Hernycztek

K tomuhle jsem se dostal vlastně náhodou. Vždy když dokoukám nějaký horor, projedu si herce, abych věděl kde dál hrají. Po shlédnutí ,,Mother's Day" jsem narazil na Brianu Evigan a chtěl jsem jí vidět i někde jinde, protože tam moc prostoru neměla a intuice se vyplnila, prokázala svůj talent a přesvědčivě zahrála sestru autistického bratra, o kterého se musí starat po smrti matky a neschopnosti nevlastního otce. Vymyšlené to měl ten ,,zmetek" dobře. Blíží se hurikán, tak zabarikáduje dům a ,,čistou náhodou" vypustí tygra, na nic netušící nevlastní děti. Originální a neokoukané, co si přát víc. Scéna v šachtě na prádlo je pro mě ,,highlight filmu" a ukázka toho, že i tygr je kočka, a kočky jsou co, přeci chytré. Po shlédnutí musím vzdát čest všem, kteří se starají o člověka s autismem, já ho tu měl plné zuby po prvních 15 minutách a chtěl jsem aby ho tygr sežral. Samotná šelma byla ,,živá", né digitální jak je v dnešní době moderní, jen mě zarazilo, co všechno vydrží. Že sežere plata prášků na spaní a nic to s ní neudělá bych pochopil, ale střelnou ránu do hlavy, kdy se ani neráčí zařvat, tu už ne. Celkově je to parádní natural survival, který stojí za shlédnutí.

Jedničku jsem zatím neviděl, protože nemá žádné hororové prvky, a proto jsem šel rovnou do pokračování, kde mi měl být tento nedostatek vynahrazen, a stalo se. Beyond Skyline je lehce nadprůměrné hororové sci-fi, které táhne jako vždy poslední dobou skvělý Frank Grillo a bojová hvězda Iko Uwais. Mohlo to mít trochu menší stopáž, protože i když se jde hned po úvodním seznámení s postavami do akce, najde se několik hluchých pasáží, které tam vůbec být nemusely a celkový film mohl být o 20 minut kratší. Mimozemšťani/Vetřelci jsou vzhledově na dostatečné úrovni, ale důvod jejich jednání se zde nedozvíme.. to bylo nejspíš vysvětleno v prvním díle. Skyline přichází pro mě nečekaně s originálním průběhem, kdy se velká část filmu odehrává ve vesmírné lodi, což si pamatuji snad jen z Extraterrestrial. Za zmínku také stojí výborná bojová choreografie právě Ika Uwaise a dalšího herce z Raidu Yayana Ruhiana. Celkový vizuál nevypadá vůbec špatně a tento přírůstek do sci-fi/horor žánru by neměl urazit žádného fanouška.

Tak tu máme v letošním roce druhý obstojný ,,Bigfoot'' horor, ale květnový Oh-Mah zůstal nepřekonaný. Jakkoliv to byla vykrádačka Predátora, tak to bylo kvalitami zvládnuté lépe a hlavně byl ,,Yeti'' více vidět. Big Legend však má určitě lépe napsaný scénář a oplývá lepším hereckým obsazením, které se dá sledovat i poslouchat, protože jedná racionálně a navíc se odehrává v nádherné přírodě. Přesto bych raději viděl více postav, pro vyšší bodycount. Od úvodní scény jsem čekal v pozdější době nějaký zvrat, ale k němu bohužel nedojde. Samotná Legenda se nám v celé své kráse ukáže snad až po hodině, což ani tak nevadí, protože vzhledově na tom moc dobře není. Závěr nás chytře zve na sequel/spin-off a já bych se mu nebránil. Ve výsledku je to typické průměrné béčko pro nenáročného diváka, který nemá problém na chvíli vypnout a užít si dobrý film.

