Recenze (692)
Marketa Lazarová (1967)
Milník české kinematografie.
Situace je vážná, nikoli však zoufalá (1976)
Za chvíli omdlí.
Oskar (1967)
Perfektní francouzská "záměnová" groteska.
Šílená láska (1985)
Slovy nepopsatelný smyslový prožitek balancující mezi divadelní a filmovou formou; zničující, zkličující beznadějné ve variaci na "lásku".
Na stříbrném glóbu (1988)
Slovy nepopsatelné; formou mix Tarkovského a Felliniho.
Lásky jedné plavovlásky (1965)
Jo to byla doba, kdy pan Forman válel.
Po svatbě (2006)
Nadšení, kterého se mi jen tak nedostává. Krásný příběh, vyrovnaný s plynulým tempem, skvělými herci a láskou k životu. Mistrný kus.
Expendables: Postradatelní 2 (2012)
Sračkér Tarantino se má odkoho učit. Peckááááááááá !!!!!!!!
Bůh masakru (2011)
Polanského filmy moc nemusím, ale tohle se mu povedlo. S alegantní lehkostí převedl do filmové podoby dramatický kus o "rodinných" problémech. Kam se hrabe "Kdo se bojí Viginie Volfové" a podobné topornosti dobře řemeslně zvládnuté, bez nadhledu a tvůrčího přínosu. Polanskému se povedlo parodií ukázat klišovitou prázdnost žánru rodinných tragédií a podobných sraček.
Koncert na konci léta (1979)
Pane Vláčile, jestli mne slyšíte, bylo to pěkné. PS: Nedá mi to a musím místní elitáře upornit: Formanův sračkojidní Amadeus vznikl až v roce 1984, tedy, jestli mne počty neklamou, 5 let po Koncertu. Z toho vyplývá, že vykrádat mohl maximálně Forman. Pac a pusu