Radiq

Bipolární, nebipolární, mě ta Wahlbergova postava moc nebrala - spíš mi zanikla mezi tou akcí a bylo úplně jedno, jakej typ člověka je. Akci musím ohodnotit jako dost zdařilou, a to jak přestřelky, tak bitky. Ale celé to bylo zabité tím dějem a jakousi takovou zmateností, protože jsem tak nějak nevěděl, proč se tam vlastně různé věci dějí aneb 7. pádů češtiny (kdo co, koho čeho, komu čemu, koho co, o kom o čem, s kým s čím... a i to oslovujeme voláme). Nepřehlednej děj byl podpořenej hned ze začátku ještě nepřehlednějším střihem, až jsem byl rád, že nemám padoucnici. Po chvíli jsem si to však přál. Jednou jsme u stolu a vyprávíme si, pak jsme v akci a mě celou dobu nějak unikaj souvislosti. A ta hi-tech podpora je spíše k smíchu - to navíc podpořeno jakousi anonymní zemí, kde to často vypadá, jak někde v zapadákově, ale kamery jsou všude, vždy mají mapu a plány všech budov a nikomu nevadí, že tam probíhají docela velké akce na ulicích a jinde. Logika pokulhávala tak moc, že už ani neměla po čem kulhat. No a samotný název filmu - jsem nevěděl, že mám vědět, že z města na letiště je to 22 mil... což je mimochodem úplně zbytečná informace.

Už dopředu píšu, že jsem to asi nepochopil. Nemám rád takové ty filmy, kde mi ta logika nedochází a tohle je přesně ten typ. Taková typická 80-ková záležitost. Tou atmosférou a kvalitou nápadu a zpracováním mi to tak nějak připomnělo Tron. Člověk v tom vidí to retro, nebo spíš bych to nazval zastaralost, která jde ruku v ruce se zvolenou technologií. Vybrat si zrovna video(kazety), roztřesené a nekvalitní obrazy a navíc to ještě propojit s nádory a halucinacemi, tenkrát bylo určitě in (i když mě by se to asi nelíbilo ani tehdy). Našly se scény, které byly povedené - napíchnutí pistole do ruky, svíjející a rozpadající se padouch Barry Convex (ten byl nej), břišní pochva - ale vlastně se mi líbil jen ten vizuální efekt a ne ta logika nápadu. A pak jsou tu scény úplně k smíchu, třeba když Woods bičuje televizi, ve které se v bolestech zmítá babizna, to je opravdu velmi velmi velmi pitomé. Herci se mi nezamlouvali vůbec - opravdu špatný výběr snad všech rolí - a hlavně James Woods mi svým strašným herectvím úplně šel na nervy. No, ono celé to šlo na nervy. Bylo to prostě dost nesmyslné a mělo to blbou pointu.

Tenhle prequel mě moc nezaujal. Je tam hrozně moc postav, je to samej Hau a Wau a Toby Wong, Toby Cheng, zasranej Charlie Chan (řečeno hantýrkou z Reservoir Dogs) - kdo se v tom má prostě vyznat? Dokonce i známé postavy z prvního dílu hrají jiní herci (jakože jejich mladší "já"). Vůbec mě to prostě nevtáhlo a vtažení neproběhlo ani když jsem dával pozor kdo co a jak. Asi nemá cenu to nějak okecávat... Dost nuda.

Neřekl bych, že by to mělo nějaké valné kvality. Monty Pythonovic skečům se to vyrovná, ale spíše těm méně povedeným. John Cleese coby průvodce pořadem, ve tváři vážný, vůbec nepůsobí vtipně a tak nějak mě iritoval. Scénky takové jakési křečovité a směšnosti na škodu byly hlavně ty časté dávky trapnosti. Vlastně jsem se upřímně zasmál jen jednou jedinkrát - když Michael Palin coby karikatura asiata usazuje ženskou zákaznici a popisuje jí, jak svému personálu nakázal čistit celý den židle olizováním, chch. Jinak je to opravdu taková rozpačitá směsice nepovedených/suchých scének.

Velmi povedená zamotaná krimoška, kde zmatek panuje hlavně ze začátku, kdy je opravdu těžké se začít orientovat mezi všemi těmi šikmookými postavami. Nejen, že v mládí je hrajou jiní herci, ale nejdřív jsem netušil, kdo je vlastně policejní a kdo kriminální špion. To se na štěstí po nějaké době ustálí a my sledujeme napínavé drama odhalování zrádce "té druhé strany". Odvíjí se to skvěle, i když většina zásadních scén z nějakého důvodu jedině na střechách. Člověk až do konce netuší, jak to vlastně dopadne (tedy člověk, který neviděl Scorseseho remake). Za mě spokojenost.

Po úvodní scéně nás přivítají úvodní titulky s podkresem Neon Reprise od Lunatic Calm, ale je to jen falešná naděje, že by se po hudební stránce takhle dál pokračovalo. Teda pak tu máme hudbu od Badalamentiho, ale tak nějak mi zanikla - teda až na tu pasáž asi v půlce filmu, kdy přítelkyně od Bridgese sledovala Tima Robbinse - to bylo naprosto skvělé (skladba The Truth Is Out There). Dějově je to dost divoké. Nejvíc divné bylo, jak vzal svou třídu na místo, kde zemřela jeho FBI žena a ještě se tam strašně rozčiluje a cáká emocema. Takové exkurze jsme my ve škole teda nikdy neměli. Jinak mi to celé přijde strašně nepravděpodobné a paranoidní a nahodilé. Sice závěr byl docela pěkným vyvrcholením a oceňuji, že to nebyl happy end, ale přesto se nemůžu zbavit pocitu, že to bylo celé jakési překombinované a umělé.

