tomeš

"This is Andy, I found him on my face." "I think you mean Facebook." "Who said anything about the internet?" říká v úvodu tetička Helenka v podání rozkošné Mink Stole (*1947), která ma za sebou víc filmů než všichni ostatní herci týhle hříčky dohromady (viz její účast ve filmech Johna Waterse nebo slavný voice-over v Lynchově Lost Highway /1997/). Nicméně pokud vám zmíněný mini rozhovor přijde vtipný, čtvrtému dílu téhle naprosto svébytné série propadnete záhy. Pokud jste neviděli díly předchozí, tohle pokračování zcela bez problémů pochopíte stejně. Jde o skrz naskrz optimistickou* taškařici, nikde nikdo nebojuje se svou sexualitou, není zde ani jeden coming-out, a opravdu jsem se smál. Když jsem o třetím dílu (s trochou nadsázky) psal, že je to v rámci žánru naprostá špička, čtvrtý díl, u něhož se Q. Allan Brocka vrací k režii (režíroval jen díl první /2004/), je toho důkazem. Drama Camp je z celé série nejfilmovější, ať už jde o scénář, režii nebo hudbu, souhlasím s komentářem thommase. Zajímavým a záslužným tahem bylo i zařazení transgender role a obsazení nadějné a talentované (transgender!) herečky Harmony Santana, kterou pro film loni objevili autoři chváleného dramatu Gun Hill Road (2011, r. R.E.Green). Zbytek castingu vychází víceméně z předchozích dílů, kdy se režisérovi podařilo (?) sestavit herce, kteří hrají jen a pouze v sérii Eating Out (Chris Salvatore, Daniel Skelton, Aaron Milo). Čili překonat je nebylo pro Mink Stole zase tak těžké... Každopádně těším se na pětku! *Jeden z fanoušků režiséra na jeho Facebook profilu kritizoval: "Not impressed with this movie. It tells us that gay relationships are weak and worthless." Takže pozor s tím optimismem, zvláště po tom, co nám o vztazích říkají Prci, prci, prcičky...

Není to nějak závratně novátorské, ale celkem milé a dobře zahrané, což je vlastně u Allena standard. Mimochodem vychází to z Allenovy čtyřstránkové povídky "A twenties memory" někdy z počátku 70. let, která mi přijde vtipnější než celý film. Nechápu dvě věci: nominace na Oscara a tu obludnou posedlost Paříží. A ještě pět citací z místních komentářů, které shrnují moje hodnocení: "Prostě je to určeno lidem, co milují Paříž a tu dobu a já nejsem ani jedno." / "Own Wilson nehrál postavu Gila, ale postavu Woodyho Allena, a to se mi moc nelíbilo." / "Milý Allen opět útočí na laskavé diváky, ale už po sté a jedné." / "Nominaci na oscara za nejlepší film? Tak to opravdu nechápu..." / "Je velká škoda, že v Půlnoci v Paříži není o nic víc, než je v téhle krátké povídce."

Byl to boj, ale po dvou dilech nakonec jen dvě hvězdy a mám chuť napsat, že jedna je za český dabing (David Švehlík a Vojta Dyk). Vracím se zpět k Hercule Poirotovi.

Tak toto není film pro mě. Zbytečné, prvoplánové, příliš dlouhé. Míra násilí mi přišla zhůvěřile samoúčelná, příběh byl poslepovaný ze všeho možného, jen aby to bylo trendy (vraždy, sex, výstřední vyšetřovatelka, účty na Kajmanských ostrovech) a nakonec to bylo tak překombinované, až z toho jde hlava kolem. Povedlo se to pěkně nasmínat - za to jedna hvězda - a Trent Reznor se na hudbě vyřádil, nicméně s filmem souvisela pramálo. Pokud jste nečetli knižní předlohu (což byl zjevně případ poloviny osazenstva kina) nebo nechcete film srovnat s nedávným švédským originálem, návštěvu kina si ušetřete.

To je typ filmů, na který se nevydržím dívat. Teď jsem to po očku shlédnul, když to běželo na HBO. Nejlíp moje pocity vystihuje asi komentář Toma Riddlea ("HOLY FUCK!"). Jasně, není to humor pro každého, klíčový tady ale pro mě je, co je za tím humorem, o čem ten film vypovídá. A to je neuvěřitelný: jednak na co má Sascha Cohen žaludek, a jednak - a hlavně - kde žijeme. Jasně, není to moje filmová srdcovka, ale hodnotit tenhle film podle stadnardních měřítek není fér. Filmu patří pět hvězd za neskonale opravdově zachycený obraz společnosti.

Neuvěřitelně natočené, prima namluvené (Whoopi!), ale stříhal bych mnohem více, takováhle stopáž je neopodstatněná.

Kromě Havaje (jedna hvězda) a záverečné maňáskové taškařice s Draculou (druhá hvězda) mě nezaujalo bohužel nic. Russel Brand sice prima, ale vlastně do puntíku to, co od něj čekáme. A Jason Segel možná slušně hraje, ale scénář, no, nevím, nevím.

Řemeslně, a to po všech stránkách, tomu lze vytknout máloco. Když od toho ale odhlédnu, tak nám toho moc nezbyde. Čili si říkám - proč?

Čtyřku tak blízkou pětce jsem snad nikdy nedal. PS: Jak může distributor psát tak debilní "oficiální texty distributora"? Ještě navrch s loserem se dvěma o, bože můj.

Tři hvězdy pro Social Network jsou vlastně zklamáním. Asi jsem kvůli tématu a všeobecnému nadšení a Davidu Fincherovi a spoustě cen/nominací čekal víc, ale filmově se mi to zdálo jako zcela průměrný snímek, klidně to mohla být divadelní hra. Téma evidentně předběhlo a přerostlo formu. Fincher 90. let už se asi nikdy nevrátí.