Pink.Panther

Natočeno překvapivě, nabízela se taková další hřebejkovsky laděná agitka s jednoduchými závěry a hle na myslivce - ono ne, Polesný tomu dal dokonce nadhled.

Artově laděná groteska naroubovaná na satiru o moderním městském urbanismu, vycizelovaná do posledního detailu, např: sekundová diagonální kompozice obrazu za sebou do pozadí ustupujících staveb. Spousta gagů poukazuje na architektonické úlety, nesmyslné unifikace, designové výstřelky, různé nedodělky, které jsou ukázány pomocí zajímavé práce se zvukem, (nesmyslná délka chodby znázorněná dlouhým zesilujícím klapáním podpadků blížící se postavy). Svým způsobem geniální dílo. O kvalitách filmu asi nebudou velké pochyby, diskutabilní bude jen do jaké míry je film vlastně zábavný.

Název ne zrovna moc vydařeného rodinného filmu slibuje léto v Provence. Jedinečná vangoghovská atmosféra plná barev slunečnic a Valensolských levandulových polí, křivolaké cestičky lemované platany, jihoevropské opuncie, kaktusy, agáve a aloe, osamělé pinie a cypřiše, exotické palmy, mimózy, eukalypty, sukulenty. Svahy Grasse poseté růžemi, jasmínem, fialkami, karafiáty, maquis provoněný bazalkou, vavřínem, estragonem, tymiánem, fenyklem, oreganem a rozmarýnem. Tak z toho všeho v tomto filmu nakonec zůstalo jen: slunce, seno a Reno.

Kombinace romantiky, komedie, satiry, dramatu, krimi v jednom filmu. Zajímavá je večeře kde C.L. kritizuje snoby a lidi vysoké společnosti. Jako vždy bezvýrazná tvář Ventury dokáže udržet nevysvětlitelnou podmanivost. Zárověň je jeho projev poněkud laxní. Tuhle postavu měl hrát herec s univerzálními hereckými schopnostmi (Jean Paul Belmondo ideálně) a vše by do sebe 100%-ně zaklaplo. Ale stále je tu Lenouchův trademark, hra autora s divákem, statická kamera snímající rozhovory s filosofickým obsahem v úrovni očí až po neamerický lelouchovský a jen zdánlivě otevřený konec. I to je součást hry - ponechat na divákovi aby si scénář dopsal sám, a je to nádherně fatalistický konec.

Jeden z těch filmů, který se podílí na špatné pověsti romcom. Věčně přehrávající Cusack připomíná animovaného Mickey Mouse.

Oury uměl udělat filmy pro masy, byl to odborník na francouzskou kinokasu a tak vytáhl z rukávu toto eso aby vyrobil druhý Belmondův největší kinohit, když už o pár let dřívě natočil ještě navštěvovanějšího Velkého šéfa. Hitlerova nevlastní sestra je tu národně-sociální krasavice hodná vůdce, ostatně ji hraje tentýž herec co hitlera. Málokdo umí oslavit svou vlastní porážku filmem a málokdo si umí utahovat z nacistů tak jako Francouzi. Oury si jako zkušený filmař pohlídal rytmus filmu a celkový dojem by měl být dobrý - přesto tento film není nic více než pěkný rodinný film s roztomilým medvídkem. Produkce: Cerito Films

Situace je vážná a (pokud je Lefevbre v hl. roli) tak i zoufalá. Sotva průměrná skorokomedie, kde asi nejvíc vadí slabý scénář a která vyniká snad jen tím že byla prý uvedena už za komančů v 70. letech a je tu bohužel pořád s námi díky TV reprízám a stíní mnohem lepším fr. filmům, které se na obrazovky nedostanou. Jen Serrault, který zas jednou dokazuje své herecké umění tím že i v blbém filmu udrží svůj vysoký standard, je tou pověstnou třešničkou na hodně zkaženém dortu.

Neorealistická konfrontace konzervatismu a liberalismu viděná observačním pohledem renomované De Santisovy kamery do nitra činžovního domu, kde se odehrává konverzační snímek o domestikovaném Američanovi, jenž je "napaden toxickou italskou šlechtou".

Výborná konverzačních komedie, se známou ostrovní tulení scénou, při které bigotní Američané odvraceli zrak z filmového plátna. Další precizní v podstatě bezchybný scénář s výborně napsanými dialogy z dílny Billyho Wildera. Jeden z těch vzácných okamžiků, kdy se dá konstatovat, tohle je dokonalý film - v subžánru rom-com jev o to vzácnější. Produkce: The Mirisch Corporation

Pohádka o hloupém Jeníčkovi a zlé Mařence co uviděli v lese světýlko a našli perníkovou chaloupku. Ozon je zábavný vyprávěč, ale jeho hra s násilím, ironické podtexty a nejednoznačné závěry v tomto případě pro mne nevedou k umělecky přesvědčivému dílu. Surrealistický film používající umělecké metafory, kde otázky ohledně logiky narativu nemají smysl, protože na ně ani neexistuje smysluplná odpovědˇ! Ozon na bázi surealistické pohádky rozvíjí svůj myšlenkový konstrukt a zkoumá společensko-sociální otázky jako je sexuální násílí, ovládání jedince pomocí erotické nadvlády a co já vím co Ozona ještě popadlo v jeho psychedelickém tažení. Je relativně snadné hledat v tom stovky různých významů jako je snadné najít skryté symboly v barvě rozstříknuté po zdi - ta modrá kapka stékající směrem dolů v souznění s gravitací a evokující existenci gravitonů je expresivní streetartovou symbolikou kvantového mikrosvěta viděného očima umělce, že .... _____Skutečné umělecké dílo však vypadá přec jen jinak. Je to ten typ filmu u kterého se dá demonstrovat jak jsou někteří diváci ještě filmově nedospělí když jej nedokáží docenit. A jak musí ještě nakoukat spoustu filmů aby také pochopili... A přitom by k dokonalému pochopení tohoto průměrného celkem zábavného a zručně vyprávěného filmu stačilo jediné - přečíst si pohádku která to celé vystihuje ještě mnohem lépe než ta o Jeníčkovi a Mařence a sice: O císařových nových šatech.... Produkce: Fidélité Productions