Nevím, jak v původní verzi, ale teda teď se po letech dívám na director's cut a docela mazec. Čumím, kolik je tam krve a různých krveprolití a nohyuseknutí a hlavyrozbití a hlavyrozsekání a hlavypropíchnutí a dalších masakrů. To si nechám líbit. Brad Pitt a jeho pěstěný vlas - za to by se nemusela stydět kdekterá ženská. Přesto je ale svým uměním boje uvěřitelný - jen jeho posedlost slávou mi moc nešla pod vous. Takhle dobře jsem se u historického velkofilmu s velkými bitvami naposledy bavil snad u Statečného srdce. Proto hodnotím stejně. Bitvy zvládnuté na jedničku. Samozřejmě mi tam vadila ta rovna romantických chvilek - ať už jde o vztach Achilla s Bríseovnou, která měla kupodivu mnohem větší roli, než samotná Helena Trojská nebo jiné zdržovačky, ale ok, bez toho by to asi bylo dosti plytké.

Typickej Grisham, typické soudní drama. Nikdy jsem to neviděl, ale je mi jasné, že někdy musel na přesně tohle téma vzniknout nějakej film. A teď už vím, že to byl tento. Co mi tam vadilo, je spíš výsledkem celého stroje spravedlnosti na americkém kontinentu, než že by to byl problém filmu - že rozhoduje porota a že nakonec rozhodne, jak rozhodne - na základě jednoho proslovu. Taky s těmi výhružkami od KKK, jak se to stupňovalo, se to pak už trochu opakovalo. Ale na druhou stranu - vůbec to nevadilo. Ten děj je totiž chytlavej a herci sympatičtí (ano, i Sandra Bullock, která sice byla v titulcích uvedená první, ale hraje až druhé housle). Matthew McConaughey zde ukázal, že není jen pěkná tvářiška, ale že o talent herectví už někde musel zakopnout. Jinak můžu říct, že jsem rád za rasismus na americkém jihu, protože jinak by nemohl vzniknout takhle dobrej film.

Hm, tady asi zas hodnotilo samé artové publikum, že to má 85%. Mě to teda nedalo vůbec nic, jen mi to vzalo čas. Nevím, jakou hlubokou myšlenku to mělo nést, asi jsem na tyhlety filozofické domněnky blbej nebo línej o tom přemýšlet. Já v tom viděl leda tak následující myšlenky: 1) nedávejte děcko osamocenejm budhistickejm mnichům, nebo se z nich stanou malí týrači zvířátek. 2) pokud chcete, aby se z vás stala zbytečná lidská existence, staňte se osamoceným budhistickým mnichem - zaručuju vám, že život na plovoucí plošině bude tak zbytečný, jak potřebujete. Budete se jen modlit, meditovat, ťukat do dřeva a psát vodou na kameny. Určitě ještě mnohem víc různých zbytečností. Může vám z toho hrábnout. 3) snažte se co nejmíň mluvit - kdyby o vás náhodou točili film, tak aby byl co nejvíc nudné. 4) pokud máte rádi poetické metafory, nevšímáte si moc logiky a myslíte si, že i mystika by v takovejch filmech měla mít své místo, jste asi blbí a určitě pomatení. Nebudu vám to ale brát. No, to by stačilo. Prostě mě to totálně nudilo a asi jsem to nepochopil. Spíš je to ale blbej film. Třeba jsem vůbec nepochopil, jak se starej mnich mohl dostat suchou nohou přes jezero, když mu mladej ujel s loďkou. Nebo takové detaily, že vymalované znaky byly i pod spícím provinilcem. Ať je to jaké chce, nic to nemění na tom, že to bylo strašně zdlouhavé a nic mi to nedalo. Někde by tady mělo být varování, že se jedná o duchovně založený film, abych věděl, že se na to nemám koukat. Na konci mě ale vlastně napadla jedna jediná otázka: proč?! PS: kdybych hodnotil jen vizuální stránku filmu, asi bych si nestěžoval.

Úplně mě zabíjel ten kontrast - na jedné straně fenomenální Nicholas Cage, kterej tady všem pochybovačům opět dokázal, že opravdu umí hrát (jak když bejval ve staré dobré formě)... a na druhé straně ou shit Meryl Streep - jak já ti pizdu škaredou nesnáším... a ani tady se mi vůbec nelíbila. Ani herecky, ani lidsky, ani tou filmovou postavou. Ono celkově je to strašně divné - ale to už je holt Charlie Kaufman - scénář ve scénáři a druhej scénář ve scénáři, to je zapeklitej scénář. Ale opět velmi originální. Ale i když originální, moc mě to nebavilo. Cageův vzhled mi nevadil, ale ta jeho plešková paruka šla při bližším ohledání hned prokouknout. Překvapilo mě ta dvojakost několika věcí - bráchové dvojčata, dvojsmysl adaptace živočichů/adaptace knihy, dvě strany povahy Susan Orlean... ale nevím, jestli to mělo nějakej hlubší smysl. On mi ten smysl toho filmu vlastně unikl. Nejvíc mě asi bavilo to, jak depresivní dokázal Charlie Kaufman být, až s ním člověk soucítil nebo se dokonce do něj vcítil nebo porovnával své komplexy s těmi jeho... a pak ty neustálé honitby, chch.