dr.fish

Předesílám, že chlapík, který má utkvělou představu, že je Superman, tu už proběhl rok před tímhle filmem- Defendor s Woodym Harrelsonem je o třídu vydařenější. Super je velmi podobný, první polovina je ale výrazně pomalejší a závěr naopak krvavější. Překvapivě dobře obsazený film svou kvalitou obsazení neodpovídá. Při sledování je třeba též zapomenout na fyzikální a další zákony, neboť normálně by hlavního hrdinu sebrali už první den. Stejně tak ostatní dějové linky jsou zcela nerealistické. Jde jen o fantazii. Buď hru přijmeme anebo ne. Já s tím měl většinu filmu problém a zapadl až na konci. No a to je dle mého soudu málo. Ellen Page ale opět perlí. 50%

Staré lásky prý nerezaví. S tím je nutno souhlasit, ale zároveň je třeba říct, že čas je opravdu neúprosný a "do jedné řeky nevstoupíš". To pozná i Alan Rickman, který se má naobědvat se svou bývalou láskou po patnácti letech "nevidění se". Očekávání je veliké, představy víří hlavou, on své stavy komentuje vnitřním hlasem, je nervózní. Jaká bude po těch letech? Zbylo ještě něco na čem by mohli stavět? Pak se Ona objeví...je nutno říci, že Emma Thompson byla vždy zajímavou ženou a zůstala jí, i když už je "v letech". Do role se tedy skvěle hodí. Rozstřelí Rickmanův klid dokonale. Není schopen vůbec vést rozhovor, je zmaten, vzpomínky mu rostou přes hlavu. Musí to hodně zapíjet vínem, aby to ustál...a... Zkrátka a dobře znám tyhle setkání a je to vždycky hodně zajímavé. Zajímavý a rozhodně originální je i tento film, koncert dvou anglických hvězd, hlavně ale asi vyvolá v divákovi vzpomínky na podobné zážitky ve vlastním životě. A taky že fraška života běží jak splašená herka a nikdo už se neptá na zápletky prvního aktu....80%

Nevím, jestli je to nějaká generační výpověď a bratislavská mládež se živí na ulici. Spíš bych to viděl jako film pro mladé publikum. Spousta trávy, Playstation a nevázané pití zajistí popularitu, malinko gangsterů, honička v autech- prostě dali do toho všechno co mají rádi- jako pejsek s kočičkou, když si pekli dort. Vznikl tak opět "eintopf" v našich zemích tak často kuchtěný, jež vejde a neuškodí, taky toho ale moc v člověku nezanechá. V zásadě mi na filmu kromě řady přiblblých dialogů nic nevadilo. Pokud to nemělo být ze života, pouhá fantazie, proč ne. Nic objevného, ale jako debut bych to bral...50%

No, vzhledem k tomu, že jsem film dokoukal, tak to úplně blbý nebylo, ale skutečně nevím, co si o tom mám myslet. Příběh je naprosto postavený na hlavu, řekl bych, že by to měla být komedie, ale k smíchu to není vůbec. Spíš k pláči, že někdo ze sebe může nechat dělat idiota a nechat se ponižovat. Já bych jim tu práci okamžitě hodil na hlavu a šel dělat popeláře. No asi nejsem ten správnej manažer do suprmarketu. 50%

Ve filmech jako je Fu Manchu hledejme kořeny pozdějších parodií Davida Zuckera. Dělat si srandu sám ze sebe je základ všeho. A Sellers je toho nejlepším příkladem. Sellers jako obvykle s chutí zesměšňuje "neotřesitelné" hodnoty Spojeného království, královský pár nevyjímaje. Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. K závěru tedy dojde k situaci, kdy si Fu Manchu i detektiv téměř padnou do náruče, neboť kde není Dobra, nemůže být ani Zla. Tenhle film je přiznané Béčko a takové já mám rád. Jinak vše velmi dobře vystihl Oskar. 70%

Dovedu si úplně dobře představit, jak by tuhle záležitost zmákli Američané. Nasraný gangster by otevřel svou tajnou skrýš, kterou se dá vybavit půl divize, nacpal by ty kvéry do kufru svý velký káry a přímým tahem na branku by voddělal tři sta vostrejch chlapů až k samýmu šéfovi. Od začátku by mu bylo všecko jasný a neudělal by jedinou chybu. Kámoši by ho podrželi a nejmíň pětkrát by mu v akci zachránili život. Nakonec by na tom ještě vydělali všici tak 20 milionů dolarů. Tak na tohle v tomto filmu můžeme s klidem zapomenout. Je to Francie, takže úplně jinak. A jak? No to je třeba vidět...70%

