Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (473)

plakát

Ray Donovan (2013) (seriál) 

1. série 80%, 2. série 80%, 3. série 100%. Skvěle napsané a zahrané ultrahusté drama jednoho tvrďáka. Postupně , sezónu od sezóny, se pozornost nesoustředí pouze na hlavního hrdinu, ale na širší okruh postav kolem něj a to neuvěřitelně zvyšuje kvalitu. Ve třetí sérii jsem měl pocit, že sleduju Kmotra. Podobnost kvalitou, ne příběhem. Liev Schreiber, Jon Voight, Dash Mihok a Eddie Marsan tomu skutečně vládnou, ale skvělé jsou i vedlejší postavy, které i na malém prostoru dokážou být nezapomenutelné. Jeden z mála seriálů, který zraje věkem.

plakát

Kravaťáci (2011) (seriál) 

Komentář k 1. sérii. Dokonale namíchaná televizní droga pro všechny ambiciózní, po úspěchu snící a pracovité diváky. Neuvěřitelně krásní, geniálně inteligentní, charismatičtí, vtipní, bohatí, sebevědomí právníci zde svádí boje v krvavé aréně bez krve, kdy pokaždé zvítězí hrdina , který si svůj meč inteligence smočí i v lektvaru morálních hodnot. Aby si kancelářské hospodyňky přišli na své, je zde poměrně značná plocha věnována krutopřísné červené knihovně, v které se řeší jedno políbení a další pubertální erotika, především na dámských toaletách. Mozkové závity nahrazují bicepsy, ale jinak stejný koncept jako v sérii Rychle a zběsile. Silně návyková záležitost pro všechny , kteří sní o zlaté medaili. 1 série 60%. Komentář k ostatním sériím. Musím uznat, že tvůrci sezónu od sezóny zvyšují kvalitu. Křečovité , harlekýnově dojímavé řešení vztahů dokolečka, chaos v ději, fraškovité přehrávání, problémy k "neuvěření" se sice sem tam objevují, ale už neopakují. Zřejmě velmi dobře fungovala zpětná vazba scénárista - diváci. Vývoj postav a dramatická linie jdou, především od poloviny 4. série, silně nahoru. Celkově se jedná o špičkovou televizní zábavu v kategoriích drama, komedie a "pohádka". 2. série 80% 3. série 70% 4. série 80% 5. série 90% Jako náhled do skutečného světa elitní právnické firmy, korporátního kapitalismu vůbec a matrixu přemotivovaných androidů - odpad.

plakát

Nesmrtelný (2015) 

Za děravým scénářem a chodbami z igelitu se skrývá hluboké humanistické poselství, kterému by se dalo věřit tak před třiceti lety. Tvůrci si toho naložili příliš. Sci- fi, thriller, dějové zvraty, vážné drama, hloubání o lidskosti, honičky aut, střílení v hangáru, problémy s manželkou a rovnou dvěma dcerami, nakousnuté jabko Applu každou chvíli a dokonce natvrdo přirovnání Jobse k Einsteinovi. To se povede poskládat do smysluplného a plynulého celku asi jen jednou za dekádu. Tady k tomu rozhodně nedošlo.

plakát

Deník zabijáka (2007) 

Příběh je silně přitažený za vlasy, ale to mi v kategorii "zabijácké tragikomedie" vůbec nevadilo. Herecká exhibice Bena Kingsleyho v dobrém slova smyslu, parádní sekundování jeho ženského protějšku, velmi dobře napsané dialogy, rozumná stopáž, jemný černočerný humor a trocha skryté alegorie. Úsměvné vyprávění o jedné trochu neuvěřitelné krizi středního věku, namíchané přesně tak akorát. Vlastně je to o lásce a sedlo mi to velice.

plakát

Eva (2005) 

Tohle je třeba vnímat v kategorii upoutávek. A jako reklama na festival a režiséra to na mě zafungovalo.

plakát

Můj přítel Monk (2002) (seriál) 

Vše záleží na tom, jestli vám postava pološíleného, fóbiemi prolezlého detektiva Monka sedne či nikoli. Stačí se podívat pouze na jeden z mnoha dílů a uděláte si jasnou představu o co tady jde. Jednotlivé epizody jsou uzavřenými kriminálními případy a na ploše 45 minut často působí nutně dost zjednodušeně a přihlouple. To ve skutečnosti ale nevadí, protože celá řada se nebere zas tak moc vážně a tvůrci nechtěli vytvořit nic jiného, než oddechovou zábavu. Dobře napsané a zahrané hlavní postavy, humor, detektivní pátrání a v druhém plánu příběhy o toleranci, přátelství a přecitlivělém antihrdinství dělají ze seriálu velmi kvalitní odpočinkovou záležitost.

plakát

Pohádka pohádek (2015) 

Ideální film pro dospělé, kteří mají rádi pohádky, originální příběhy v nich a invenční filmařinu. Barevná, výpravná podívaná, kterou pusťte svým dětem pouze v případě, že jim chcete narušit klidné spaní.

plakát

Šílenci z Manhattanu (2007) (seriál) 

Prostředí reklamní agentury a řešení vztahů v ní mě silně odrazovalo, byť jen seriál zkusit. Nakonec jsem to z nudy načal a téměř sto dílů mě už nepustilo. Brilantně napsané a zahrané postavy, do detailu vystavěná dobová atmosféra, humor i smutné drama zároveň a přitom vyprávěné v náznacích a nedoslovně, nečekaně moje srdcovka. Pokud vám pomalé tempo nesedne v několika prvních dílech, nemá cenu pokračovat, protože tak to bude až do konce.

plakát

Dekalog - Dekalog II (1990) (epizoda) 

"Nevezmeš Boží jméno nadarmo", jsem si vždycky vykládal, jakože se nesmí říkat, "Bůh je vůl". Tady je to spíš ve smyslu nelhat a nemanipulovat. Mistr Kieślowski vystavěl táhnoucí se, depresívní psychodrama s topící se včelou na konci. A ještě okamžik před ní, vrcholný okamžik lži, který by to měl celé zamotat a omotat k dilematu. Souhlasím s Dr. Hausem, že "všichni lžou". Tady se lže taky nonstop. Co jiného je nevěra. Co jiného je milovat dva muže, když o sobě nevědí. Takže jaká "zásadní" lež? Je to plynulý proces a tenhle kosek je příliš vykonstruovaný, poplatný době a tehdejšímu Polsku. Ne vše od Mistra je nadčasové.

plakát

Chaplin (1992) 

Velmi průměrná rozmáchle popisná biografie geniálního člověka. Z téhle kombinace vychází film dost uboze a ve výsledku mám pocit promarněné příležitosti. V mé utopii by o Chaplinovi měl vyprávět někdo, kdo se mu talentem alespoň přibližuje.