MIMI.kry

Z mého úhlu pohledu nepřesvědčivá, bezkrevná a poměrně brakovitá červená knihovna, která se nepovedla. Přitom romantiku, zvláště odehrávající se v historických kulisách, fakt můžu a mám v oblibě. Akorát tento seriál mě zcela minul a vůbec nezaujal. Usilovně a marně jsem opakovaně hledala něco, co by bylo zajímavé, dramatické nebo kouzelně poetické, protože někteří blízcí seriál chválili. Nakonec jsem to po několika marných pokusech vzdala. Kladným ohlasům ani zdejšímu vysokému hodnocení nerozumím, telenovela Cizinka mi přišla příliš chladná, nudná, předvídatelná a povrchní. Nevím, jestli jsem tak náročná nebo mám jen specifický vkus, protože jsem se zase minula s většinou.

Svižná zábavná pohádka s akčními prvky, která mě vždy bavila, dokonce i před pár lety, když film opakovali na nějaké nevýznamné TV stanici. V rámci oddechové zábavy, které je občas zapotřebí, jeden z nejlepších přímočarých béčkových, z uměleckého hlediska druhořadých filmů, které mají správné dramatické tempo, sexy podtext a patří mezi moje nenáročné srdcovky, které se dají vylovit v již postarších vodách 90.let :)

Film, v němž hlavní roli nehrají herci, ale vizuální požitek a krásný obraz. Viděla jsem kdysi v kině na premiéře a bylo se v tomto směru na co koukat. Po projekci byl tehdy tuším dokonce raut, rozdávali se módní časopisy, plakáty i artovější noviny s recenzemi na filmy uváděné na rozličných festivalech, byli tam lidé zjevně z branže. Byla to spíše oslava módy a prezentace líbivého světa pro snobské publikum, pocta kráse a mládí, předvedení určitého životního postoje, než přehlídka nápaditého, napínavého filmu. Co se týče filmu samotného: zajímavé prostředí, krásné modelky a lehce naťuknuté odvětví módního průmyslu nahrazují důmyslný děj a příběh. Má to být psychologický kousek, té psychologie jsem osobně zase tolik nedohledala. Přišlo mi to prázdné a osobně bych doporučila horor jen tomu, kdo se spokojí s pěknými obrázky. Neon Demon je kochací, vizuálně nejhezčí horor za poslední léta, jaký jsem viděla. Tím je pozoruhodný a v tom je jeho jediné, ač poměrně silné kouzlo. Zato scénáři bych kvůli jeho plytkosti nedala snad ani hvězdu.

V 90.letech jsem neznala člověka, který by tento na svou dobu originální a eroticky poměrně odvážný thriller neřešil a komu by se tento film nelíbil. Tehdy. V respektovaných novinách a jejich recenzích kritici spekulovali, zda by mohla být i v reálném životě nějaká ženská až taková manipulátorská mrcha. Někteří obyčejní diváci zase zastavovali video na jistém místě a zkoumali, zda je nová sexbomba Sharon Stone u policejního výslechu fakt tak moc neoblečená? :) Dialogy mě velmi bavily, zvláště u výřečné Catheriny, postavy též a ač jsem film viděla několikrát, pokaždé jsem byla poměrně napnutá. Film mi rychle ubíhal i po pár opakováních. Pokud někdo film kritizuje, je to většinou až nyní po bezmála neuvěřitelných 30 letech a to je, myslím, na neartové krimi slušný výkon. K dnešnímu dni má 83% a pokud vím, líbí se doktorkám i prodavačkám, tedy poměrně širokému spektru diváků. Netuším, jak bych Základní instinkt hodnotila dnes, kdybych ho viděla prvně, ale tehdy se stal už brzo po uvedení nejenom pro mě opravdu populárním kultem. Myslím, že zůstává nezapomenutelným pro řadu lidí i po třech desítkách let, i když dnes se na něho mohou dívat někteří lidé poněkud střízlivěji. Ať už kvůli kvalitě nebo z nostalgie si dodnes uhájil své místo na slunci.

