špaček421

Překvapilo mě, že byl tenhle díl lepší než Petrolejový princ, nicméně... ne o moc. Lidi si stěžovali, že Vinnetou hraje čím dál menší roli. Tak tady ubrali roli i Old Shatterhandovi, který se v podstatě jen mihne. Jinak, scénář opět napsal Denger, takže to s Mayem nemá nic společného. Tím nemyslím jen po dějové, ale především po myšlenkové stránce. Spory indiáni vs. běloši nikdo už neřeší, je tu velká banda, která jde po zlatě a terorizuje všechny. Bandu vede naprosto nezajímavý chlap, ve skutečnosti je ale řízena jeho drzým podřízeným. Ten šéfa před koncem sám oddělá, nicméně nabízí se otázka - proč to neudělal dřív? A jsou tu další věci, ze kterých mi vstávaly vlasy na hlavě. Old Shatterhand sám přinutí zajaté, aby všechno banditům vykecali a tím vlastně dali děj do pohybu. Götz George (ve svém nejprotivnějším módu) se vetře do bandy, nikomu není podezřelý a uprostřed přestřelky, během které podle autorů pomáhá Vinnetouovi, pošle bandity tajnou chodbou hrdinům přímo do zad! A bandité toho nevyužijí, Vinnetoua nezastřelí, prostě utečou... Následně je George prozrazen, tak dá šéfovi pěstí a uteče - přičemž banda si dál dělá svoje a nikoho to nezajímá... Není nic snazšího než unést lidi z tábora Kiowů - mimochodem, nebyli to úhlavní nepřítelé Apačů? Tady jsou to Vinnetouovi přátelé. Já bych se ani nedivil, kdybych před touhle Mayovkou viděl logo Cannon. To je podobnej vejplach, jako dělali v osmdesátkách Golan s Globusem. "Dnes se setkám s Vinnetouem v Údolí černých bobrů."

Honička na Vinnetoua začíná! Rik Battaglia si usmyslel, že mír nebude, takže udělá všechno. Klidně oddělá i Vinnetoua. Sam Hawkens se sice kromě komentování děje i aktivně zapojí, Olda přepere každého, ať v temných uličkách jakéhosi gotického města (v Americe!) či na rozlehlých planinách. A nejvíc je vidět sám Vinnetou, na kterého Battaglia uspořádá vysloveně štvanici, která začíná někdy po půl hodině a až do konce se v podstatě nezastaví. Bohužel to nestačí a atmosféra je pěkně dusná. Vše podpořeno zvonem ze Santa Fé a chlastajícím indiánem, staré časy jsou pryč a Vinnetouova snaha je marná... Ach jo. "Až slunce zapadne za vrcholek hory, budete si přát, aby vás vaše matky nikdy neporodily!"

Olda Šurhendů zase řádí. Oproti původní knize je to (zřejmě i díky zásahům jeho představitele Stewarta Grangera do scénáře) neomylný, vždy čistý frikulín, který se tu z jakéhosi důvodu chce za něco pomstít teplému záporákovi Generálovi (nudnější už je jenom Rolf Hoppe), a usmířit bělochy a komanče. Old Wabble je, rovněž v rozporu s předlohou, zrzavý trouba s pověstí skvělého zálesáka, kterou si zasloužil bůhvíjak. Surehand ho přesto trpělivě vláčí s sebou, a je mu jedno, že díky zásahům tohoto šikuly mohl být už hodněkrát pod drnem, nemít svoje superschopnosti. Kladnější nebyl ani Mirek Dušín. Terence Hill tady hraje taky, pořád s sebou vláčí uječenou blondýnu, která chce sbalit asexuála Surehanda, aby nakonec skončila v Terencově náručí. Mít s sebou Terence Buda, dostala by blondýna po držce. Vinnetou se jenom mihne. Dobře pro Brice, špatně pro nás. Akce jalová, hudba vykradená ze starších dílů. A to to v titulcích slibovalo, že nezůstane jen u jednoho filmu... Ještě, že další nevznikly.

