Carrie_3

Snímek zachycuje téma, které není nikomu příjemné a pravděpodobně každý doufá, že se jemu či jeho blízkým vyhne. V tomto případě to tak bohužel nebylo a Adam se s ním musí poprat a pustit se na dlouhou cestu boje o svůj holý život. Na této cestě ovšem není sám a mimo jiné mu na ní pomáhá jeho velmi dobrý přítel v podání Setha Rogena. Všeobecně celé herecké osazenstvo je velmi dobře vybráno. Mým jediným problémem s tímto snímkem byl můj pocit, že se opět jedná o typický americký film, kde přesně to, co očekáváte, tak se stane. Nemluvě o romantické vsuvce. Celkově ale oceňuji, že se snímek nebojí zachytit nepříjemné téma a snaží se jej zlehčit (ulehčit), myšleno z té dobré stránky.

Stydím se, ale musím to přiznat, tento snímek jsem poprvé viděla po 36 letech od jeho vzniku. A musím říci, že se mi líbil. Líbil se mi fakt, že i když se jedná o příběh ze sportovního prostředí, sport ale není dle mého názoru ústředním bodem děje. Příběh zachycuje snahu, sebepřekonání, ale i obyčejnou lidskost. Velmi oceňuji práci s kamerou, dokáži ocenit, když se režisér nezaměří pouze na příběh, ale věnuje i čas samotnému vyznění filmu. Velmi se mi líbila hra se světly a stíny a výběr jednotlivých exteriérů stál také rozhodně za povšimnutí. V neposlední řadě musím vyzdvihnout herecký výkon Sylvestera Stalloneho, ale i dalších. A pochválit dále musím hudební doprovod filmu, který byl excelentní. Shrnuto a podtrženo - nevím, na co jsem tak dlouho čekala, že jsem si tento film nepustila dříve, každopádně jeho volbou jsem byla velmi příjemně překvapena.

Na tento snímek musím reagovat, protože si nedokážu vysvětlit jeho tak vysoké hodnocení (přes 80 %), já tento názor naprosto nesdílím. Vzhůru do oblak je snímek spojený s velmi kvalitní grafikou, to beze sporu, ale ať se snažím sebevíc, nemůžu přijít na nic, co by film vyzdvihovalo mezi kvalitní snímky. Děj mě absolutně nezaujal, po velmi dobrém začátku, se film začíná natahovat,děj se začíná čím dál tím více zamotávat, stává se dobrodružným. Ale. Toto dobrodružství je naprosto přitažené za vlasy. Kdybych měla děti, rozhodně bych jim film nepustila, protože výsledný zážitek je dle mého názoru velmi pochybný a diskutabilní.

Válečná komedie? Ano, i tak to jde a navíc, když si ji Korejci vezmou na paškál , máme možnost sledovat velmi bizarní příběh s ještě bizarnějšími hlavními postavami. Příběh si bere na mušku vztahy mezi severem a jihem země a celkovou nesmyslnost celého sporu obou Koreí odehrávající se v zapadlé netknuté vísce plné čistých duší, které o tom, že jim za "humny" zuří válka, nemají ani ponětí. Tento korejský film dokáže s lehkostí sobě vlastní poukázat na závažné problémy, se kterými se stát potýká, ale na druhou stranu se mu daří tyto bolestivé okamžiky maximálně zlehčit, že nikoho ani nenapadne se cítit kvůli zesměšněnému pojetí snímku dotčeně. K hodnocení tohoto filmu bych mohla použít vlastnosti jako milý, laskavý, roztomilý, přátelský apod. Nikdy snad nezapomenu na scénu "výroby" popcornu či lovu divočáka. I když tato jako druhá zmiňovaná scéna dle mého názoru do snímku ne zrovna zapadala, byla natočena tak bravurně, že člověk na ni nemůže zapomenout, a proto se nemůže režisérovi divit , že ji do snímku zařadil. Jediné, co bych vytkla, je délka filmového díla, která může mnoho diváků odradit.

Je to zvláštní pocit, když narazíte na snímek, od kterého toho moc neočekáváte. Víte, že se jedná televizní zpracování a tušíte, že obsazení nemusí být kdovíjak velkolepé. Přesto musím vyzdvihnout to, co se v tomto "malém" svým zpracováním ale "velkém" svým obsahem zrodilo. Příběh je to možná banální - voják potká v baru dívku, zamilují se do sebe a na své cestě za štěstím musí překonat mnoho překážek. Možná, že si říkáte, že tento děj je typický pro mnoho romantických filmů v různých obměnách. To asi ano, jenže tento snímek není ve všech ohledech tak typický. Pokud k ději připojíme "menší zádrhel" v podobě skutečnosti, že ona dívka z baru není úplně tak dívkou, jak by všichni očekávali, přecházíme z romance k dechberoucímu dramatu a nutno podotknout, že k dramatu podle skutečných událostí. Možná je tou dívkou psychicky, ale fyzicky jí k této "dokonalosti" ještě cosi zbývá. Jak už to tak ve společnosti bývá, lidé mnohdy nemají rádi, když někdo vyčuhuje, je nápadný a nezapadá do měřítek normálnosti. Netřeba říkat, že tomu tak bylo i v tomto případě. Z mého pohledu se jedná o skvěle zpracované drama, které si na nic nehraje. Z televizního snímku se vyklubal skvost, který svým obsahem ale i hereckými výkony předčí kdejaký umělecký film, který měl tu čest a na plátna kin se dostal.

