Kailo

Přilákalo mě to sympatické obsazení - Adama mám rád z Girls a tady je dost podobný idiot - ale celkové provedení mě nebavilo a indie/kytarová vypalovačka při každý scéně mi taky nedělala dobře.

Kdyby si Ayer ke konci filmu nespletl natáčení se Star Wars a vypravěči se naučili válku z historie a ne ze hry Medal of Honor -tam Němci taky lítali, jak na běžícím pásu-, tak to mohla být naprosto famózní Band of Brothers nostalgie. Hudba od Price šla cítit na sto honů a skvěle do válečného konceptu zapadala, ale zklamal mě ten Gravity-feel začátek. Z pěti hvězdičkového filmu se tedy rázem stane těžký průměr.

Přes příliš ukecané klišé, natřené na růžovo ale za to s dobře fungující trojicí. Hvězda navíc za atmosféru New yorku (pravděpodobně založen na kompulzivní poruše takto hodnotit každý "tamní" film.)

Přišel jsem a odešel přesně tak, jak volala Nolanovo premisa. Vizuální orgasmus se dostavil i při pohledu na kukuřičné pole natočené IMAX kamerou.

Řídím, telefonuji, řídím, telefonuji, ...

Začátek filmu - kino narvané; polovina filmu - 3/4 sálu odešlo... Landscape záběry jsou nádhera, ale to se raději podívám na fotky, než na hodinu a půl upoceného zoufalství ve snaze naleznout magora převlečeného za ženskou.

Pattinson a kamera paráda... jinak je to utahané, až jsem zíval.

Leč jsem od toho opravdu nic nečekal a byl jsem na to do kina spíš "zavlečen", tak teď jsem rád, že jsem toto dílo viděl. Krásná hudba, malebné scény, Angie stále kočka (jooo, viděl jsem digitální lifting), příběh odsýpal a nenudil.

Působivý kus umění s tuctovým příběhem..

House of Cards je jako moderní Macbeth... všechno se pomalu hroutí, stejně jako v Shakespearovo hrách a všechno se pomalu rozpadá, stejně jako domeček z karet.