Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (1 118)

plakát

Pátek není svátek (1979) 

Pro současného diváka možná vysvětlení toho, jaká společnost se tu dnes nachází.

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

Akčňáky se vracejí! A -Team je jako vzpomínka na dětství, na filmy, na kterých jsem vyrostl, oblečená do nového efektního kabátu. Důležité je, že snímek neztrácí nadhled, že všichni členové týmu jsou megadrsní a cedí mezi zuby jednu hlášku za druhou. Velmi oceňuji režisérovu snahu neponechat žádné dvě minuty snímku nezůstali bez exploze. Kdybyste viděl můj pohled při scéně s tankem, nemusel bych vám své plné hodnocení vůbec vysvětlovat:).

plakát

Machete (2010) 

Ó božský Roberte, děkujeme ti za každé nové kulervoucí béčko. Jízda, na které se mistr vyřádil. Ultradrsný Dany Trejo, usekané hlavy, banjee jumping na tlustém střevu, Segal a cecky. Dnešní filmy jsou moc reálné, moc cenzurované a moc digitální. Machete působí jako dinosaurus, který nechce, abychom si u sledování jeho filmu namáhali mozkové závity, on chce bavit a baví. Pohrdání moderními technologiemi dokonale vystihuje hláška ústředního hrdiny: "Machete Don't Text, Machete Improvises". Nene tohle není Jameson Bourne, tohle je hovado s mačetou a já ho žeru.

plakát

Resident Evil: Afterlife (2010) 

Po dokonalém třetím dílu jsem byl na nového Residenta natěšený jako dítě na bonbon. Možná z toho důvodu jsem po shlédnutí mírně zklamaný. Přesto, že je Milla v upnutém oblečku opět sexy, že z toho budu mít divoké sny, není to taková palba jako minulý díl, akce je svižná, ale je jí méně a zejména vyvrcholení je vcelku banální. Nicméně už se těším na další!

plakát

Muž, který plakal (2000) 

Christina Ricci mě svojí přirozeností opět odzbrojuje. Jinak se jedná o dosti pseudoumělecké dílo. Jdeme dělat umění, dáme tam operu, Deppa, židy, cikány a fašismus. Trochu laciné kulisy pro tak skvělé herce myslím.

plakát

Hvězdář (2009) 

Dosti laciné. A to volím ODS.

plakát

Hlídač č. 47 (2008) 

Díky Rodenovi alespoň průměr, příběh postrádá napětí, děj nemastný neslaný (nerad cituji Cubajze, ale výstižněji to asi nejde). Místy nuda. Kulisa nádraží a neustálý záběr na tentýž vlak působí lacině.

plakát

Symptom Pandorum (2009) 

Návrat k Vetřelci, či Horizontu události. Symptom Pandorum je důstojným nástupcem psychosci-fi žánru. Přítomnost mutantů stále považuji za nejlacinější složku filmu, ale vše ostatní je brilantní. Skvělá temná kamera, dokonalá plíživá atmosféra opuštěné lodi, která zlověstně ohlašuje svůj pád. Absolutní napětí, to neříkám jen tak, zpotil jsem se i mezi prsty u nohou.

plakát

Habermannův mlýn (2010) 

Poctivá řemeslná práce Juraje Herze, krutost snímku na mě bezprostředně doléhala, mám radost, že se český film už nebojí rýpat do vosích hnízd. Lidé zkrátka umí být svině, a to bez ohledu na to, zda jsou to Němci, Češi, či Rusáci. Skvělý Waschke i Roden.

plakát

Twin Peaks: ohni se mnou pojď (1992) 

Seriál Twin Peaks změnil můj pohled na filmové médium, Lynch je génius a s Twin Peaks vnesl do filmové zábavy úplně nový rozměr, má neuvěřitelný cit pro detail a v každé scéně útočí na všechny divákovi smysly s maximální intenzitou. Velmi snadno jsem přistoupil na jeho hru, když seriál skončil, cítil jsem se jako jeden z obyvatelů městečka. Který jiný seriál tohle dokázal? Asi jen Battlestar Galactica, ale to sem nepatří. K filmu. Velmi jsem ocenil možnost vrátit se na místo, které jsem si v seriálu zamiloval, na rovinu tento film je dle mého slabší odvar, jelikož z důvodu časové posloupnosti přicházíme o agenta Coopera. Na druhou stranu konečně vidíme celý příběh Laury, ovšem takřka všechny okolnosti pro mě byli již známé, takže jsem se jen nechal unášet tou mimořádnou atmosférou, jež Twin Peaks má.