Každý snímek s Ryanem Goslingem mi potvrzuje, že právě on patří mezi nejlepší herce své generace. I v tomto případě předvedl famózní výkon, který si právem zaslouží své uznání. Svět podle Lelanda přináší mnoho otázek a témat k zamyšlení, nedává žádný návod, jak přijít na to, co je správné a co už překračuje jisté hranice. Proč člověk zabije člověka a proč to udělá někdo, kdo má celý život před sebou? Může za to špatná výchova, špatné rodinné vztahy? Je ten člověk skutečně tak nebezpečný, jak by se na první pohled mohlo zdát? Nebo je vše trochu jinak, odpověď ať si každý vytvoří sám. Osobně musím říct, že tento film rozhodně není pro každého, mě samotnou ale velmi zaujal. Hned od začátku jsem měla pocit, že mě Leland nemůže zklamat, protože v sobě nese jakousi mystiku, zvláštní atmosféru, tajemství, které mě velmi zajímalo. Po dlouhé době jsem si pustila film a musím konstatovat, že můj výběr snad nemohl být lepší.

Tento film ukazuje, že lze natočit film o násilí, aniž by se zde ve velké míře vyskytovalo. Severská kinematografie často zpracovává toto téma a já musím přiznat, že mě snímky jako např. Zkažená mládež či Zlo mezi námi velmi zasáhly a řadím je k těm nejlepším, které dané téma zpracovávají. Ben X je autista, který žije ve svém světě, ve kterém si rovněž našel svůj další virtuální život - počítačové hry. Snímek je svým způsobem neotřelý, jen jeho zpracování nemusí sedět každému. Já jsem zde našla velmi mnoho rušivých momentů (jako např. "rádoby" dokumentární prvky - zpovídání osob), které mi nedovolily si film zcela užít. Na druhou stranu bych ráda vyzdvihla výkon Grega Timmermanse, jenž by ve své roli opravdu impozantní. Mé hodnocení - slabší 4*.

Scorsese je možná dobrý umělec, který je schopen dát dohromady "dobrý" film, jen já mám pocit, že v tomto případě prostě něco neklape. Tento snímek je nepochybně propracovaný do nejmenších detailů, všechno je krásné, načančané, takové, jaké to má být, aby vás to zaujalo. Na mě ovšem ze snímku sála jakási chladnost, která mi nedovolila se do něj více položit a já ho jen sledovala zpovzdálí. Na jednu stranu musím uznat, že pravděpodobně nejsem cílovou skupinou snímku, který je především určen pro mladší diváky. Možná by filmu prospělo jeho zkrácení, zdál se mi nadmíru zdlouhavý vzhledem k příběhu, který zpracovával. Co mě osobně překvapilo, je nominace snímku na nejlepší film u příležitosti udílení Oscarů. Hugo získal z mého pohledu až příliš sošek, i když se nejednalo o hlavní kategorie. Já bych si na jeho místě dokázala představit úplně jiná díla.

Hned v úvodu musím přiznat, že jsem nikdy žádný němý film neviděla do konce, ba co víc pravděpodobně jsem u žádného nevydržela více jak několik minut. Nebýt nominace "The Artist" na Oscary v mnoha kategoriích, asi bych jej ani nikdy nezhlédla. Ale zvědavost mi přeci jen nedala a já nevydržela a musela jsem jej vyhledat. Přeci jen, když slyšíte ze všech stran chválu, věříte, že na tom přeci musí něco být. A skutečně že je. Film byl pro mě v některých ohledech kouzelný, posunul mě do doby dávno minulé a já začala konečně chápat, co naše babičky a dědové na těchto snímcích viděli. Jako dítě jsem to pochopitelně nemohla pochopit, ale pokud se vžiji do tamní doby, nemůžu jinak, než si ji jednoduše užívat. Jean Dujardin předvádí brilantní výkon a troufám si říci, že mu ostatní nominovaní v jeho kategorii nesahali ani po kotníky. Jeho herecký arzenál je opravdu rozsáhlý a on jej dokázal využít do puntíku. Co mu také jiného zbývalo, když se jedná o němý film, ve kterém výraz tváře a gesta hrají jednoznačně prim. Sympatický výkon rovněž předvedla Bérénice Bejo, které to ve své roli neskutečně slušelo. Abych se zde příliš nerozpisovala, dodám jen, že film přináší "starý" čerstvý vítr, na který jen tak nenarazíte. Přesto si myslím, že byste mu měli dát šanci, alespoň pro jednou.

Přiznávám, Davidu Lynchovi jsem nikdy nepřišla pořádně na chuť. Na druhou stranu musím uznat, že Modrý samet byl pro mě asi nejvíce stravitelnější ze všech snímků, které jsem od něj měla doposud možnost zhlédnout. Tento film je v podstatě taková pohádka, kde jsou kladní i záporní hrdinové a, kde se snaží, aby dobro zvítězilo nad zlem. Isabella Rossellini a Kyle MacLachlan rozehráli part, od nějž nemůžete odtrhnout oči, jen je občas na moment raději přivřete. Lynch umí skvěle za pomoci hudby vygradovat děj až na vrchol, kde se bojíte, aby z něj náhodou neslítl. V tomto případě se tak nestalo, snímek je ponurý, občas veselý, avšak svá temná zákoutí a možná i tajemství si dokáže uchovat i pro další sledovatele.