Radiq

Jo, byl to divnej film. Nebavil mě. Bylo to moc popletené. Nevěděl jsem, kdy je Dark děcko, kdy je jeho matka mrtvá a kdy živá a kdy je skutečnost, kdy kniha a kdy představy. Muzikálovejma vložkama a tamponama mi to připomnělo českej vzpomínkovej muzikál Rebelové, protože tam zaznělo taky plno starejch songů (který nikdo nezpíval, jenom všichni otvírali hudbu na slova). Na druhou stranu se filmu nedá upřit originalita. A párkrát jsem se aji zasmál. Hlavně Gibsonovi. A těm dvěma gangsterům (Adrien Brody a Jon Polito)

Tento film bych rozdělil na dvě poloviny - ta první půlka je větší, nezáživnější a motá se tam plno novinářů. Ta druhá je o strastiplném útěku kambodžského novináře z otroctví Rudých Khmerů džunglí. Tato menší polovina je mnohem mnohem zajímavější. A hlavně se v ní nevyskytuje ten hlavní americkej novinář, kterej by mi ani nevadil svou podstatou, jako spíš tím hercem (absolutně nesympatickej hňup s plnovousem...). Film to byl sic kvalitní, místy však zdlouhavej a já se trochu nudil. Chtělo by to zkrátit aspoň o půl hoďky.

Jako většina lidí jsem si tento film spletl s tím od Finchera. Samzřejmě očekávám, že ten bude lepší. Tohle se mi nezdálo hned z několika důvodů. Doba roku 68-69 byla sice pěkně zrealizovaná, ale postavy tak vůbec nevypadaly. Detektiv se sestříhem, kterej se tenkrát těžko nosil a jeho žena taky. Dál se mi nelíbilo to jeho děcko. Rory Culkin má sice dobrej ksicht a potenciál, ale toto byla špatně napsaná role. Vůbec jsem nepochopil, proč tam vůbec byla. Už jsem jenom čekal, že synek vyluští kód a vrah pak bude ohrožovat jejich rodinku. Prostě to zapletení rodiny do děje bylo úplně zbytečné. Detektiv mi připadal celkem topornej, měl hrozný výkyvy nálad, ale to bylo asi taky scénářem a režií, ne jen jeho hereckm ztvárněním. No, to je tak asi všechno, co jsem chtěl říct.

Celkem nudnej dokument o insomnii (ta jediná je na tom dokumentu zajímavá). Každou myšlenku nebo fakt znázorňuje pořád dokola a dokola...

Celkem dobrej westernek, kterej to ale ke konci trochu přežene tím, že to je vlastně happy end. Jinak Emilio Estevez jako Billy The Kid je hustej, má hustý hlášky, je hustě drsnej a furt se hustě směje. Takže hustota tohoto filmu je velká.

Celé je to dělané ve starém stylu. Jak kdyby se snažili napodobit filmy ze starých dob. I ta hudba a její použití tomu naznačuje. Ta hudba je teda pěkně blbá. Bohužel si to až moc uvědomuju a to mě ruší. Navíc si myslím, že to jejich hraní je hodně umělé. Ta atmosféra mi tam připadala tak umělá, jak třeba ve Stepfordskejch paničkách, akorát tohle nebyla komedie. Ale ten námět byl fakt zajímavej.

Tak nevím. Vynikající Petr Čepek, to se nedá zpochybnit, ostatní taky v pohodě (chch, Černoch bez vousů, chch). Děj byl jakž takž, hlavně druhá polovina, když začal bláznit. To jeho neustálý "hehe" s blezanem ven bylo fakt psycho. Ale první půlka vysloveně nuda. A to nejen kvůli ději. Mělo to úplně divnou atmosféru. Jak nějaká TV inscenace nebo něco. Ale tak su rád, že jsem to viděl.

Teda ten poslední fór mě teda dostal. To jsem se začal chlámat i svalama na břichu a nahlas a sám. Na to, že se skoro celej film odehraje v jedné místnosti, to má docela grády a nad tou jeho blbostí musí člověk někdy žasnout. Já se bavil. A ten herec blbec vůbec nebyl špatnej.

Byly věci naprosto bez chyby, ale taky ty druhé věci. Ty bez chyby například byla hudba, procházející pes s useknutou rukou, některé záběry, děj a reálie starého Japonska. Horší je to vždy s výběrem představitelů. Toshiro Mifune byl teda skvělý, ale ti ostatní tam byli spíš pro srandu. Nejen, že vychytali úplně ty největší ksichty (namátkou vyberu třeba takovýho toho tlouštíka se spojeným obočím a lezoucíma zubama), ale navíc ty jejich pohyby a gesta (typicky Kurosawovské), byly už trochu moc. Prostě když jsem viděl padoucha, tak jsem se smál. Každopádně je to mnohem, MNOHEM lepší než 7 samurajů (už jen svou délkou) a stojí za to se na to kouknout. Možná taky někdy ještě jednou. Jo a bubeníkovo zažrání a nadšení úplně na konci, to už jsem fakt málem chrstal smíchy.

Jeden z nejlepších Woody Allenů, i navzdory tomu, že je to muzikál. Ale právě ty muzikálové vložky mě tam zaujaly skoro nejvíc. Jak se v každém prostředí všichni hned připojili a využívali i různé předměty a sami sebe. Nejdřív jsem měl trochu zmatek v postavách, ale to se časem vyřešilo. Ani Julia Roberts mi tam nevadila, přestože to ve většině filmů dělá. A Tim Roth mě tam zas překvapil a potěšil. A je tam fakt hrozně moc známejch herců.