Pink.Panther

Místy to více připomínalo počítačovou hru než film. Povinné guilty pleasure pro každého nadšence T-34.

Na pozadí šabachova pulpu stvořil hřebejk tento svůj majstrštyk. Bezpochyb jedno z nejlepších děl autora a zasloužených 50%.

Strach z výšek a akrobatické létaní se vylučuje, vůbec pilotáž letadla a to i toho zakotveného na kolotoči a kroužícího 10 metrů nad zemí se doporučuje pouze v doprovodu min. dvou dětí. Ne zrovna moc uvěřitelný film.

Název ne zrovna moc vydařeného rodinného filmu slibuje léto v Provence. Jedinečná vangoghovská atmosféra plná barev slunečnic a Valensolských levandulových polí, křivolaké cestičky lemované platany, jihoevropské opuncie, kaktusy, agáve a aloe, osamělé pinie a cypřiše, exotické palmy, mimózy, eukalypty, sukulenty. Svahy Grasse poseté růžemi, jasmínem, fialkami, karafiáty, maquis provoněný bazalkou, vavřínem, estragonem, tymiánem, fenyklem, oreganem a rozmarýnem. Tak z toho všeho v tomto filmu nakonec zůstalo jen: slunce, seno a Reno.

Situace je vážná a (pokud je Lefevbre v hl. roli) tak i zoufalá. Sotva průměrná skorokomedie, kde asi nejvíc vadí slabý scénář a která vyniká snad jen tím že byla prý uvedena už za komančů v 70. letech a je tu bohužel pořád s námi díky TV reprízám a stíní mnohem lepším fr. filmům, které se na obrazovky nedostanou. Jen Serrault, který zas jednou dokazuje své herecké umění tím že i v blbém filmu udrží svůj vysoký standard, je tou pověstnou třešničkou na hodně zkaženém dortu.

Vždycky jsem si myslel že zfilmování vzduchoprázdna bude nuda a nemýlil jsem se. Výborné řemeslo, nulové umění. Ale to od pulpu ani nikdo nečeká.

Je zajímavé kolik má anglofonní prostředí autorů produkujících nějaké fantasy variace. Zde zfilmovali rodinný fantasy horor nebo chcete-li horor pro celou rodinu. Jack Black je tu doma, herecky moc dál nedosáhne. Vidět v něčem takovém čarovat charakterní herečku Cate Blanchet, která bude díky takovým rolím miláčkem davů, je horor - pro mě.

Autorem filmu je nevýznamný režisér který všeho všudy natočil 4 filmy z toho jeden krátkometrážní, jeden televizni a dva autorské s Pierre Richardem. Ten první byl takový propadák, že se po něm slehla zem i ve Francii a ten druhý patři rovněž k tomu nepovedenému co Pierre natočil. Po té mu Richard řekl: seber si svých pět švestek a zmiz!

Když tuzemští mistři dělají velké umění je to obvykle problém. Výsledek je takový nijaký, budí dojem stokrát viděného, něco tomu prostě chybí. Chtělo by to více invence, pokud mám ambice dělat art. A nebo si přiznat, že každý nemůže být Godard či Bergman. Statické kompozice tou invencí nejsou, působí spíše pozérsky v kontextu nevyrovnané formy. Jen Jenovéfa mne dokázala přesvědčit že není nejhůř. 50%

Paranoia thriller s nemalými psychologickými deficity a výbornou Morriconeho hudbou. JeanLouis Trintignant je téměř charakteristickým znakem ambiciózního filmu, jenže ambice nestačí. Nemá to tempo, vtip, žádné vzrušení, režisér s námi hraje trochu nefér hru místo aby nás vtáhl do problému a ve finále to končí pomocnou berlou špatného scénáristy. Asi nejslabší hl. role mého velkého oblíbence JLT, pro Enrica je toto bohužel standard s čestnou vyjímkou Staré pušky. Tam Enrico zamířil do černého. Jinak má ovšem mušku pramizernou. 50% Produkce: Président Films