Pink.Panther

Šlo to natočit poutavěji atraktivněji i moderněji. Nové zpracování si říkalo o více invence. Atmosféru dělá Morriconeho hudba, Jeremy Irons to jistí. Takže herecky lepší než Kubrickova verze.

Film se tváří jako nejlepší britský produkt, ale ve skutečnosti je to vzácné staromódní romantické drama made in Hollywood. Inteligentní scénář byl napsán podle výborné románové předlohy z roku 1925, která sice nemá hloubku Oskara Wilde, ale přesto má svou kvalitu a výpovědní hodnotu čehož si byli vědomí i Naomi Watts a Edward Norton, kteří se ujali i role producentů. Barevný závoj je klasickou adaptací kterou jednoznačně doporučuji ke zhlédnutí. Je tu výborná režie, tvůrci jsou si dobře vědomi jakou oporu mají v hlavním hereckém duu, Naomi Watts dostala dostatek prostoru aby zas jednou potvrdila, že patři mezi nejlepší herečky součastnosti. A v neposlední řadě náročnému divákovi může vyhovovat že toto komorní drama nedosahuje epickosti hollywoodské velkovýpravné elity. 85% 👍 Produkce: Warner Independent Pictures

Nejsem extrémním fanouškem britského humoru, ale tento moderní britský humor mi je na hony vzdálen. Bytˇse chce tvářit jako parodie. Prostě kouzlo této ostrovní srandy mi zůstalo dokonale utajeno. A že akce = reakce je to odpad.

Celý film táhnou kupředu Karin Viard a Fabrice Luchiniho. Za nimi trochu zaostává scénář, ale civilní pojetí snímku to téměř maskuje. Rodinné drama bez patosu a nadbytečných emocí, s pragmatickými závěry.

Romantika kdy vás při tom pozoruje pár, který jste před tím takto pozorovali vy mne moc neoslovuje. To vše v kulise nákladního vagónu. Silnější byl závěr kdy režie využila potenciál herců - sekvence beze slov, jen gesta a vzájemné pohledy "svázané" proxemikou.

Jestli se tohle dostalo někdy do kina tak to musel být totální propadák. První film kde je EB nepřesvědčivá, jako komorní příběh slabé a také nudné.

Když tuzemští mistři dělají velké umění je to obvykle problém. Výsledek je takový nijaký, budí dojem stokrát viděného, něco tomu prostě chybí. Chtělo by to více invence, pokud mám ambice dělat art. A nebo si přiznat, že každý nemůže být Godard či Bergman. Statické kompozice tou invencí nejsou, působí spíše pozérsky v kontextu nevyrovnané formy. Jen Jenovéfa mne dokázala přesvědčit že není nejhůř. 50%

Britská klasika na první zhlédnutí celkem napínavá podívaná. Pokud ale člověk už ví který drát přecvaknout, ztrácí to trochu na atraktivitě.

Paranoia thriller s nemalými psychologickými deficity a výbornou Morriconeho hudbou. JeanLouis Trintignant je téměř charakteristickým znakem ambiciózního filmu, jenže ambice nestačí. Nemá to tempo, vtip, žádné vzrušení, režisér s námi hraje trochu nefér hru místo aby nás vtáhl do problému a ve finále to končí pomocnou berlou špatného scénáristy. Asi nejslabší hl. role mého velkého oblíbence JLT, pro Enrica je toto bohužel standard s čestnou vyjímkou Staré pušky. Tam Enrico zamířil do černého. Jinak má ovšem mušku pramizernou. 50% Produkce: Président Films

Temný existenciální misantropický snímek; ale také trochu sardonicky vtipný. Jedna z nejlepších rolí Noireta. Produkce: Les Films de la Tour