Dno. Jak u Mayovky člověk vidí v titulcích jméno Fred Denger pod nápisem Drehbuch (tj. scénář), měl by to vypnout. Kašlu na to, že tu je opět ten výbuch petrolejového vrtu, ale děj nedává smysl a všechno je tak stupidní... Surehand moc nedostane příležitost zamachrovat, naštěstí. Ale zato Vinnetou se stává poradcem úplně ve všem. Old Wabble se taky držel zkrátka. Protože tvůrci se rozhodli hvězdou filmu učinit úplně jinou postavu - debilního klavíristu! Bohužel si ho nevymyslel Denger, je už v předloze. I tam štve, ale tady je to snad ještě horší. Stejně tak Walter Barnes snažící se sbalit upjatou Němku, oba jsou příšerní. Terence Hill vlastně žádný dojem nezanechá, tak nějak to odehrál a hotovo. Padouch Petrolejový princ sice není tak špatný, ale ani on toho moc nezachrání. Jeho pobočník, němý vrhač nožů, vůbec nepůsobí nebezpečně. Hrozný. Režisér Philipp byl vyloženě lama, ten film je nudnej a bez atmosféry, hudba hraje na špatnejch místech... Škoda slov. Na začátku Surehand (teda Čurhend v Přeučilově výslovnosti) řekne Princi: "Dělejte, miřte, to nám ušetří čas!" Kdyby byl Princ opravdu střílel, ušetřilo by se devadesát minut...

Nejlepší film, ve kterém hraje Gojko Mitič náčelníka. Což neznamená nic moc, většina jeho filmů je stopro stejně příšerná jako ty dva, co jsem viděl (nevěřím, že bych narazil na jediné dva hrozné kousky). Jinak je to film, ve kterém mi padouši nevadili a kromě Vinnetoua jsem měl chuť všechny hrdiny zabít. Ať už Old Surehanda, který evidentně Briceovi leze na nervy, pořád machruje, každého žoviálně plácá po zádech a šťouchá do břicha a dokonce si dovoluje pochybovat o stříbrné pušce! Nebo jeho parťák Old Wabble, na zabití od začátku. Miss Helmersová má sice výstřih hlubší Grand Canyonu, ale je protivná jak činže, a Götz George coby syn lovce medvědů? Nafoukaný frajírek, co pořád něco přeskakuje. Na záporné straně zaujme asi jen falešný kněz, šéf bandy Sieghardt Rupp je poměrně nudný padouch. Ale jinak je film poměrně zábavný. Alfred Vohrer točí rychleji než Reinl. Pro Reinla jsou typické dlouhé záběry a pomalé švenky, Vohrer stříhá rychleji, ale film nakonec nic moc neřekne. Nemáte z něj žádný dojem. Snad jen ten souboj na konci je zpestření. A je tu i Terence Hill, ale vlastně jen v podstatě v komparsu. Jinak mě tak napadlo, v Old Shatterhandovi divák měl možnost vidět nahou indiánku skákající z vodopádu. Tady se musí spokojit jen s indiánem plavkách skákajícím z téhož vodopádu :) A pobavili mě bandité jménem Rod a Stewart. "Nemusíte se bát, vždyť jsem tu já!" (Old Wabble)

Není to Vinnetou, je to béčkový hollywoodský western s áčkovým rozpočtem. Vinnetou a Old Shatterhand do toho vlastně ani nepatří. Postav je jak na orloji, takže všichni jsou vlastně v pozadí, některé postavy ani nemají v ději moc opodstatnění. A je to dost nuda. Ale občas je to dost drsný, to jo. Nejdrsnější scéna je samozřejmě spálení Burkerova ranče a jeho následná konfrontace s desátníkem v jeskyni. Padouši jsou skutečně ohavní, hrdinové v podstatě bezmocní a jejich vítězství v podstatě závisí na jednom blbém rozhodnutí zlého desátníka a na náklonnosti starého generála. Což není dobře. A to, že Shatterhand se kamarádí se štětkama, taky ne. Jinak už vím, proč si Guye Madisona nikdy nemůžu oblíbit. Tady je to ultrahnusák. Podpořeno vynikajícím Adamírovým dabingem. "Můj bratr neschvaluje mé rozhodnutí?" "Je špatné!" (Vinnetou rozhodne špatně!!!)

