Ještěřák

7. a 8. sezóna byly natočeny tak, aby mohly být považovány za seriálovou tečku. Díky vysoké sledovanosti se ale natáčelo dál.

Celkem 19x se v úvodních titulcích objevil jiný slogan než "The Truth is Out There". Ve většině případů se jednalo o zlomové mytologické epizody. V epizodě Teliko je uvedeno "Deceive, Inveigle, Obfuscate" ("Klamat, balamutit, zatemňovat"). V epizodě Getsemani je to "Believe The Lie" ("Uvěř lži"). V epizodě Červení a černí je nápis změněn na "Resist or Serve" ("Vzdoruj nebo služ"). V epizodě Nepřirozený je uvedeno "In The Big Inning" ("Na začátku směny"). V epizodě Završení je nápis změněn na "Veř, abys pochopil". V epizodě Nikomu nevěř je nápis "They´re Watching" ("Sledují nás"). V epizodě Nepravděpodobně je uvedeno "Dio Ti Ama" ("Bůh tě miluje").

Steven Williams, který ve 2. až 4. sezóně ztvárnil Pana X, se se smrtí svérázného informátora nějakou dobu nemohl smířit a označil ji za "velice hloupou". Původně mělo jít o ženskou postavu.

Za prvních devět sezón narazili agenti na 17 větších či menších informátorů. Většina z nich za to zaplatila životem nebo nějakou životní tragédií.

Úvod dílu, kde chlapec Gibson Andrew Praise (Jeff Gulka) díky svým nadpřirozeným schopnostem unikne z náruče smrti, se odehrává ve vancouverské sportovní hale s otevřeným přístupem. Šlo o velmi živou rozlučku štábu s kanadskými fanoušky seriálu. Od 6. sezóny se Akta X natáčela v Los Angeles v USA.

Film se natáčel kamerou Alexa 65 a pouhý výběr a úprava vhodných objektivů k natáčení zabrala mnoho měsíců. Filmaři vyzkoušeli nejméně 200 čoček, z nichž si ponechali pouhých 19, které jako jediné splňovaly kombinaci náročných požadavků. Značná část pocházela z maloformátových analogových zrcadlovek a všechny byly opticky i mechanicky speciálně upraveny tak, aby dosahovaly jednotného kontrastu a zabarvení (prakticky celý film je unisono natočen v chladných barvách). Krom objektivů Arri (nativních pro kameru Alexa 65) se jednalo o značky Canon, Nikon a Leica (R). Třemi nejvyužívanějšími čočkami byly Canony FD 55/1.2 a 85/1.2, Leica R Apo Summicron 90/2 a Noct-Nikkor 58/1.2. Dle sdělení zaměstnance z firmy, která speciálně upravené objektivy zařizovala, byla část objektivů později ukradena při vloupačce.

L. B. Jefferies (James Stewart) šmíruje sousedy teleobjektivem 400mm Fern-Kilar od německého výrobce Kilfitt München, vynálezce makroobjektivů a zoomů. Objektiv je posazen na tělo Exakta Varex VX, zřejmě nejúspěšnější poválečnou německou zrcadlovku vyráběnou firmou Ihagee (Drážďany, NDR) na počátku 50. let, hojně vyváženou na americký trh. Ovšem v tomto případě rekvizitáři jméno výrobce přelepili černou páskou. Dále ve výbavě fotografa vidíme Meyer Optik Görlitz Trioplan 50mm, který se dodnes těší značné oblibě mezi uměleckými fotografy díky své specifické kresbě. Dohromady se jedná o velmi realistickou a věrohodnou výbavu skutečného akčního fotografa 50. let.

Všechny skladby, které ve filmu uslyšíte, zpívá sám Val Kilmer (Jim Morrison); původní zůstala jen muzika na pozadí. Podle Olivera Stonea to bylo nad plán.

Snímek znovu nakopnul touhu po hudbě The Doors a třem přeživším členům skupiny přinesl velmi rozumnou penzi, ale jeho obsah (zaměřený na Jima Morrisona a zvláště pak jeho temnou stránku osobnosti) zklamal jak je, tak rodiče Pam Courson a i její představitelku Meg Ryan: „Charakterový vývoj Pam ve filmu byla jen nafouknutá bublina.“

Kromě The Doors se do filmu dostala i hudba newyorských The Velvet Underground („Venus in Furs“ a „Heroin“).

Val Kilmer (Jim Morrison) trval na tom, aby jej na place oslovovali Jime. Neprojevil ale obavu, že by mohl opravdu „zjimovatět“: „Jim si bolest způsoboval sám, nebo s ní možná už přišel na svět... Nenosím v sobě jeho spory, takže nechodím po barech a neoživuji je.“

Hlas Vala Kilmera (Jim Morrison) byl po čase tak autentický, že dokázal nachytat manažera skutečných The Doors: „Ptal jsem se ho, zda je tohle koncert v New Orleans, Chicagu, nebo Rochesteru. A on na to, že si nemůže vzpomenout. Přitom to vůbec nebyl Morrison, ale já.“

Meg Ryan (Pamela Courson) předem odstoupila od některých postelových scén, které Oliver Stone (mimochodem sám vietnamský veterán a bývalý závislák), jdoucí si za svým mottem „bylo to o kozách a LSD“, naplánoval.

O režii filmu postupně projevili zájem Brian De Palma, Martin Scorsese, Ron Howard a samozřejmě velký fanoušek The Doors, Francis Ford Coppola.

Jima Morrisona (Val Kilmer) chtěl ztvárnit John Travolta, který studoval každý detail Morrisonova charakteru jen proto, aby byl nakonec z projektu vynechán.

Myšlenka zfilmovat osudy The Doors poletovala vzduchem už od roku 1981, krátce po vydání knihy „Nikdo to tu nepřežije“, která poměrně bulvárně pitvá život Jima Morrisona a Pamely Courson.