten nepřetržitý proud poklidných mono- a dialogů spíše připomínal rozhlasovou hru. No zkrátka jsem poslouchal ty zajímavé debaty a najednou mi přišlo to umývání nádobí jako činnost strašně vzrušující a nedoceněná. Ono se to nezdá, ale je to velice tvůrčí práce – člověk vytvoří ze špinavého čisté, může na odkapávači vytvořit z talířů a příborů všelijaké složité sestavy, stavby, kam se hrabe lego. Když tak člověk loví rukou v zakalené vodě ve dřezu, může si představovat, že je slavný archeolog a se vzrušením čekat, jaký poklad vytáhne… No zkrátka ani nevím, jak ten film nakonec dopadl. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je fakt hodně podivnej film. Většina děje se odehrává kdesi v baru v západnim Berlíně, kde se scházej samý agenti a plánujou tam nějaký supertajný akce. Jinak je to nechtěná komedie, na který mě nejvíc ze všeho zaujalo to, že se v Istanbulu vůbec nenatáčelo. Ještě je docela zajímavý herecký obsazení, ale to je opravdu asi tak všechno. Další z řady zcela zapomenutejch hovadin, který můžete vidět jedině na kanálu CS Film... ()

Tosim odpad!

všechny recenze uživatele

Jako...na tohle lidé dobrovolně chodili do kina? Vždyť i hlavním propagandistům a žroutům socialismu muselo být jasné, že tahle další z nud k posrání udělá jen medvědí službu. Třetí hvězdičku za posledních pětadvacet minut filmu, jak tady psal honajz? Snad sekund, ne? Každému je asi jasné, že reálná práce tajných služeb je jiná, než jak popisuje jakýkoliv snímek od Jamese Bonda až po Ethana Hunta, ale i unylost je oproti tomuhle veledílu akční. Odpad jak vyšitej. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Film se sice má odehrávat v tehdejší NSR (nebo Spolkové republice Německo), ale podstatná část se točila samozřejmě v prostředí jeho vzniku, tedy v ČSSR. Firma Tanass sídlila v bývalé budově PZO Chemapol, pro barový vstup bylo použito průčelí kubistického domu nedaleko dnešního hotelu Intercontinental, letiště bylo opět pražské, dálniční scény vznikly na D1 v úseku mezi odbočkami na Říčany a Průhonice, a "turecké" exteriéry se připravovaly v NDR (Rostock). Natáčelo se též v Berlíně. (Robbi)
  • Velké množství záběrů, zejména na začátku filmu, zachycuje Památný kostel císaře Viléma v Berlíně. Ten byl vážně poškozen při spojeneckém náletu 23. 11. 1943. Po válce se diskutovalo, zda trosky věže ponechat. V roce 1956 bylo rozhodnuto o nové přístavbě a zbytky kostela se měly srovnat se zemí, ale proti tomu se postavila veřejnost. (Robbi)

Reklama

Reklama