Recenze (473)
Suburbicon: Temné předměstí (2017)
Typický scénář bratrů Coenů. Clooney tradičně průměrný. A-čkoví herci a vypiplaná produkce. Podle mého tenhle druh dramatu, aby nebyl nudný, potřebuje extrémně charismatickou postavu, která skoro nesleze z plátna. Tady nebyl vůbec nikdo.
Vzteklina - Epizoda 1 (2018) (epizoda)
/napsáno po e01-04/ Chtělo by to být atmosferické, napínavé a syrové. Je to roztahané, někdy s nesmyslnými vedlejšími linkami, které mají za účel asi jen dotlačit celou věc na požadovanou stopáž. Mladší herci /s výjimkou Hádka/ jsou v lepším případě nevýrazní až špatní. Akčnější scény dost často směšné /viz. nahánění medvěda po lese v e04/. Jakoby z Doktora Martina někdo udělal temnej napínák.
Dva světy - The Crossing (2017) (epizoda)
Možná ukvapený soud po 1,5 díle, ale Simmons si podle mého zasloužil kvalitnější seriál. Další 1001 portál někam. V současné konkurenci to sledovat už nebudu, asi se jen podívám po konci řady na hodnocení, jestli se nestal zázrak. Slabá režie a scénář. U tohoto druhu seriálu, kdy se hlavně jedná o postupné objevování tajemna, musí první díly diváka napnout k prasknutí, protože téměř vždy s vysvětlením záhady jde i kvalita dolu. Pro mně vlažné od první minuty tady.
Thor: Ragnarok (2017)
Žánr elasťáků už dávno nemám rád a čím dál víc se mu vyhýbám. Musím ale uznat, že tady se povedlo v rámci mantinelů udělat asi maximum. Především v první polovině to je odlehčená a vtipná zábava s povětšinou výbornými herci. To jsem si naplno uvědomil, když se na place objevila Blanchettka vedle té herecky těžce průměrné negrovalkýry.
Velká hra (2017)
Když sebestředná, ulhaná a chamtivá americká píča sama o sobě napíše knihu, ve které se z píči stane nepíčou a mravním imperativem současně. Nepřehledné 90 minut trvající chrlení informací o hráčském světě vystřídá v závěru tupé melodrama otec-dcera s přiroubovanou morálkou, kterou i když křičí, slečně nejde zkrátka věřit. Sorkin tentokrát vyhořel nejen jako režiser, ale překvapivě i jako scénárista.
Liga spravedlnosti (2017)
Tohle s filmařinou souvisí stejně jako teleshopping s televizí.
Borg/McEnroe (2017)
Gudnason a ostatní tři herci v hlavních rolích jsou skvělí. Přesto dávám jen průměrné hodnocení. Célé ty skoro dvě hodiny se točí pouze okolo dvou myšlenek, osamělost slavných a práce s emocemi při tenisovém zápase. A to mi přišlo málo.
Nejtemnější hodina (2017)
Gary Oldmana mám v TOPce, ale určitě ne za toto. Oskara možná po právu zaslouží maskér, ale toť vše. Moje hodnocení silně srazila scéna v metru, která jakoby vyskočila z nějaké komunistické agitky 50. let minulého století. Naprosto souhlasím s názorem, že tohle je největší wtf scéna roku 2017. I v kontextu znovuzvolení Miloše Zemana si říkám, že jak čím dál většímu procentu populace ujíždí vlak, tím větší bude poptávka po vylhané snesitelné iluzi reality, která bude nabízet pocit bezpečí. A pak už jen nějaký nadaný rétor s poruchou osobnosti na stupínek a můžeme si celé 20. století zopakovat. Mimochodem v s01e09 The Crown je John Lithgow jako Churchill o level lepší Oldmana.
Hrdinové ohně (2017)
Ukázkový příklad toho, jak mají být napsané a zahrané postavy ve filmech nejen tohoto žánru. Doporučuju komentář uživetele DaViD´82.
Vražda v Orient expresu (2017)
Kenneth Branagh to vlastně zfilmoval originálně a asi nejlíp jak to šlo. Hercule Poirot je tentokrát 100% hetero s lehkými znaky aspergerova syndromu. Herci samá extraliga. Dvě hvězdy dolu ryze subjektivně, protože Agathu Christie a A.C.Doyla prostě nemusím. Ta divadelní expozice velkého množství podezřelých, ty její šablony charakterů, užvaněnost, neuvěřitelné ale slavné wow rozuzlení za každou cenu - mě to nudí a nebaví. Vlastně je to zajímavý, protože radu Vacátka, Maigreta nebo svět Jane Austenové mám rád.