Traucki je režisér, který má na kontě pouze survival horory, kde hrají hlavní roli predátoři ze zvířecí říše a jinak tomu není v tomto případě, kdy se, po posledním neúspěšném projektu, na sedm let odmlčel, aby nyní přišel s pokračováním svého režijního debutu. Abyss na kvalitu svého předchůdce nedosahuje, ale výhodou je, že nepotřebujete znát původní děj, jelikož to na sebe ničím nenavazuje. Téměř celý film se odehrává v temné jeskyni, takže je to potřeba sledovat v noci, jinak nic neuvidíte. Herci jsou sympatičtí a hrají uvěřitelně, nicméně se dalo najít dost nelogických kiksů. Tím narážím na scény s aligátorem, který útočí jen tehdy, kdy se to hodí scénáristům. Postavy umírají v předvídatelném pořadí a občas je vidět i nějaká krev, které je, na poměry tohoto subžánru, docela dost. Velkým plusem je fungující klaustrofobická atmosféra a mnohdy se dostaví i nepříjemné pocity, protože tento aligátor je chytrá a nepředvídatelná bestie, která ,,vyskakuje na diváka'' stylem, za který se nemusí stydět většina duchařin. Jako celek je to, minimálně, v rámci subžánru nadprůměr, jehož shlédnutí byste neměli litovat.

Tak se konečně na světlo světa dostal dlouho očekávaný horor z Austrálie, která byla vždy zárukou kvality, a ani v tomto případě nepřišlo zklamání. Je to samozřejmě béčko, což je vidět při každé scéně s čuníkem, na herectví i na dialozích, ale má to své zvláštní kouzlo, kterým vybočuje od ostatních podobných hororů. Každého kdo sleduje tyhle nízkorozpočťáky potěší herecké obsazení v čele s jednou z největších hvězd, Billem Moseleyem nebo Wolf Creekským mistrem vraždění, Johnem Jarrattem. Ti měli k naší smůle menší množství prostoru než by si zasloužili, ale hlavní postava, Nathan Jones, mě rozhodně nezklamal, tenhle obr oplývá obrovským charisma, kvůli kterému se mu musí fandit. Našlo se pár gore scén, za které by se nestyděly ani ty největší krváky, a co se týče hlavního highlightu, tedy divočáka, tak ten je velice povedený. Digitální triky se zamaskovat rozhodně nedaly, ale to se dá přehlížet, zvlášť když si zjistíte, co se všechno muselo stát, abysme se tohoto hororu dočkali. Ve výsledku je to vítaný, lehce nadprůměrný, příspěvek do animal horror subžánru, ve kterém se moc kvalitních filmařských děl nevyskytuje.

Z počátku vcelku depresivní magořina, kdy není jasné co se od toho má očekávat. Když se zdá, že jste režisérovy úmysly prokoukli, tak přijde nečekané odhalení, které vás vyvede z omylu. Má to skvěle fungující atmosféru, kterou si to drží až do vygradovaného finále. Svým vývojem, tajemností a zvraty mi to připomínalo Shyamalenův The Visit, což byl můj top horor roku 2015 a Boarding School se nejspíš do top 10 roku 2018 dostane. Herecké obsazení ,,postižených'' děcek se povedlo na jedničku, kdy si u hlavní postavy můžeme doslova vybrat pohlaví a borec s Tourettovým syndromem by zasloužil oscara. Stopáž 111ti minut je na horor přepálená a neobešla se tak bez nudných vsuvek. Například noční můry hlavní postavy tam byly nepochybně jen kvůli natáhnutí času. Po titulcích mám pocit, že nebyly zodpovězeny všechny otázky, které jsem si v průběhu sledování položil, což mě trochu mrzí. Způsob jakým je to přenesené na plátno určitě nesedne každému, nicméně mě osobně tento režisérův debut nezklamal a nadprůměr se to u mě dostalo.

Parádní ,,horor'¨, ale určitě né něco, co si za několik měsíců budete pamatovat. Je to perfektně natočené s parádním prostředím a pěknou atmosférou v temném a chladném lese s hezkými zpomalenými scénami pod vodou. Není to klasický slasher jak ho známe, je tu plno zvratů a i když se to mnohým může zdát na škodu, mě rozhodně potěšily. Postavy jsou v podstatě jen čtyři a nejsou nějak zvlášť sympatické, ale jelikož tu nejde jen o bezhlavé vyvražďování, tak to moc nevadí. Samotný příběh ze začátku nedává smysl, ale vysvětlení se dočkáme na konci. Na nějaké to množství krve také došlo, takže jsem v podstatě spokojen. Nejslabší byl pro mě úplný závěr, chtělo to více toho ,,řádění'' vraha.