Naštěstí jsem po prvním díle už nic neočekával, takže když jsem nic nedostal, nevadí. Obrázky byly hezké, bitva místy zajímavá. Jinak to celé bylo úplně mimo mísu, film se místy zcela rozpadal. Liam Neeson a Ralph Fiennes se často tvářili rozpačitě, jakoby se publiku omlouvali, že v tom hrají. Největší zábava ovšem jsou ty amerikanismy. Volat na poloboha "hey dad!" a říkat boji s Kronosem "my job" mne vskutku pobavilo. A Perseus je vypadá jak příslušník US Rangers. Prostě to musí mít srozumitelnost i pro posledního Amíka v zapadlém bungalovu v Arizoně. 45%

Zvolna plynoucí příběh chlapíka plnícího podél dálnice automaty. Jeho minulost není zrovna čistá, s tatíkem vykrádali domy a jednou jeho tatík vystřílel celou rodinu, by zametl stopy. Třicet let uplynulo a na scéně se otec znovu objeví, stejně jako holčička-kojenec z toho domu, nyní mladá žena, která přežila, nic neví, ale představuje hrozbu. A všichni se navzájem potkají. Vcelku nezajíímavý příběh, už tu x-krát byl, snad jen mladá Meg Ryan a Gwyneth Paltrow zpestřují pomalé tempo. Quaid hraje toporně introverta, není to jeho parketa. Na pomalé nedělní odpoledne...60%

Známý spisovatel, který už dlouho nic nenapsal, sedící bezradně u laptopu, rodina taktak držící pohromadě, energie chybí, hádky s manželkou, existenční potíže, prázdnota. A do toho se vřítí jak řeka mladá holka plná života, rozvíří stojaté vody jeho rodinného penzionu, nepokrytě ho svádí pod záminkou kurzu tvůrčího psaní. A on se nechá, jelikož všechno je lepší než sedět u toho laptopu. Emelia, ta mladá holka, se vklíní mezi členy rodiny. S otcem se tajně schází, starší dceru uvádí do života. Strhne je svou energií, touhou užívat si. Sama v tom má ale jasno nejmíň ze všech. Hledání sebe sama, nebo tak nějak se to oficiálně jmenuje. V nezávislém filmu je to jedno z velkých témat. Tvůrci nám rozkryjí ten průser, v němž se hrdina plácá, a pak nám to tak nějak zaobalí, závěr je vždy mírně pozitivní, jakože "žít smysl má..." Tenhle příběh z řady taky nevybočuje, je ale navíc veden velmi citlivě na pomezí komedie a dramatu, místy je k smíchu, pak zase vážný, přitažen za vlasy jen na únosnou míru. Především je lidský a uvěřitelný. A skvělé obsazení ho jen podtrhává. Fajn film...80%

Americký hrdina. Tak bych asi nazval já oslavný opus o amerických kosmonautech, kteří v době studené války letěli do vesmíru přesoutěžit Sovětský Svaz a dokázat že Amerika je lepší, jelikož je svobodná. Předlouhý film nám to popisuje pěkně od začátku, jak jsou ti chlapi tvrdí, nemají strach, neselžou tam, kde jiní ano, vypijou sud kořalky a stojí na nohou atd. Do toho nám hraje taková ta hudba, jako když akční hrdina vybíhá z ohně s dítětem v náručí. Nános patosu byl v osmdesátých letech povinnou složkou kinematografie a americký divák byl doslova "fedrován" nacionalismem. Emoční masáž hesly, vlajkami, plačící hrdé manželky stojící nad hroby hrdinů padlých za vlast, nekonečná autorita prezidenta, zkrátka všechno dobré co USA ztělesňují pro svět. Dnes je ale jiná doba, na hladinu "jezírka Dobra" vyplavalo už mnoho páchnoucích škraloupů a zobrazení USA jako obránce míru a prosperity pokulhává a vyvolává úšklebek. Tento film tím ztrácí na věrohodnosti a stává se pouhou agitkou. Jediné, co zůstává, je výpověď o praštěné době studené války, na pokraji jaderné katastrofy, kdy stačilo málo,a už bych tento komentář nemohl napsat. Takové svědectví by ovšem mohlo být natočené civilnější formou a ne jako lepší Top Gun. 60%