Tak tohle opravdu ne. Začátek opravdu působivej svojí děsivostí, jak se na horor sluší a patří. Vystrašená spisovatelčina asistentka a její noční telefonní rozhovor byl dostatečně senzační, až jsem si říkala, že si seriál u mě druhým dílem možná napraví reputaci. Jenže o 5 minut později příběh z čiré hrůzostrašnosti skokem přechází do komedie a ten humor s nemotorným vloupáním do baráku posednuté ženy i další legrační vsuvky, viz inspektor, jeho fanouškovství a svébytná jízda v autě působí nepatřičně. Jak se tak říká, jako by byl z jiného filmu. Marianne u mě prostě nezabodovala. Ani tématem a po těch rádoby humorných, nadsazených a nemístných vsuvkách už ani zpracováním.

První díl mně osobně příliš nesedl. Je mi líto, že tomu tady musím trochu snížit hodnocení. Drsné, arogantní mužatky mi nesedí ve filmu ani v životě a Emma mi sympatická rozhodně nebyla. Je sice imponující, že psala knihy, ale tím veškerá náklonnost k postavě končí. Posednutí, převtělení a čarodějnice rovněž nepatří k nejoblíbenějším tématům. Zvracející, močící, krvácející uhranutí lidé mi nebaví ani mi takové příběhy nic dobrého nepřináší. Dám tomu ještě šanci v další epizodě a pak případně se seriálem končím. Úplný průser seriál není, to ne, jen mi prostě tématicky minul. Sorry, cílovka asi nebudu.

Neinvenční horor pro děti maximálně do 15 let. Hlavní postava je pubertální gotička s protivnými reakcemi, která se musí postarat o mladšího brášku Maxe. Příběh se příhodně odehrává na podzim kolem Halloweenu, nicméně dospělého diváka uspokojí jen velmi, velice těžko. Musela jsem dost přetáčet.

Bože, ti Australané a Američané jsou extra nedůtklivé citlivky. Nic nevydrží, ani odmítnutí. Mladík třeba slečnu nepozve na ples a ona hned na něho vytáhne elektrickou vrtačku a přemýšlí, jaký další otvor v těle, zejména v lebce, by mu mohla vytvořit. A ještě do akce zatáhne tatíka,který má ze svého sladkého stvoření úchylnou slinu u úst a snesl by ji nejraději modré z nebe. Nebo jí podá alespoň pořádně nabroušený nůž, kladivo a asistuje u sadistické selanky. Mají to tedy zvláštní způsoby, ti protinožci! Jeden ze zámoří se až diví, jak můžou mít tolik miliónů obyvatel, když mají vyvražďovací choutky po obyčejné větě: "Sorry, dovoluji si jít na ples s jinou." To už je druhý film během krátké chvílce, kdy úplná prkotina způsobí hotová jatka. Jinak kromě osobité, duševně veleporouchané Brentovi ctitelky je ve filmu další pozoruhodná postava. Ta věčně otrávená, nakyslá rocková schizoidka, co se zajímá jen o hulení trávy, je taky na pár facek a přetočení filmu o kus dál. :) Žánr exploitation mi příjde až moc brutální, ujetý a prostoduchý, ale přesto si s pár kousky svědomitě doplním hororové vzdělání, abych měla všeobecný přehled. :) V rámci subžánru se jedná o lepší film s pár lepšími nápady, ale dílka, která začínají ubodáním psa a končí nechtějte vědět čím, mi k srdci prostě nepřirostou a žrát je už fakt dlouho nebudu. P.S. Když už tedy musí být brutalita, nelíbí se mi, že hlavní psychouši z The Loved Ones nakonec ze všeho vyvázli poměrně lacino. Více by jim slušela svěrací kazajka a doživotní pokusy s elektrošoky a s dalšími lékařskými experimenty, aby ty neužitečné bestie alespoň v něčem prospěli lidstvu. Alespoň že Brent je po značně amatérské, nehygienické a drastické lobotomii vrtačkou stále fungujícím mladíkem a i mu to s těmi rozdrcenými nohami slušně chodí. Navíc se zdá, že má zvláštní práh bolesti, on takřka žádnou necítí, takže zas tak negativní ten horor vlastně v podstatě není, že? Váhavě, neochotně a spíše nerada uděluji jeden a půl hvězdy, protože si myslím, že v tomto krvavém subžánru vznikají ještě mnohem horší věci. Náctiletá oplzlá deviantka v růžovejch šatičkách, ještě deviantnější otec a duchem nepřítomná matka po podomácku provedené lobotomii, mi navíc přišli jako poměrně neomšelej námět.