Na mě to působilo jako taková parodie na Evil Dead. Srovnávat to nemůžu, protože tohle je natočeno v jiném smyslu, s jiným námětem a nesnaží se to kopírovat. Porovnat by se Bornless Ones mohlo s ,,Wither", ale oproti tomu by byl tohle propadák, tak porovnávat nebudu! Herci jsou otřesní, bohužel nejvíce hlavní blonďatá představitelka, to je vážně hrůza. Ti ,,démoni" venku tu vůbec být nemuseli, naprostá zbytečnost. Samotný ,,Evil" , který se dostal vždy do ,,nejzničenějšího" těla, měl vtipné hlášky, dal zavzpomínat svým obětem na jejich temnou minulost a naštěstí pěkně ,,znetvořoval" obličej posedlých. Škoda že se to více nerozjelo co se gore týče. Chtělo to více brutality, krve a tak dále, a tak dále. Také bylo vcelku trapné vypořádání s démony, namalovat na cokoliv jejich znaky a dát to jakýmkoliv způsobem na okna, aby ho tak zapečetili? To mi nepřišlo nějak převratné. Kamera a zvuk však nebyl zlý. Samotný závěr také žádná sláva. Ale sečteno, podtrženo, na průměr to stačí a koukat se na to dá.

Brahms II má jeden velký problém, a to, že je to pokračování dobrého předchozího filmu, který se tvářil jako paranormal, ale ve finále přišel se šokujícím zvratem, který z toho udělal jeden z nejlepších filmů roku a navíc byl zakončený stylem, který nedával prostor pro případný sequel. Nicméně se, po velkém úspěchu, Brahmsovi tvůrci rozhodli panenku znovu oživit a jediná možná cesta, kterou se mohli vydat, bylo její čisté posednutí, což je však zcela vyždímaný subžánr, který v dnešní době nemůže zkušenějšího diváka uspokojit. Vsadit všechno na atmosféru, na úkor ,,jump scares," byl rozumný krok, jelikož to minimum lekaček, co tu je, bylo předvídatelných a hlavně nefunkčních. Kritický nebudu ani k obsazení, protože jsou to docela sympatičtí herci s přesvědčivým hraním a hlavně mě potěšila účast Ralpha Inesona, byť ho vidíme jen několik minut. Jistou snahu o originální scénář upřít nemohu, ale jak jsem psal výše, tyhle démonické ,,objekty" jsou vyždímané téma, v jakém se něčeho nového jen stěží dočkáme. Objektivně je celkový dojem čistě průměrný, ale věřím tomu, že fanoušky duchařin neurazí, protože to stále svou kvalitu má.

Tohle mě nikdy neomrzí. Partička turistů se dostane do problémů v cizí zemi s místními. Stačí si představit, že se ráno probudíte někde v džungli v Brazílii a nemáte věci, peníze ani doklady, vydáte se do vesnice, ale nikdo vám nechce pomoci a nejradši by vás zabili, proto utečete do džungle, ale ani tam nebude bezpečno, no děs. Tenhle začátek v ,,chudé" části Brazílie byl depresivní. Pak následuje půl hodinovka v krásné přírodě a hlavně opravdu nádherných jeskyních. Když tudy proplouvali, byly z toho moc pěkné záběry. Poté se přesuneme do chaty uprostřed džungle, kde dojde na nějaké to gore v podobě odebírání orgánů a vysvětlení proč se jim to vlastně děje. Některým se podaří utéct a tím se vrátíme do temných, podvodních jeskyní. Na těch si film u mě nahnal plusové body, protože jsem byl v napětí, když plavali před ,,nepřítelem" a hledali kdejakou možnost nádechu, tomu říkám správná hororová atmosféra. Co se týče herců, tak také paráda. Nemám výtky!