Tohle už s žádnou Mayovou předlohou nemá nic společného. Nicméně indiánka je to pořád pěkná. Tentokrát se zamiluje Vinnetou, ale v zájmu vyššího principu mravního musí ustoupit Terencovi Hillovi. Jo, tady asi najdeme nejvíc pozdějších hvězd. Hill, tehdy ještě Girotti, tu bohužel nemá Spencera, ale zato je tu ještě Klaus Kinski a v malé roli Gojko Mitič. Hlavní padouch není tentokrát až taková třída, ačkoli proti tomu, co přišlo později, je ještě prima, ale Kinski, i když s malým prostorem, vládne. Jinak Olda je proti prvním dvěma filmům poměrně v pozadí, což je trochu škoda. Tady už se to vyloženě soustředí na Brice, který z těchhle dvou byl vždycky ten nudnější (pozor, mám ho rád, to jo! Ale Barkera radši). Pořádně si prohlédněte výbuch naftového vrtu, uvidíte ho ještě mockrát. A i tady už se objevuje pár starších záběrů z Pokladu... Jinak asi jediný film se Shatterhandem, kde není Sam Hawkens. Vlastně mi tu ale ani nechybí. "Ač jsem tělem i duší pravý Skot, koupím si tři tyto klobouky!"

Asi Mayovi nejvěrnější adaptace, což znamená, že autoři scénáře předlohu četli. Dlouho před tím, než se pustili do práce. I tak je to ale jeden z nejlepších dílů, napínavý, akční, kouzelný a na konci smutný. I teď jsem skoro až brečel. Z většiny bych jen opakoval komentář k Pokladu na Stříbrném jezeře, tady bych jen vypíchl Maria Adorfa v roli dalšího skvělého padoucha, naopak oproti Eddi Arentovi mi Chris Howland a jeho Tuff Tuff nikdy zábavný nepřišel. "Nevíme, jestli jsou tito muži vinni. My si to myslíme, ale nevíme to. Tak to by nás měli pustit, jestli se nemejlím, hehe!"

Vlastně asi nejlepší díl. Pohádkový, naivní, ale tady to všechno má svoje správný kouzlo. Vtipy neruší, dobrodružství je napínavé, hrdinové, ač čistě kladní, sympatičtí, padouši zlí (Herberta Loma mám z mayovských padouchů stejně asi nejradši). Spousta věcí odtud se později mnohde zopakovala, ale tady to bylo poprvé a nejkrásněji. Pierre Brice prostě je Vinnetou, Lex Barker pro mě v dětství byl hrdina číslo jedna, s Ralfem Wolterem, strýčkem Gunstickem a lordem Castlepoolem je sranda, Götz George ještě nepůsobí zdaleka tak protivně, Karin Dor to tady sluší asi nejvíc (sorry, Ribanno) (ačkoli jako malýho mě to její věčný "Frede! Ne, Frede!" dost štvalo) a Böttcherova hudba je nesmrtelná. K tomu nádherná krajina bývalé Jugoslávie. "Ať je vítán v této zemi nejslavnější mezi všemi. Nejslavnější ze všech jmen, hrdina Old Shatterhand!"

Zajímavý, netradičně pojatý western, který není tak úplně o pomstě, jak bychom po prologu čekali, ale spíše o různých způsobech přežití v nelehké době a o přátelství, které přeroste v nenávist. Bohužel nic nebylo úplně dotaženo.