V rámci žánru slasher spíše zdařilejší kousek z nevšedního, svým způsobem atraktivního prostředí. Pokud máte chuť na nenáročný příběh s erotickými prvky, kde se minimálně půlku filmu v chatovacích místnostech předvádí ženské v podvazcích a spodním prádle a flirtují s muži, zatímco v druhé polovině hororu se už jen důsledně vyvražďuje, jste na správné adrese. Důležitou roli zde rovněž hraje jeden neatraktivní uživatel sexuálních virtuálních služeb, agresivní zoufalec marně hledající vztah, kterému k naštvání a vyšinutým reakcím stačí poměrně málo. Hlavní postava Kylie i její přítel jsou vcelku sympaťáci, první půlka filmu s nimi se mi líbila víc, než následná bezduchá vyvražďovačka. I v násilí byli tvůrci zpočátku umírnění, což osobně oceňuji. Agresor je zpočátku i uvěřitelný slizoun, kterému až v druhé polovině fakt těžce rupne v kouli. V rámci béčkové zábavy a hororového podžánru, který běžně nesleduji, uděluji silnější tři hvězdy. Už kvůli té pikantnější sexy náladě.:)

Film je s odpuštěním stupidní, nezáživný i odpudivě brutální (mučení obětí tím, že jsou jim za živa odřezávány kusy těl, kuchají se vnitřnosti, další zvrácenosti raději ani nebudu popisovat). Příběh nedoporučuji nikomu, dokonce ani tomu, kdo sadistické kousky ve filmech vyhledává. Navíc prý existují ještě krutější filmy, takže nerozumím tomu, jak mohla tahle záležitost zaujmout alespoň některé diváky. K tomu všemu jsou zde nesympatické postavy, ztvárněné většinou nesympatickými herci, takže se film právem zařadil mezi nejpodřadnější díla, jaká jsem kdy viděla. "Trauma" zůstane v mém zlatém fondu extra blbostí, nechutných a špatně natočených. Jako připomínka toho, že všechny filmy se nevyplatí sledovat až do konce a dávat jim šanci, zda se z toho náhodou časem nevyvine něco smysluplnějšího. Divák si opravdu musí vybírat, aby se v budoucnu nestal znovu obětí podobné nelogické příšernosti. A JAKÝ JE SAMOTNÝ DĚJ? Zvrácený maniak, bývalí voják spolu se svým stejně zvráceným synem unáší, mučí a vraždí v okolí, koho může. Policie po nikom nepátrá, nic neřeší, prostě se jim ztrácejí lidi v jedné oblasti, no a co má být? Pravda, odehrává se to v Chile, ale stejně mi to nesedí. Otec se synkem, s nímž má incestní, homosexuální vztah bydlí nebo alespoň většinu času pobývají v polorozpadlém průmyslovém objektu, v sutinách bez oken, nábytku, topení, patrně i ohně a jiných vymožeností. V příběhu vyniká dementní chování všech ostatních postav. Například jednání čtyř napadených dívek, které se chovají nesmyslně a unáhleně mění svoje rozhodnutí. Když se jim do baráku vloupají násilníci a ještě v tu chvíli vypadají celkem „nevinně“, nezmůžou se ustrašené ženské na nic, stojí v pozoru jako solný sloupy a nejsou schopni jediné obranné akce. Abych moc nespoilerovala, zjednodušeně řečeno: po nejenom znásilňující akci s katastrofálními důsledky pro jednu z nich, jsou útočníky konečně opuštěni a mají svobodnou vůli. Nerozhodnou se, že pojedou autem na policii, protože ta by mohla být moc pomalá, nýbrž rozhodnou se, že útočníky raději přepadnou ony sami. Je to totiž záchranná mise, chtějí zachránit neznámé unesené dítě, s nímž den předtím prohodily dvě věty. Neví sice, kde unesené dítě je ( je v objektu?, je držené někde v lese nebo úplně jinde?). Neví, ale jdou prostě zachrańovat. Akci navrhne dívka, která fňuká, že už nemůže dál, nemá sílu a je jí prý úplně jasné, že stejně všichni na té záchranné misi zemřou (takže mise bude zbytečná). Každopádně mají záminku do prům.objektu hrůzy vstoupit. Tam se brzy zase rozhodnou, že je přece jen lepší jít pro pomoc... Ultra blbost a magořina to je, to mi nikdo nevymluví. Kdo tohle vymýšlel? :)