Arbiter

Mrzí mě, že jsem v dětství taky neměl smyšleného kamaráda. Milá, patetická a trochu cynická pohádka. Sedlo mi to.

Ni!

Milounké. Krotké. Příliš nekritické.

Osud. Overacting. Osud. Chaos. Osud. Deus ex machina. Osud. Děravý béčko. OSUD! OK. __ Cavill ok, černoši ok, časová posloupnout ok.

Je to takhle: nová trilogie je tak zoufale sterilní a průměrná a (neúspěšně!) fanouškům vlezlá, až tak moc po prvních dvou dílech snížila moje očekávání, že jsem naprosto nadšený, že se nitky děje, které JJ v první díle s pomrkáváním rozhodil (a neměl domyšlené, jak ten vůl rád dělá) a RJ v druhém naprosto úspěšně ignoroval, podařilo ve třetím díle jakž takž slepit dohromady. A to je smutný, ne? ___ Příklon k videohernimu vizuálu (kamera) a narativní struktuře mi seděly velmi. ___ IV díl jsem si neoblíbil protože by bez vlastní invence kopíroval sám sebe, ani protože by plnil očekávání mě, fanouška. Nebylo co kopírovat, nebyli žádní fanoušci. Oblíbil jsem si ho mj. pro to vše, co bylo nové - vizuál a obecně estetika, soundtrack, nové zasazení a prolínání žánrů, nové a neznámé zvukové efekty. Chci aby SW zemřely a nebo chci novou trilogii alespoň bez Williamse, J. J. Abramse, o deset tisíc let dříve nebo později, s radikálně přepracovanou estetikou, s radikálně různorodými díly, přístupy a nápady. Pity please?

Čtyři páry prázdných očí. Truchlí hanbou ze ztráty. Pro sílu sobectví a chtíče. Pro nedostatek odvahy. Pro ty oči, které zhasly.

Příjemný kurz sebeovládání.

(spoilery) Parazit odstaví od cecku parazita parazitujícího na parazitu parazitujícím na parazitech. Je to dobro. Vtipné, ostré, snadno přístupné a srozumitelné dobro. Taky je to cibule. Krásně vrstevnatá cibule. Kéž by byl všechen pop takový. __ Každý jeden člen každé z rodin je vlastně dost nadaný. Ale ten smrad nesmyješ. Smrad v hlavě, na kůži, v peněžence. ___ Tam, kde se nový Joker bere smrtelně vážně a přesto tlak systému v jeho podání působí spíše jako schematická berlička pro vývoj scénáře, v sebeironickém Parazitovi tentýž motiv dokáže vzbudit pocit příjemný rezignace, kdy z toho kruhu prostě nevystoupíš a sám se hezky pečlivě střelíš do zátylku. ___ Užil jsem si všechno.

Překvapivě mírné. ___ Byl jsem vděčný za kameru, za obraz bolestně nevratné proměny chlapce, za situační podmíněnost toho, čemu říkat dobro a zlo. Nejsem vděčný za schematický postup za takovým sdělením, za epizodicky roztříštěnou strukturu filmového času ani za těch několik málo scén s dialogy - působily na mě prkenně.

O rodičích a dětech. Výjimečné.