Lenka.Vilka

Kdybych chtěla být zlá, tenhle díl označim s většinou děje za zbytečnost, protože to trochu působí jako polopatické ukázání všeho z minulosti pro toho, kdo si není jistý, zda to pochopil správně. Jenže ono to z mé strany nejde, protože jsem s tímhle příběhem strávila už dost času. Tak jsem si to prostě vychutnala. Jenže potom v kombinaci s budoucností to dává naději, že všechno nebylo zbytečné.

Všechno do sebe hezky zapadne, časy se spojí a chování každé z postav je prostě pochopitelný. Celý je to krásně provedený a i přes pár dosavadních dost emočně vypjatých momentů, tohle bylo prozatím nejvíc. Tohle byla prostě nádhera! :)

Neskutečně obrovský příval informací, kde toho do sebe fakt hodně zapadne. Ale to neznamená, že to bylo pozitivní.... :(

Neskutečně napínavý, protože já toho jako divák vím víc, takže je fajn si to skládat za sebe v porovnáním toho, co se skládá v přítomnosti. Nebo narazit třeba na jednu postavu v jiné linii a jenom koukat, co je u ní za změny. Opět super :)

Co to je? Já byla napnutá jak kšandy v každé době! Fajn je, že se moje teorie už začíná někam postupně sunout. Společně s obavou, že jsem se určitě nechala oblbnout, protože se to určitě ještě trochu posune. Navíc, co si budeme, je to fakt chytlavý! :)

Jste podezřelý z vraždy! Čí? Vaší! :D :D :D Super díl  :) Ale vážně! Trochu se nám to začíná zamotávat, ale zároveň to není pouze tápání v temnotách. A zase trochu víc o detektivech, kteří jsou rozdílní jak jenom být mohou. Zatím top 1890 a 2053.

Čtyři doby, čtyři detektivové. Jedno místo, jedno tělo. První díl dostatečně navnadí. Hlavní detektivové působí fajn kvůli různorodosti charakterů (kromě budoucnosti, tam jsme moc dlouho nebyly,  nebyl zatím tedy prostor) a jsem zvědavá, co bude dál  :)

Je to dlouhý. Strašně dlouhý. Ale na druhou stranu...je to krásný. Strašně krásný. Teda, chápeme se, jak to myslím. Úplně stejně jako jsem cítila, co chce sdělit David Grann, tady jsem z toho cítila, co chce sdělit Martin Scorsese. Oba to stejné, každý jinou formou. Technická stránka filmu je krásná, je to skvěle zahrané a celý to působí jako dílo, kam bylo dáno všechno, co šlo. A proto to na mě fungovalo ještě víc.

Naprosto super! Ať už je řeč o světě (prostě top!), postavách (vážně fajn!) a celkovém vizuálu (úplně mi skákaly oči nad těma všema různýma druhama animace!), což je zasazený v super příběhu. Prostě perfektní  :)

Na útěku je vážně dobrý seriál! Všechny ty postavy jsou prostě úžasné. A protože se jim scénář věnuje dostatečně, jako vážně dostatečně, tak prostě přirostou k srdci, protože jsme s nimi na tak dlouhém životním prostoru. Tomu pomáhá právě způsob vyprávění. Začne se v přítomnosti, která sleduje osudy dvou spolužáků na škole, která je speciální stejně jako oni dva. Abychom se potom vrátil do minulosti, kde zůstaneme poměrně dlouho. Prostě aby bylo jasný, proč se jejich rodiče chovají tak, jak se chovají. Proč jsou jací, jsou. A proč mají své důvody, aby se o své děti báli. Jenže během toho se totálně změní žánr. Spíš bych řekla, že je pro mě těžký jmenovat žánr, který tam není. Z nadpřirozého teen dramatu, kde sice někdo sem tam umře, je najednou dost inteligentní špionážní podívaná, zároveň brutální řezničina, se spoustou momentů, kdy mě míra (fakt velká!) romantický linky vážně mile překvapila, protože je to strašně fajn napsaný (v obou rodinách), přičemž se tím ještě k tomu táhne celá ta linky nekonečné lásky k dítěti, pro které uděláte všechno, aby jste nepřišli i o něj, protože je zlo zpátky. A ještě silnější. A během vyprávění minulosti do sebe všechno krásně zapadne, aby přišel závěr, opět v přítomnosti. A všichni to konečně začali brát vážně. Protože je tenká hranice mezi potřebou být svobodný takový, jací jste, a neohrozit životy těch, na kterých vám záleží.    Úžasný postavy, dobře zahrané a skvěle zpracované, zahrané, natočené. Na útěku totiž není seriál, u kterého se může stát, že by se vám nelíbil po dějové stránce. Je v něm totiž přesně to, co se očekává od daného žánru, a přesně to tedy ku spokojenosti dodá. Spíš jde o to, zda někomu nebude vadit struktura vyprávění a koncepce dílů samotných. Ale když se na to někdo podívá z dálky, dává to takhle dokonalý smysl. Tohle se moc povedlo. Po dokoukání se ve mě pere potřeba pokračování. Protože je jasný, že tohle nikdy neskončí. I kdyby nebylo tý potitulky. Jenže fakt by to pomohlo příběhu? Není nejdůležitější ta hlavní myšlenka seriálu, která je na konci naplněna? Což postavám postavám dává sílu zvládnout všechno to, co přijde potom? I bez potřeby, abych to já jako divák viděla, protože jsem sobec? Jenom říkám...